Jasně se projevil dopad drastického propadu akciových trhů, který kulminoval v USA 15. a 17., zatímco u nás 16. září: akcie propadly nejen pod letošní minima, ale třeba PX se dostal na úroveň, kde byl už u únoru 2005 a prakticky padl 40 % pod loňské listopadové maximum.
Zároveň navíc kulminovala krize, která začala v USA na segmentu sub-prime hypoték, přerostla v kreditní krizi a jako epidemie nedůvěry postihla celý finanční trh, tedy po investičních bankách zasáhla už i komerční banky. Po pádu obří americké spořitelny, které v podstatě „došly peníze“ a musel nad ní vyhlásit nucenou správu fond pojištění vkladů se navíc v americkém Kongresu zadrhlo přijetí záchranného plánu vlády – nepomohl ani klečící ministr financí Henry Paulson.
Paradoxně měli víc námitek republikáni z pozic, že vláda chce až příliš zasahovat do fungování soukromých trhů. Vládní plán potopilo ve Sněmovně reprezentantů „proti“ dvou třetin republikánů a 95 demokratů. Americké burzy na to zareagovaly rekordními pády: Nejstarší americký akciový index Dow Jones Industrial Average se propadl o 778 bodů (-6,98 %), což je největší jednodenní propad v celé víc neř staleté historii. Tržní kapitalizace amerických akcií se tak snížila o 1,2 bilionu dolarů a pro všechny investory to byl doslova šok. Index Standard & Poor’s 500 propadl o téměř 9 % a zaznamenal tak největší propad od roku 1987, Nasdaq klesl dokonce o víc než 9 %.
Evropě však s koncem září došla i trpělivost – americké problémy ať si řeší americká politická sféra. V Evropě totiž přes problémy některých bank není na rozdíl od USA systémová bankovní krize.
Po ranním zděšení a otevření dalším volným pádem (PX o 6,5 %) ještě před polednem evropské trhy obrátily do zeleného. Zvedly se navíc i americké futures a Kongres bude o „záchranném plánu“ eliminace toxických aktiv jednat už zítra.
REKLAMA
O našich fondových investorech ještě nedávno platilo, že jsou celkem „otrlí“, ale sentiment posledních dnů zkrátka neustáli. A není se co divit – můžeme jen zvažovat, zda na ně zhoubněji zapůsobil pokles trhu, anebo již i u nás explodovala nedůvěra k finančním institucím obecně. Našim fondům totiž navíc tentokrát moc nepomohly ani fondy peněžního trhu. I z nich jen za týden odešla téměř půlmiliarda, způsobená ovšem hlavně 620 miliony uprchlých z ISČS Sporoinvestu. Klienti zde hlasují nohama, což vysvětlí pohled na jeho výkonnost: aby peněžák za měsíc ztratil 1,25 % – je skutečně děsivé.
Další kategorie ubraly ovšem také obrovské sumy. Dluhopisové fondy jsou na tom zle již téměř rok, ale zejména obliba smíšených fondů dostává značnou trhlinu již několik měsíců a odchod další skoro miliardy jen ukazuje jejich bídu.
Akciové fondy nakonec nedopadly nejhůř, i když hrůza, kterou dští akciové trhy, musela mnohé investory vyděsil natolik, že začali brát nohy na ramena. Dvouciferná týdenní ztráta je opravdu silná káva, takže ani historicky rekordní nárůsty (např. 19. září ISČS Sporotrend „vylétl“ o 18,88 %) jejich rozhodnutí nezměnily. Co je to ale platné, když za poslední měsíc přesto ztrácí skoro 18 % (za poslední rok dokonce hrůzných téměř 40 %).
Doufejme tedy, že nejhorší již máme za sebou a můžeme se těšit na budoucí testování výhod pravidelného investování – ty totiž vynikají právě v dobách finančních krizí, propadů a paniky.
