Forwardy, futures a swapy: Jak na jejich zdaňování

V předešlých dvou dílech seriálu o zdanění (Opce a jejich zdaňování u drobných investorů a Zdaňování opčních kontraktů u firem) jsem se věnoval opcím. Nyní pozornost přesunu na pevné termínové kontrakty.

Pevných termínových kontraktů podle mého názoru využívají subjekty především ve snaze zajistit si nějaké budoucí plnění a vyhnout se nečekaným výkyvům hodnoty podkladového aktiva. Velmi často pevné termínové kontrakty najdou uplatnění u podnikatelů, kteří si jejich prostřednictvím minimalizují riziko týkající se například nepříznivého vývoje směnných kurzů.

Zatímco předcházející dva díly se týkaly opčních kontraktů, které jsou postaveny na vztahu mezi smluvními partnery charakterizovaném vazbou "může – musí", tak pevné termínové kontrakty stojí na vazbě, kdy jsou obě strany povinné plnit. Jinými slovy zde odpadá něco jako opční prémie, která svoji hodnotou kompenzuje povinné straně nerovnoměrnost postavení ve smluvním vztahu.

Pevné termínové kontrakty bez ohledu na jejich druh jsou charakterizovány jako obchody s vypořádáním v budoucnu za dohodnutých podmínek bez ohledu na tržní hodnotu podkladového aktiva.

Od kávy až po akciové indexy
– tam lze sjednávat pevné termínové kontrakty

Pevné termínové kontrakty lze tvořit v podstatě od jakéhokoli statku, jehož cena se v průběhu doby mění. Může jít nejčastěji o kontrakty odvozené od komodit (zlato, jiné kovy, energie, káva, ropa apod.), konkrétních akciových titulů, měn, akciových indexů či úrokových sazeb. Tento výčet není definitivní a na světě určitě existují deriváty i na další odvozená aktiva.

Z pohledu druhů pevných termínových kontraktů zmíním následující:

• Forwardy – jde o volné smluvní obchody mezi dvěma stranami, které se sjednávají mimo burzy. Na jedné straně existuje závazek kupujícího koupit sjednané aktivum k dohodnutému dni a za sjednanou cenu. Vůči závazku kupujícího existuje zrcadlový závazek prodávajícího toto aktivum za dohodnutých podmínek prodat.

• Futures – jsou v podstatě kontrakty podobné forwardům, avšak na rozdíl od nich jim jsou dány řekněme standardizované podmínky. Při uzavírání kontraktu futures vstupuje mezi smluvní strany clearingové centrum, které garantuje vypořádání takových obchodů.

• Swapy – jsou používány jako křížové vyloučení oscilací buď úroků anebo měn. Měnový swap lze charakterizovat jako úložku jedné měny (například USD) a výpůjčku druhé měny (např. Kč) ve směnným kurzem stanovené protihodnotě.

Drobní investoři těchto obchodů asi nevyužijí, firmám poslouží k zajištění rizika

Pevné termínové kontrakty samozřejmě nejsou žádné samospasitelné stroje na peníze a celý princip je založen na očekávání dvou různých subjektů. Výsledek (ztráta či zisk) pevných termínových obchodů závisí na vývoji hodnoty podkladového aktiva.

Pevných termínových kontraktů využívají především firmy, které na nich nechtějí přímo vydělat, ale chtějí si zajistit adekvátní výši plnění v budoucnosti, která odpovídá jejich finančním plánům či minimálním maržím.

V praxi může jít o měnový forward týkající se zajištění směnného kurzu nutného ke konverzi v budoucnosti – například u dlouhých dob splatnosti vyplývajících z dodání zboží nebo materiálu. Jeden takový měnový forward z pohledu účetního a daňového jsem připravil v následujícím příkladu.

Příklad:

Podnik pravidelně pořizující materiál pro výrobu z USA chce minimalizovat riziko změn směnného kurzu mezi CZK a USD. Jeho obchodní kontrakty mají dlouhou dobu splatnosti a případné oslabení koruny by mohlo obchod s dlouhou dobou splatnosti stáhnout do ztráty. Proto se rozhodl, že na materiál dovezený a vyfakturovaný 15. 5. 2007 uzavře s bankou forwardový měnový kontrakt. Fakturovaná částka americkým dodavatelem činí 20 000 USD a doba splatnosti je šest měsíců (v našem případě 15. 11. 2007).

Sjednaný měnový derivát (forward) je sjednán tak, že 15. 11. dojde ke konverzi měn mezi bankou a klientem za 20 Kč/USD. Při sjednání kontraktu je podnik povinen složit zálohu ve výši deset procent hodnoty obchodu, což je 40 000 Kč. Podnik jako účetní jednotka používá denní kurzy. Jak taková transakce bude účetně a daňově zachycena?

Legenda k účtům: 112 – Materiál na skladě, 321 – Dodavatelé, 373 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací, 379 – Jiné závazky, 314 – Poskytnuté provozní zálohy, 221 – Běžný účet, 567 – Náklady z derivátových operací, 663 – Kurzové zisky

V tabulce uvedený rozbor dokumentuje, že derivát ne vždy přináší výnos. Kdyby se bývala tato firma prostřednictvím měnového forwardu nezajišťovala a platila by v den splatnosti faktury běžným kurzem, tak by samozřejmě na tom byla lépe. Bohužel měnový forward je závazný a firma navzdory pro ni nepříznivému vývoji směnného kurzu jej musela uskutečnit. Vzniklá ztráta je samozřejmě daňově účinná.

Na druhé straně v případě opačného pohybu kurzu CZK/USD by tato firma díky uzavřenému forwardu vydělala.

Smysl forwardů spočívá v získání jistoty, že zakázka zůstane ziskovou bez ohledu na změnu směnného kurzu mezi uskutečněním obchodu a jeho splatností.