CZK/€ 25.325 -0,20%

CZK/$ 23.280 +0,01%

CZK/£ 30.158 -0,25%

CZK/CHF 26.871 -0,13%

Text: Jiří Andrlík

20. 12. 2011

1 komentář

Francie a Společná zemědělská politika Evropské unie

 


 

V České republice se zemědělci musí spokojit s podstatně skromnější podporou. Petr Nečas dokonce prohlásil, že z důvodu nutných úspor v rozpočtu musí čeští zemědělci na dorovnání přímých plateb v roce 2011 zapomenout. Podle dojednaných smluv mohla tato podpora pro české zemědělce znamenat téměř 5 miliard korun. V tomto případě se ovšem nejedná o peníze daňových poplatníků Evropské unie, ale dorovnání plateb z českého státního rozpočtu. Jaká je situace v zemědělství vybraných zemí EU ukazuje následující tabulka.

Tabulka 1: Hrubá přidaná hodnota a celkové dotace v zemědělství (v milionech eur)

 

Hrubá přidaná hodnota ve výrobních cenách

Celkové dotace

2000

2005

2009

2000

2005

2009

EU-27

131 213,5

129 433,6

125 408,8

38 633,1

49 336,5

52 997,6

EU-15

116 401,5

111 991,1

108 296,4

37 462,8

43 814,5

44 762,4

Česká republika

831,4

969,5

629,2

170,1

669,5

1 226,9

Německo

13 570,7

12 919,7

12 923,9

5 600,7

6 093,0

6 546,0

Francie

23 889,7

21 303,2

20 585,5

8 152,3

9 742,9

9 787,3

Rakousko

2 126,8

2 201,6

2 338,4

1 409,5

1 725,1

1 672,2

Polsko

4 597,5

5 160,7

5 651,3

214,4

2 111,4

3 120,0

Maďarsko

1 814,5

1 794,8

1 551,3

172,2

1 087,7

1 162,7

Slovensko

310,7

367,8

393,3

226,8

227,6

510,6

Zdroj:  Eurostat

Francie je největším příjemcem dotací, a to nejen z výše uvedených zemí, ale ze všech členských zemí EU. Podíl na dotacích nových členských zemí činil v roce 2009 zhruba 15 %. Samotná Francie ukrojí z celkového koláče zhruba pětinu, tedy více, než činí dotace pro všechny nové členské země dohromady. Vývoj Společné zemědělské politiky Evropského společenství přibližuje profesor Ackrill z Nottingham Trent University v tabulce č. 2.

Tabulka 2: Podíl jednotlivých zemí na výdajích SZP (v %)

 

1976

1980

1985

1990

1995

Belgie

6

5

5

3

5

Dánsko

7

5

4

4

4

Německo

16

22

18

16

16

Řecko

 

 

6

8

7

Španělsko

 

 

 

8

13

Francie

26

25

23

20

24

Irsko

3

5

6

6

4

Itálie

16

16

17

16

10

Lucembursko

0

0

0

0

0

Nizozemí

13

14

10

11

6

Portugalsko

 

 

 

1

2

Velká Británie

13

8

10

7

9

Celkem (v mil. ECU)

5 365

11 283,1

19 721,7

24 979,3

34 269,3

Zdroj: publikace The Common Agricultural Policy

Z pohledu rozpočtu EU Společná zemědělská politika ani v současnosti rozhodně nepředstavuje zanedbatelnou část. V období 2007 – 2013 podle údajů Evropské komise je podíl této kapitoly na celkovém rozpočtu v průměru 43 %. V historii byl tento podíl však podstatně větší (v období 1968 – 1975 až 93 % rozpočtu). Pro Francii tedy žádný důvod podporovat reformy SZP v historii nebyl.

Třetí a čtvrtá tabulka porovnává největší francouzské příjemce dotací, podle objemu finančních prostředků, které obdrželi v roce 2009.

Tabulka 3: Největší příjemci dotací – subjekty (v eurech)

Tereos

177 889 685

Saint Louis Sucre S.A.

144 804 160

Cristal Union SCA

57 343 332

Doux

56 378 067

Federation des Banques Alimentaires

30 404 777

Zdroj:  farmsubsidy.org

Největšími příjemci dotací jsou nejčastěji producenti cukru (první tři místa), Doux je producentem drůbežího masa a Federation des Banques Alimentaires se zabývá charitativní činností. Na dalších předních místech se nacházejí kromě tří zmíněných oblastí např. také producenti vína nebo obchodníci se zemědělskými produkty. Zajímavým příjemcem dotací je např. také v Paříži sídlící společnost Eurosugar, která se zabývá „cukerným marketingem“ a která v roce 2009 obdržela dotace ve výši 14 a v roce 2008 dokonce ve výši 20 milionů eur. Nejúspěšnější regiony z pohledu čerpání dotací zobrazuje tabulka č. 4.

Tabulka 4: Největší příjemci dotací – regiony (v eurech)

Midi-Pyrenees

875 720 342

Picardie

805 755 352

Pays De La Loire

788 258 692

Centre

774 372 014

Bretagne

741 882 748

Zdroj: farmsubsidy.org

Jaký vliv má Společná zemědělská politika Evropské unie na francouzskou ekonomiku? Studie, na které se podíleli Patrick Jomini, Pierre Boulanger, Xiao-guang Zhang, Catherine Costa a Michelle Osborne dochází k zajímavým výsledkům. SZP způsobuje v členských zemích včetně Francie přesouvání zdrojů mezi jednotlivými sektory ekonomiky, čímž vytváří alokační neefektivnost vyjádřenou v tabulce č. 5.

Samotný zemědělský sektor, který tvoří zhruba 5 % francouzské ekonomiky, pochopitelně z této situace těží, ovšem francouzská ekonomika jako celek tratí na svém HDP 0,1 %. Studie pracuje s daty z roku 2007 a celkový efekt představuje zahrnutí všech faktorů SZP (včetně vývozních subvencí) po zaokrouhlení.

Tabulka 5: Efekty Společné zemědělské politiky na francouzskou ekonomiku (v %)

 

Rostlinná výroba

Živivočišná výroba

Lesnictví, rybářství

Potravinářský průmysl

Ostatní průmysl

Služby

Celkem

Přímé platby

2,5

2,7

–1,1

0,6

–0,4

/

–0,1

Ochrana trhu

4,5

4,2

–0,5

3,9

–1,1

–0,1

–0,1

Celkový efekt SZP

7,0

7,0

–1,6

4,9

–1,5

–0,1

–0,1

Zdroj: studie The Common Agricultural Policy and the French, EU and Global Economies

SZP zvyšuje výnosy rostlinné a živočišné výroby o 7 %, což představuje 2,2 miliardy eur. V případě potravinářského průmyslu, se jedná o téměř 5 %, tedy 3 miliardy eur. Ostatní průmysl a služby vlivem přesunu zdrojů směrem k zemědělství tratí v úhrnu 7 miliard eur. I přes velké objemy finančních prostředků, které na konta francouzských zemědělců a zemědělských podniků putují, je tedy patrné, že Francie díky SZP své bohatství nezvětšuje.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *