Francie, devátá největší ekonomika světa, je spolu s Německem považována za jádro eurozóny. Spolu s Německem má také hlavní závazky vůči Evropskému stabilizačnímu mechanismu. Ovšem bude je schopna dodržet, když sama kráčí po stopách Řecka a Španělska?
Tabulka základních dat
Oficiální název |
Francouzská republika |
Rozloha |
643 801 km2 (43. na světě) |
Počet obyvatel (odhad 2012) |
65,6 mil. (21. na světě) |
Roční přírůstek obyvatelstva (odhad 2012) |
0,5 % |
HDP dle parity kupní síly (2011) |
2214 mld. USD (9. na světě) |
HDP na hlavu dle parity kupní síly (2011) |
35 100 USD (35. na světě) |
Nezaměstnanost (2011) |
9,2 % |
Inflace (2011) |
2,3 % |
Měna |
Euro € |
Veřejný dluh (2011) |
86,1 % HDP |
Saldo státního rozpočtu (2011) |
–5,3 % HDP |
Státní rezervy (2011) |
172 mld. USD (17. na světě) |
Zdroj: CIA World Factbook
Francouzská ekonomika stagnuje
Nezaměstnanost ve Francii se podle mnohých údajů v tomto roce dostala nad 10 % populace. Bez práce je takřka čtvrtina mladých lidí ve věku do 25 let. Francouzská ekonomika stagnuje, podle některých analytiků je od léta v recesi.
Nezaměstnanost v eurozóně roste
Na vině je přebujelý státní aparát, nepružný pracovní trh a velkorysý státní sociální systém. Tak například Francouzi v průměru odcházejí do důchodu v 61 letech, přitom v průměru se dožívají 85 let. Také mají největší počet státních zaměstnanců na počet obyvatel z celé eurozóny. Tomu všemu odpovídá i vysoký podíl veřejných výdajů na celkovém HDP ve výši 57 %. Pro srovnání, v České republice tvoří veřejný sektor cca 42 % HDP, v USA také kolem 40 %.
Velké státní výdaje logicky vyžadují vysoké daně. Zjednodušeně řečeno, má-li stát financovat občanům vyšší komfort, musí od nich vybrat více peněz. Francouzi patří spolu se seveřany k nejvíce daňově zatíženým obyvatelům Evropy. Přesto Francie nedokáže hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. V roce 2011 hospodařila francouzská vláda s deficitem ve výši 5,3 % HDP. Pro letošní rok se očekává deficit 4,5 % HDP.
V tomto roce také Francie překročila kritickou úroveň zadlužení veřejného sektoru v poměru 90 % k ročnímu HDP. Opět pro srovnání, veřejný dluh České republiky se blíží 45 % hrubého domácího produktu ČR. V případě Řecka dosahuje veřejný dluh 165 % HDP, Španělsko je teprve nad 70 %, ale i zde číslo velmi rychle roste.
Vývoj HDP Francie koresponduje indexu ekonomické nálady
Hollande jako novodobý Robin Hood?
Nový prezident François Hollande si naivně myslí, že deficit dostane pod kontrolu dalším zvyšováním daní. Letos už zavedl novou daň z finančních transakcí a stále plánuje zvednout daň z piva. Hollande se také rozhodl zdanit milionáře velmi troufalou sazbou 75 % z příjmů nad jeden milion eur. Tím samozřejmě není dotčena daň z bohatství, která dosahuje až 0,55–1,8 % ročně z objemu majetku nad 790 tisíc euro.
Překvapí někoho za takové hospodářsko-politické konstelace, že nejbohatší Francouz Bernard Arnault usiluje o belgické občanství? A že z Francie odchází firmy, které musí platit 33 % daň z příjmů, aby následně při výplatě podílu na zisku formou dividendy čistý zisk zdanily ještě dalšími 30 %? (Třicetiprocentní daň se týká daňových nerezidentů, Francouzi platí z dividend 13,5 % odvod na sociální pojištění a pak daň z příjmu podle příjmového pásma, do kterého spadají.)
Zvyšování daní je cesta do pekel
Zvýšení daní málokdy vede k vyšším příjmům do státní pokladny. To potvrzuje i aktuální zkušenost z Velké Británie, která také chtěla zalátat rozpočet zdaněním bohatých. V roce 2010 zavedla 50 % daň na příjmy přesahující 150 tisíc liber. Podle listu UK Daily Telegraph se posléze vytratili dvě třetiny Britů s ročním příjmem nad jeden milion liber. Na místo plánovaného růstu daňových příjmů o 2,4 miliardy liber nakonec bylo vybráno na daních o 7 miliard liber méně.
Nyní se pan Hollande nechal slyšet, že hodlá snížit podnikové daně a místo toho chce od ledna zvednout daň z přidané hodnoty z 19,6 % na 20 %. Možná konečně dostává rozum a začíná si uvědomovat, že francouzská ekonomika potřebuje podpořit a ne totálně zadusit vysokými daněmi. Nicméně čas ubíhá neúprosně rychle a Francie se brzy dostane do podobné situace jako Španělsko nebo Itálie. Věřitelé přestanou věřit ve schopnost Francie splácet své dluhy. A úroky u francouzských dluhopisů porostou.
Úrokový výnos u desetiletých francouzských státních dluhopisů klesl na minimum
Francouzské dluhopisy – bublina brzy splaskne
Zajímavé je, že trh zatím Francii věří. Úrokový výnos u desetiletých francouzských dluhopisů klesl na 2 % p.a., vůbec nejnižší hodnotu v historii Francie, jak ukazuje následující graf. Za tímto poklesem stojí příliv eur ze Španělska a Itálie. Tato situace ale nebude trvat věčně. Troufám si spekulovat, že během několika málo let budou úroky francouzských dluhopisů na srovnatelné úrovni s dnešními španělskými dluhopisy, tj. min. 5 % p.a.
Úroky francouzských státních dluhopisů nejnižší v historii
Zdroj: Bank of America Merrill Lynch
Francouzské akcie zaostávají
A jak na situaci reaguje akciový trh? Opět asi nikoho nepřekvapí, že francouzské akcie patří za posledních pět let k nejslabším v Evropě, potažmo na celém světě. Zatímco index MSCI World se pomalu blíží úrovni z konce roku 2007, index MSCI France ztrácí 30 %. To však stále není tak hrozné jako v případě španělského akciového trhu se ztrátou 50 %, o Řecku s 90% poklesem ani nemluvě.
Relativní srovnání vývoje francouzského akciového trhu
Zdroj: MSCI
Pokud Francie neprovede radikální daňovou a důchodovou reformu, pak francouzská ekonomika nemá růžové vyhlídky a francouzským akciím bude lepší se vyhýbat. Zato francouzské vládní dluhopisy svádí ke spekulacím na pokles.
Autor je privátní investiční poradce FINEZ Investment Management