V minulém díle jsme si řekli, že se více zaměříme na diskontní certifikáty. Zastavme se však ještě na chvíli u struktury garantovaných certifikátů, a pak přímo přejdeme ke struktuře diskontních certifikátů.
Garantované certifikáty jsou svojí konstrukcí v mnohém podobné garantovaným fondům. Ti, kteří se již na Investujeme.cz seznámili s článkem Pavla Kohouta "Jak se "vyrábí" garantovaný fond", to teď budou mít zřejmě jednodušší. Ostatním čtenářům doporučuji neopomíjet tuto podstatnou část výkladu, která si klade za cíl efektivní výběr vhodného certifikátu.
Z čeho se tedy garantovaný certifikát skládá? Pokud se emitent rozhodne vytvořit garantovaný certifikát se 100% garancí, investuje část kapitálu do bezrizikových dluhopisů zero bondu (dluhopisy s nulovým kuponem) tak, aby v době splatnosti tohoto dluhopisu obdržel 100 % celkové investice. Za vzniklý rozdíl pak nakoupí call opce na akciový index, které mu umožní (pomocí páky) dosáhnout vyššího výnosu, než přímou investicí do podkladového aktiva v našem případě akciového indexu.
Např. u dluhopisu v emisní hodnotě 1000 EUR při 4,5% leté úrokové sazbě a pětileté době trvání investuje emitent do tohoto dluhopisu 802,45 EUR a rozdíl 199,55 EUR pak investuje do nákupu call opcí.
Ptáte se, co to vlastně opce jsou? Zjednodušeně řečeno, jedná se o právo nákupu podkladového aktiva k určitému datu a za předem stanovenou cenu. V případě nákupu call opce se tedy sjedná právo požadovat dodání podkladového aktiva (např. výše uvedeného akciového indexu).
Jak je tomu ale v případě diskontního certifikátu? Konstrukce takového certifikátu je opačná od předchozího příkladu. Investor, který nakupuje diskontní certifikát si koupí již hotový finanční produkt, který se skládá z nákupu podkladového aktiva (např. akcie) a současného prodeje call opce na tuto akcii. V případě prodeje call opce se tak emitent stává tím, kdo na sebe bere závazek dodat podkladové aktivum kupujícímu opce, a to k přesně určenému datu za předem stanovenou cenu. Z tohoto důvodu je výnos u diskont certifikátu omezen capem. Za toto právo jako určitou kompenzaci podstupovaného rizika zaplatí kupující opce vypisovateli opce (emitentovi) tzv. opční prémii, kterou následně emitent nabídne investorovi v podobě diskontu (slevy z hodnoty podkladového aktiva). Výše tohoto diskontu se pak rovná poskytnuté opční prémii ponížené o marži emitenta.
A k čemu nám mohou být tyto informace užitečné? Jak jsme se už zmínili, správné pochopení struktury těchto produktů nám umožní efektivní výběr daného certifikátu.
V případě garantovaných certifikátů bychom se tedy měli zaměřit na takové certifikáty, které mají za podkladové aktivum instrument, u kterého očekáváme stabilně vysoký růst, pokud možno, s co nejvyšší a nejednodušší participací.
U diskontních certifikátů by nás zase pro změnu mohla zajímat očekávaná volatilita (kolísání) podkladového aktiva a zbývající doba trvání do splatnosti certifikátu. Např. čím vyšší je tato volatilita, tím nejistější je výnos z tohoto podkladového aktiva a tím vyšší je i opční prémie. Vysoká volatilita tedy umožňuje emitentovi vytvořit atraktivní diskont. Očekáváme-li však, že v nejbližší době tato volatilita výrazně poklesne, vyděláme už jen na samotném tržním zklidnění tohoto podkladového aktiva.
 |
Na obrázku vidíme graf VDAX, který nám ukazuje, na jaké úrovni se pohybuje volatilita trhu (indexu DAX). Nyní, jak vidíme, je volatilita na nejnižších hodnotách, což není zrovna moc příhodná doba pro nákup diskontních certifikátů, které mají za podkladové aktivum výše uvedený index. Ale i pro takový čas můžeme nalézt jinou alternativu. Buďto zaměříme svoji pozornost na jiné trhy, a nebo se poohlédneme po diskontních certifikátech na konkrétní akcie. Nesmíme však zapomenout na to, že za vyšší volatilitou stojí i větší riziko. Je tedy potřeba důsledně diverzifikovat své portfolio.
Další důležitou informací je zbývající doba trvání do splatnosti certifikátu. Ta totiž ovlivňuje nejen výši diskontu, ale i cenu tohoto cenného papíru. Dokonce i tehdy, pokud podkladové aktivum prudce vzroste, ale do splatnosti zbývá ještě poměrně dlouhá doba. Tedy, i kdyby podkladové aktivum předčasně dosáhlo capu, nebude hodnota diskontního certifikátu rovna hodnotě podkladového aktiva. Diskontní certifikát totiž reaguje na růst podkladového aktiva jen podproporcionálně, a tak se z celého výnosu můžeme těšit pouze až při splatnosti.
Na závěr je potřeba uvést, že existuje i další okolnost, která může negativně ovlivnit cenu diskontního certifikátu. Jedná se o růst úrokové sazby. Tímto problémem se ale nebudeme zabývat, protože vliv úrokové sazby na hodnotu diskontního certifikátu je pouze nepatrný.
V dalším díle bychom se pak podívali na volbu optimálního capu a konkrétní strategie u diskontních certifikátů.
Začátek seriálu najdete zde
Pokračování zde
