Growing Way: Opětovné zneužití garážového fondu
Foto: Shutterstock
Národní centrála proti organizovanému zločinu na začátku září zasáhla proti společnosti Growing Way Ondřeje Janaty. Janatu kriminalisté podezírají z vytvoření Ponziho schématu.
Podobnost čistě náhodná?
Kauza až nápadně připomíná případ společnosti J. O. Investment. Také J. O. Investment nabízela zajímavé investice a vysoké zhodnocení. Výnosy se měly pohybovat mezi třicet až sto procenty. Při loňské razii kriminalisté zajistili nevídaný majetek – zlato, automobily a značkové hodinky, jejichž hodnota činila v součtu přibližně miliardu korun.
Majetek obdobné hodnoty zajistili kriminalisté i v případě Growing Way Ondřeje Janaty. „V této věci došlo k obvinění jedné osoby (jednatel společnosti). Uvedené osoba měla prostřednictvím nabídky investic vylákat finanční prostředky od více než 4000 osob v souhrnné výši 1,5 miliardy Kč. předmětný fond však dle našich závěrů měl pracovat na principu tzv. Ponziho schématu, kdy investorům jsou připisovány fiktivní zisky, které jsou vypláceny nikoliv z investic, ale z nově získaných vkladů,“ uvedl tiskový mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.
„Jak v případě Growing Way, tak u J.O.Investment byla hlavní ‚story‘, přes kterou se investice do fondu prodávaly, ta o mladém geniálním traderovi, případně o jedinečném tradingovém systému, díky němuž fond vydělává desítky procent ročně. I to je poměrně logické – pokud by fond stavěl domy nebo třeba skladové areály, tak se každý může přesvědčit o tom, zda stojí. Oproti tomu trading je kouzelný ve dvou věcech – pro klienta je obtížné zjistit, zda fond skutečně obchoduje, a hlavně nejsou zdánlivě nijak omezeny možné zisky,“ upozorňuje předseda Asociace pro transparentnost investičního trhu Jan Eisenreich, která v obou kauzách zastupuje poškozené klienty. „K dnešnímu dni se na nás jako na ATIT obrátilo prostřednictvím svých zástupců okolo dvou set klientů, kteří jsou v kauze Growing Way poškozeni,“ dodává Eisenreich.
Zneužití fondu podle § 15 ZISIF
Fond podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech má sloužit jako alternativní fond určený primárně pro menší počet investorů.
REKLAMA
„Tato úprava vznikla na základě implementace evropské legislativy a minifond má být určen k tomu, aby skupina osob, které se navzájem znají, dala dohromady své finanční prostředky a společně je prostřednictvím tohoto vehiklu investovala,“ vysvětluje Eisenreich.
Česká národní banka pracuje s výkladem, že do dvaceti osob z řad veřejnosti jsou blízké vazby v podstatě prokazatelné.
„Proto do dvaceti osob (investorů) takové fondy neřeší. Do limitu se ale nepočítají tzv. kvalifikovaní investoři, kteří musí splnit několik podmínek, a u kterých se předpokládají určité znalosti investičního světa,“ doplňuje advokát Josef Olenič z advokátní kanceláře Pikes Legal. Za kvalifikovaného považujeme investora tehdy, pokud investuje alespoň jeden milion korun a složí test. Investuje-li nad 125 tisíc euro, pak je investor za kvalifikovaného považován bez dalšího.
Založit takový kvazifond přitom podle Oleniče není nikterak obtížné. Postačí podat žádost, k níž zakladatel předloží investiční strategii, jednouchý popis činnosti správce a výpis registrovaného subjektu z živnostenského rejstříku. Česká národní banka posuzuje žádost z formálního hlediska, tedy zda je kompletní, zakladatele ale neprověřuje.
REKLAMA
Následně fond jednou ročně podává tzv. hlášení podlimitního správce alternativního fondu (ROFOS 36) a hlášení o alternativním fondu podlimitního správce (ROFOS 37). „V těchto hlášeních fond uvádí nejpoužívanější trhy, hodnotu majetku ve správě, údaje o investiční strategii, velmi lehce strukturu investorů a podobně,“ vysvětluje Olenič. A tím „dohled“ ČNB v podstatě končí.
Neoprávněné shromažďování prostředků od investorů
Fond podle § 15 nelze nabízet veřejnosti, slouží osobám s úzkými vazbami na obhospodařovatele, případně kvalifikovaným investorům. „Zcela běžně se uzavře ‚investiční smlouva‘, na základě které investor svěří své peníze do správy obhospodařovatele alternativního fondu. Ten poté sleduje investiční strategii, kterou avizoval při vytváření fondu,“ uvádí Olenič. Alternativní fond může investovat prakticky do čehokoliv, i do rizikovějších aktiv. Právě díky tomu, že zde není regulace a dohled ČNB.
Fond podle informací kriminalistů spravoval prostředky ve výši 1,5 miliardy korun. „Tyto prostředky měl fond reportovat. Také pan Janata ještě v dubnu zcela veřejně hovořil o 1,2 miliardách ve správě,“ připomíná Olenič.
I kdyby se tedy podezření z vytvoření Ponziho schématu Janatovi neprokázalo, porušování pravidel podnikání na kapitálovém trhu je nesporné. „Jednak proto, že Growing Way měl více než dvacet nekvalifikovaných investorů, a také proto, že své produkty propagoval a prodával přes prostředníky,“ míní Jan Eisenreich.