Vyplatí se futuristická investice do hyperloopu?
I přes komplikace způsobené celosvětovou pandemií koronaviru se vývoj nejen v technologických firmách nezastavil. Důkazem může být přelomový test amerického hyperloopu. I ten má však ke konečnému úspěchu zatím poměrně dalekou a komplikovanou cestu. Stejně jako řada mnohých vymožeností má za sebou prvotní úspěchy, ale konečnou stopkou mohou být pro sebezajímavější vynálezy velmi vysoké náklady.
Technologické firmy stále přitahují pozornost. Úspěch si v posledních dnech připsala společnost amerického miliardáře Richarda Bransona Virgin. Ta se chopila myšlenky hyperloopu, kterou původně prosazoval další miliardář Elon Musk. Majitel elektromobilové značky Tesla a vesmírného projektu Space X se ovšem k větším praktickým výsledkům nedostal. Naopak Virgin Hyperloop už ale stojí a na testovací dráze se i úspěšně pohybuje, má za sebou již velké množství testovacích jízd.
„Jedná se o funkční hyperloop v plném měřítku, který nebude fungovat pouze ve vakuovém prostředí, ale bude moci přepravovat i lidi. K tomu se nikdo ani nepřiblížil,“ řekl pro The Verge šéf Virgin Hyperloop Jay Walder.
Nový Hyperloop před několika dny opravdu vyzkoušela hned dvojice pasažérů z řad zaměstnanců firmy. Ačkoli se může jednat o velký krok kupředu, k masovému využívání nového dopravního prostředku je ale podle odborníků zatím velmi daleko. Stále totiž zbývá najít odpovědi na několik důležitých otázek.
Výhody i technologické problémy
Myšlenka hypeloopu je bezpochyby zajímavá. Nespornou výhodou hyperloopu, který je něco jako magnetický vlak (maglev) uzavřený ve vzduchu prostém tunelu, je nízký odbor. Absence odporu vzduchu i ztrát energie jako při klasické jízdě po kolejích umožňuje hyperloopové kapsli dosahovat obrovských rychlostí. Maximální rychlost futuristického dopravního prostředku by měla přesáhnout tisíc kilometrů za hodinu (cca 1200 kilometrů za hodinu). Na krátké, asi půlkilometrové, testovací trati v nevadské poušti ale Virgin Hyperloop jel podstatně pomaleji (kolem 160 kilometrů za hodinu).
REKLAMA
I tak ale může test napovědět, že celý systém cestování by mohl být rychlejší než rychlovlaky a prakticky i všechny druhy pozemní dopravy. Jenže na druhé straně, tyto druhy osvědčené a masově používaní „zastaralé“ dopravy jsou i výrazně levnější a nepotřebují takové množství investic. Co se týče infrastruktury, mají například rychlovlaky obrovský náskok.
Naopak v případě hyperloopu je právě potřebná infrastruktura mimořádně drahá a složitá. Navíc by se začínalo prakticky od nuly. Systém tunelů, v plánech většinou znázorňovaných na pilíř v určité výšce nad zemí, by se musel ve velkém vybudovat, což není v hustě obydlených oblastech jednoduché. Projektování by jistě ztěžoval i fakt, že dráha pro kapsle jezdící takto obrovskou rychlostí musí splňovat určité náležitosti.
Bezpečnost
„Zachování bezpečnosti při tak vysokých rychlostech je velmi důležité a je třeba zohlednit všechny nepředvídané katastrofy. Zemětřesení? Rozbije se vakuová trubice? Vlak nějakým způsobem prorazí tunel? Při takových vysokých rychlostech tyto události zvyšují nebezpečí, a proto musí být bezpečnost na prvním místě,“ řekl pro The Verve Constantine Samaras z Carnegie Mellon University.
A jelikož je v tunelu vakuum, nesmí být nikde ani trochu narušován, protože vyčerpání nahromaděného vzduchu by i s výkonnými (a také samozřejmě velmi drahými) čerpadly trvalo velmi dlouho.
Dalším problémem by mohly být i kapacity. „Sériové vozidlo bude větší a pojme až 28 cestujících, toto dvoumístné vozidlo XP-2 bylo vyrobeno, aby potvrdilo, že cestující mohou v hyperloopovém voze opravdu bezpečně cestovat,“ uvedla společnost.
