IDD a MiFID II. Milované sestry, nebo soupeřící přítelkyně?
Čas nadešel. Dne 19. března byl v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn dodatek, který odkládá datum uplatnění směrnice 2016/97 (směrnice o distribuci pojištění, angl. Insurance Distribution Directive – IDD). Do 1. července tak členské země mají přijmout a zveřejnit všechny zákony, předpisy a administrativní ustanovení nezbytná ke splnění směrnice. Vnitrostátní opatření mají být účinná nejpozději od 1. října.
Vzhledem k velmi krátké době, která zbývá, pracují státní instituce a zainteresované subjekty na návrzích opatření pro transponování směrnice IDD. Totéž platí pro Itálii: nedávno byl parlamentu předložen návrh nařízení, kterým se má novelizovat Pojišťovací zákoník z roku 2005.
Jedním z hlavních problémů, o něž jde, je dosažení rovného hřiště mezi pojištěním a ostatními finančními sektory. Platí to především o investičních produktech založených na pojištění (insurance-based investment products, IBIPs), které jsou zákazníkům často předkládány jako možné alternativy nebo náhrada finančních nástrojů, které reguluje směrnice MiFID II.
S ohledem na produkty IBIPs byl požadavek zajistit důslednou ochranu investorů a vyhnout se riziku regulatorní arbitráže splněn úpravou specifických požadavků IDD, nad rámec norem náležitého způsobu obchodování, jak jsou definovány pro všechny produkty v oblasti pojištění. Takovéto specifické normy inspirované směrnicí MiFID zahrnují vhodné informování zákazníků (včetně sdělení všech nákladů a souvisejících poplatků), pravidla o střetu zájmů, a také ohodnocení vhodnosti, je-li poskytováno poradenství.
Když distributoři pojištění budou poskytovat rady ohledně produktů IBIPs, budou tudíž nuceni získávat všechny nezbytné informace týkající se zákazníka, aby mu mohli doporučit vhodná investiční řešení: znalosti a zkušenosti týkající se relevantního investování, finanční situace (včetně schopnosti unést ztráty) a investiční cíle (včetně odolnosti vůči rizikům).
REKLAMA
Z tohoto hlediska mohou směrnice IDD a MiFID II vypadat jako dvě milované sestry, které spolu poměrně dobře vycházejí. Ale není růže bez trní a hřiště není tak důkladně rovné, protože pravidla o pobídkách nejsou mezi těmito dvěma směrnicemi postavena přesně do roviny. Ve směrnici MiFID II je obecným pravidlem, že pobídky jsou povoleny, pokud zvyšují kvalitu služby poskytované klientovi. Odlišná regulace pobídek je v rámci směrnice IDD, protože pobídky nemají mít neblahý vliv na kvalitu příslušné služby poskytované zákazníkovi. Řečeno jednodušeji, zatímco MiFID II zaujímá k pobídkám kladný postoj, směrnice IDD vše vrací do neutrálního postoje.
Kostky jsou vrženy, dál už nic nelze? Ne tak docela. Směrnice IDD cílí na minimální harmonizaci. Členské země si tak mohou zvolit přísnější – řekněme se směrnicí MiFID sladěná – ustanovení ke zvýšení ochrany zákazníka. Zdá se, že právě to je případ nového regulačního rámce pro distribuci pojištění v Itálii. Evropský delegační zákon z roku 2016, který stanoví zásady a kritéria pro transponování směrnice IDD, výslovně vyžaduje sladit nová pravidla o distribuci pojištění co nejvíce s rámcem směrnice MiFID II. Tento požadavek tak může představovat klíč k důsledné harmonizaci regulačních předpisů.
Podaří se italskému zákonodárci konzistentní soubor pravidel mezi produkty pojištění a finančními nástroji, především pokud jde o investiční produkty založené na pojištění? Budou se další členské země řídit příkladem Itálie? Odpovědi na tyto otázky budou nalezeny v průběhu tohoto roku. Mezitím ANASF – italská asociace finančních poradců – a FECIF budou sledovat vývoj regulace a přispějí ke všem relevantním krokům v tomto vývoji.
Autorka je členka představenstva FECIF a členka odboru zahraničních záležitostí ANASF
