CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Text: Petr Zámečník

05. 11. 2018

2 komentáře

Inflace a penzisté: Mají se lépe

 

Český statistický úřad (ČSÚ) měří inflaci nejen pro průměrnou domácnost, ale také pro specifické skupiny obyvatel. Jednou z nich jsou penzisté. Jak dopadá inflace na důchodce?

Loading



 

Inflace, čili zvyšování cenové hladiny, dopadá odlišně nejen na každou skupinu obyvatel, ale na každého jednotlivce či domácnost. Příčinou je odlišnost struktury spotřeby od univerzálního průměrného spotřebního koše. Některé skupiny obyvatel jsou natolik významné, že pro ně statistický úřad měří inflaci i samostatně. A jednou z těchto skupiny jsou penzisté.

Spotřební koš penzistů je poměrně zásadně odlišný od spotřebního koše průměrné domácnosti v České republice. To je dáno životním cyklem, kdy penzisté již (zpravidla) nevychovávají děti, nevydávají (tak vysoké) prostředky na vzdělávání, ale naopak zaplatí (mnohem) více na zdravotní péči. Zároveň v menším rozpočtu tvoří větší váhu potraviny.

Tabulka 1:  Vybrané položky spotřebního koše

Položka Penzisté Průměrná domácnost
ÚHRN 1000,000000 1000,000000
POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE 235,036438 177,627679
Potraviny 215,234581 160,326214
ALKOHOLICKÉ NÁPOJE, TABÁK 100,528563 92,144617
Alkoholické nápoje 57,811593 41,271880
Tabák 42,716970 50,872737
ODÍVÁNÍ A OBUV 25,318674 41,451348
BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA 234,225109 257,169343
Nájemné z bytu 42,531550 33,660201
Běžná údržba a drobné opravy bytu 11,173246 9,371891
Ostatní služby související s bydlením 25,728292 20,156678
Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva 154,792021 90,123237
BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI, OPRAVY 61,762372 58,098899
ZDRAVÍ 40,903386 24,540525
DOPRAVA 69,022319 101,737021
POŠTY A TELEKOMUNIKACE 29,686115 28,849455
REKREACE  A KULTURA 84,704108 86,270565
VZDĚLÁVÁNÍ 0,410833 5,742462
STRAVOVÁNÍ  A UBYTOVÁNÍ 32,705647 59,129828
OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY 85,696436 67,238258

Zdroj: Český statistický úřad

Výsledkem odlišnosti je, že v září 2018 stouply ceny penzistů oproti průměru roku 2015 o 4,8 %, zatímco ceny průměrné domácnosti o 5,6 %. Penzisté se tak ve vztahu k inflaci v posledních letech mají lépe než ostatní domácnosti. Nebylo tomu tak ale vždy.

Index spotřebitelských cen důchodců bývá vyšší zejména v období s obecně vyšší mírou inflace. Tak tomu bylo do roku 2013. Následně se karta obrátila a penzisté na inflaci začali vydělávat. Proč? Protože valorizace penzí se odvíjí od průměrné míry inflace všech domácností, nikoli penzistů. A protože na penzisty v průměru inflace dopadla méně, jejich reálný příjem se zvýšil.

Tabulka 2: Porovnání míry inflace domácností penzistů a domácností celkem

Penzisté Domácnosti celkem
2017 2,2% 2,5%
2016 0,6% 0,7%
2015 0,1% 0,3%
2014 -0,1% 0,4%
2013 2,0% 1,4%
2012 4,6% 3,3%
2011 3,0% 1,9%
2010 2,1% 1,5%
2009 1,5% 1,0%

Zdroj: Český statistický úřad

Spotřební koš zahrnuje průměrně nakupované položky domácnostmi. Jedna významná položka v něm ale zahrnuta není – nemovitosti. Jejich nákup domácnostmi není považován za „spotřebu“, a tudíž ani nejsou ve „spotřebním koši“. Na druhou stranu nemovitosti představují zejména v Česku, kde lidé až chorobně tíhnou k vlastnickému bydlení, jeden z nejvýznamnějších výdajů domácností.

Nemovitosti a růst jejich cen jsou Českým statistickým úřadem sledovány samostatně. Do indexu spotřebitelských cen se přesto promítají – prostřednictvím tzv. imputovaného nájemného.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře


Související články

V návratnosti investic by nyní měly hrát prim evropské a americké akcie

Čtvrtému čtvrtletí budou vévodit debaty o tempu snižování sazeb a nadcházejících amerických volbách, které se konají 5. listopadu. Po posledních dvou cyklech z let 2000 a 2007 jsou investoři přesvědčení, že i tento cyklus snižování sazeb s sebou přinese začátek recese. Pokud však hledáme vodítka do budoucna, nesmíme se ohlížet […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

08. 10. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Vladimír Kos

    5 listopadu, 2018

    Pane Zámečníku, od šéfredaktora finančně-poradenského portálu a člověka s dlouhodobými zkušenostmi z oboru bych očekával elementární znalosti v pojmech a rozlišování mezi inflací (zvětšováním peněžní zásoby) a indexem spotřebitelských cen (zvyšování cenové hladiny). A nesměšování těchto dvou odlišných pojmů, kde jeden je příčina a druhý následek. Že v tom tápají různí redaktoři komerčních i veřejnoprávních televizí, rozhlasových stanic a dalších médií, a tím přispívají k finanční negramotnosti obyvatelstva, jsem si již zvykl. Ale na těchto stránkách mě to překvapuje a přiznám se, že mi to i vadí.
    Hezký den

    Odpovědět

  • Petr Zámečník

    5 listopadu, 2018

    Dobrý den,

    bohužel se mýlíte. Zvyšování peněžní zásoby vede k inflaci, která je měřena např. indexem spotřebitelských cen. Krom toho, když půjdeme do detailu, zvyšování peněžní zásoby nemusí vést k inflaci, pokud se zvyšuje domácí produkt (za jinak stejných podmínek). Podívejte se třeba na monetaristickou rovnici M * v = P * Y, kde M je peněžní zásoba, v je rychlost obrátky peněz, P je cenová hladina a Y je produkt. Inflace je přitom definována jako růst cenové hladiny.

    Pro ukázku citace z jedné učebnice makroekonomie:
    „K jejímu (inflace – má pozn.) zjištění se běžně využívají tři základní cenové indexy:
    – index spotřebitelských cen,
    – index cen výrobců,
    – deflátor hrubého domácího produktu“

    Doporučuji též podívat se na stránky Českého statistického úřadu, kde v oblasti „Statistiky“ naleznete kapitolu „Inflace, spotřebitelské ceny“ a definici míry inflace: „Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou často uváděna různá čísla, která, i když rozdílná, jsou správná. Je třeba uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna, a základ, k němuž se vymezené období porovnává.“
    – následuje výčet způsobů měření inflace, např. „Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen“ apod.

    S alternativním vyjádřením inflace než oficiálním se lze nejčastěji setkat u konspiračních teoretiků, kteří často považují oficiální čísla za naprosto zkreslená (k částečnému zkreslení reality pochopitelně dochází u každé statistiky, viz „já měl kuře, vy ne, tudíž v průměru jsme oba dobře najedení“) a hledají „přesnější“ vyjádření toho, jak stát (myšleno hrstka vyvolených) obírá občany. To ale nepatří do standardní ekonomie, ale spíš do námětů na román.

    Jinak souhlasím s vámi, že zvyšování peněžní zásoby vede k inflaci (viz výše), ovšem ta je následně měřena (nejčastěji) indexem spotřebitelských cen (jehož růst je důsledek inflace).

    Odpovědět