Závislost ruské ekonomiky na ropě
Ruský rubl je nyní oficiálně volně plovoucí měnou, a v současné době ve vazbě na pokles ceny ropy oslabuje. Jeden z nedávných komentářů v ruských médiích zvěstoval, že volatilita na devizovém trhu bude k vidění přinejmenším do konce roku. Byly vysloveny odhady, že do roku 2016 se bude dolar pohybovat v rozmezí 55 až 60 rublů, ale pokud bude cena ropy nadále klesat, může dojít k pohybu měnového páru dolar/rubl i nad úroveň 61 rublů.
Další propad cen ropy skutečně nastal a v reakci na to rubl utrpěl další ztráty. Rusko je největším producentem ropy na světě a skutečnost, že nabídka převyšuje poptávku a cena ropy klesá, není pro zemi závislou na vývozu této komodity dobrou zprávou.
Pro ruskou ekonomiku je vývoz ropy a zemního plynu významný, ropa představuje zásadní zdroj příjmů ruské státní pokladny a rubl lze tak řadit mezi komoditní měny. Pohyb cen na světovém ropném trhu určuje, kolik Rusko za své vývozy utrží. Nižší ceny ropy tak znamenají, že Rusko za vyváženou ropu méně inkasuje a že do země přiteče méně deviz. Jak je směňováno méně deviz, vytváří to depreciační tlaky a směnný kurz oslabuje (ceteris paribus – za jinak stejných podmínek).
Graf 1: Vývozy ropných produktů představují podstatnou veškerého ruského vývozu (a také polovinu příjmů státní pokladny).
Drahota a dopad na peněženky
Propad rublu znamená pro ruskou ekonomiku rostoucí inflační tlaky – všechno z dovozu se prodražuje. Meziroční růst cen je v Rusku nejvyšší za poslední dekádu a inflace spotřebitelských cen v současné době pohybuje v dvouciferných číslech.
REKLAMA
Třeba v červenci mezi potravinami ze všeho nejvíce vzrostly ceny mrkve (21 %) a pomerančů (20 %). Méně dramaticky vzrostla cena brambor (o 3 %), jablek (3 %) a kávy (1 %). Na straně druhé zlevnily okurky (-33 %), zelí (-28 %), a rajčata (-21 %). Hospodyňka ale i tak namítne, že i tak není zelenina nijak levná.
Z nepotravinářských výrobků bylo zvýšení cen pozorováno u školních potřeb (6,1 %), tabákových výrobků (2 %), a pracích i čisticích prostředků (2 %).
I když by srpen měl být obdobím příznivým na ceny ovoce a zeleniny, podle jednoho z komentářů v médiích „zemědělci musí kupovat dovážené produkty na ochranu rostlin a hnojiv“, a také je nutné zohlednit vyšší sazby za dopravu. Mezi faktory zvyšující inflaci spotřebitelských cen patří i ruské embargo na dovoz potravin. Ruský spotřebitel se také musí připravit také na to, že i ceny pohonných hmot mají postupně růst, do září růst cen pohonných hmot o 1 – 2 %.
Graf 2: Míra inflace v Rusku byla vždy znatelná, rekordní minima (3,6 %) byla dosažena v roce 2012, aktuálně je inflace dvouciferná.
REKLAMA
Cílování inflace a měnová politika
Za stabilitu a oběh měny je v Ruské federaci zodpovědná ruská centrální banka (Bank Rossii). I ruská centrální banka oficiálně přešla na měnovou politiku, ve které by měla hrát větší roli cenová inflace – rozpětí pro pohyb směnného kurzu bylo zrušeno.
Na svých stránkách centrální banka říká, že „měnová politika představuje nedílnou součást státní politiky a je zaměřena na zlepšování blahobytu ruských občanů“. Realitou dnešních dnů je, že se nedaří zastavit propad kurzu rublu a 4procentní inflační cíl centrální banky je hluboko pod skutečnou inflací měřenou indexem spotřebitelských cen (viz Graf 2). Centrální banka očekává, že dojde ke zpomalení meziroční inflace na méně než 7 % až v červenci 2016. Podle prognózy roční tempo růstu spotřebitelských cen dosáhne vzhledem ke strukturálním specifikům ruské ekonomiky cílové úrovně 4 % v roce 2017.
Pryč jsou ty časy, kdy se v Rusku ve snaze naplnit inflační cíl zvyšovaly úrokové sazby (viz Graf 3). Bilance rizik mezi inflací a hrozbou dalšího zpomalení ekonomiky se prý posunula směrem k druhému problému a receptem má být uvolnění měnové politiky.
Graf 3: Ruská centrální banka drží vyhlašované sazby vysoko, ale snižuje je.
REKLAMA
Nižší úrokové sazby snižují náklady na úvěry a podporují ekonomiku, na straně druhé působí ve směru oslabení měny. Vypadá to, že ruská centrální banka se rozhodla pomoci zpomalující ekonomice, třeba i na úkor inflace. Řekneme-li to zjednodušeně, jde o to ulevit dlužníkům, i když na úkor inflace – drahé úvěry ekonomiku nerozhýbají. I když ruská centrální banka „provádí měnovou politiku v rámci režimu cílování inflace, a vidí cenovou stabilitu, a trvale nízké inflaci, jako svou prioritu“, aktuálními kroky byl vyslán vzkaz, že větší obavy jsou z hospodářského poklesu, než z vyšší inflace.
Embargo a další z mnoha faktorů
Když ruští analytici komentují vývoj směnného kurzu rublu, neopomenou zmínit ceny ropy a kroky ruské centrální banky. Poněkud stranou ale zůstávají komentáře týkající se z dopadu sankcí a souvisejících omezení obchodní výměny se Západem. V reakci na sankce Západu vůči Rusku po anexi Krymu byl ze strany Ruska v srpnu 2014 zakázán dovoz některých potravin. V regálech ruských obchodů tak sice dnes najdete české pivo, ale nenajdete zde třeba českou klobásu nebo sýr.
Ruská vláda zveřejnila seznam produktů, na které se ruské sankce vztahují – hovězího, drůbežího i vepřového masa, ovoce a zeleniny, ryb, sýrů a mléka. Ruská centrální banka poklesu v importech z důvodu embarga na dovoz potravin připisuje 7% podíl na poklesu importů. Embargo bylo původně na rok, ale nedávno bylo prodlouženo o další rok.
Ve výročí zavedení embarga vyšly najevo snahy obcházet embargo vývozem do zemí, které mají s Ruskem celní unii. Došlo k odhalení, že v obchodech lze najít zakázané zboží, jako je kanadský humr, rakouské a francouzské sýry. Ruská média hlásí, že za porušení embarga bude zavedena trestní odpovědnost, také se chystají kontroly přímo v obchodech a skladech, zda se zde nenacházejí potraviny, na které spadá embargo.
Aktuální novinka spočívá v tom, že podle prezidentského dekretu musí být potraviny, které se do země i přes embargo dostaly, zlikvidovány. V ruském tisku se objevuje otázka, „divíte se, proč brutálně ničit produkt, který může být použit?“ – „Proč potřebujeme zničit evropské čerstvé produkty, které mohou nakrmit veterány, důchodce, zdravotně postiženým, velké rodiny, obětem přírodních katastrof a osoby, které potřebují?“
Ruské úřady jsou ale neoblomné, přece jenom jde o potraviny a ohrožení zdraví občanů. Vše doprovázejí zprávy poukazující na problémy zahraničních výrobců, skutečnost, že ruské embargo vedlo k poklesu mezinárodní ceny mléka, a že Ministerstvo zemědělství již začalo rozvíjet návrh na rozšíření seznamu zemí, na které se embargo dovozu potravin vztahuje.
Dalším z faktorů, který působí na rubl, je úrokový diferenciál. Do hry vstupují spekulace o zářijovém zvyšování amerických úrokových sazeb, zvýšení sazeb pro dolar by znamenalo rozšíření úrokového diferenciálu ve prospěch této měny a také další riziko pro rubl. Jinými slovy pokud by se v záři úrokové sazby dolaru skutečně zvýšily, dolar by posílil a to by znamenalo další tlak na komoditní měny.
Na rubl také může svou roli zastávat i hromadění devizových rezerv nebo valut na straně ruských ekonomických subjektů ve snaze držet „tvrdou“ měnu, výplata dividend a platby zahraničního dluhu. Neopomenuta by měla zůstat i skutečnost, že rozpočet Ruské federace je závislý na devizových příjmech, a tak je silný rubl pro vládu vlastně nevýhodný.
