Inflace roste… Jak se proti ní ochránit?

Na začátek trocha teorie: inflace představuje růst cenové hladiny. Nepřesně bývá označována též za zdražování. Při inflaci ovšem nerostou jen ceny zboží a služeb, ale také mzdy a platy. Na příjmy a výdaje domácností by tak inflace měla mít v průměru neutrální dopad. Sice vzrostou ceny, ale rostoucí příjmy umožní nakoupit přibližně totéž.

Mnohem horší dopad má ale inflace na již vytvořený majetek. Peníze na bankovních účtech jsou úročeny až na výjimky nižší úrokovou sazbou, než jaké výše inflace dosahuje, a tak úspory ztrácí na hodnotě. Jak tomu zabránit? Jak zajistit, abychom nepřicházeli o peníze, které si odkládáme pro budoucnost?

Investice: nejlepší obrana před inflací

Proti inflaci lze majetek ochránit jediným způsobem. Investovat s výnosem, který inflaci přinejmenším dorovnává. A takový výnos nelze získat na spořicích účtech ani na většině termínovaných vkladů. Je třeba vyjít z „komfortní bankovní zóny“ a porozhlédnout se po investičních produktech.

Aby investice přinášely výnos podle vašich představ, je vhodné je konzultovat se zkušeným finančním poradcem. Ten zná situaci na trhu, umí najít to pravé řešení pro daného investora, které zohlední jeho současnou i budoucí situaci, finanční plány a cíle a zasadí investice do komplexního finančního plánu. V oblasti investic totiž v minulosti řada lidí, kteří se na kapitálový trh „vydali“ sami – bez poradce, splakali nad výdělkem.

^REKLAMA

„Spousta lidí je zlákána vidinou vysokých výnosů a nedokáže posoudit riziko investice. V minulosti přišli například o peníze investované do lákavých dluhopisů „s pevným výnosem“ firem, které skončily v insolvenci,“ říká Filip Duchoň, generální ředitel Fincentrum & Swiss Life Select.

Pro většinu drobných investorů představují ideální investici podílové fondy. Z nich může finanční poradce sestavit optimální mix, představující vyváženou míru výnosu a rizika. V podílových fondech je investice dostatečně diverzifikována čili rozložena mezi velké množství jednotlivých akcií, dluhopisů a dalších investičních nástrojů.

Zejména v oblasti fondů kvalifikovaných investorů by měl být střadatel obezřetný. Minimální investice do takového fondu představuje 1 milion korun a vyžaduje větší investiční zkušenosti. V posledních letech vzniklo velké množství těchto fondů a zdaleka ne všechny jsou dostatečně bezpečné.

„Fondy kvalifikovaných investorů jsou vhodným investičním řešením pro lidi s větším majetkem. Jejich výběr ovšem vyžaduje nemalé znalosti a zkušenosti. Proto náš analytický tým tyto fondy důsledně prověřuje a našim klientům finanční poradci doporučují jen takové, které mají skutečný přínos,“ zdůrazňuje Filip Duchoň.

^REKLAMA

Dobrou volbou jsou například fondy fondů – tedy fondy investující do jiných fondů. „Loni jsme představili náš vlastní investiční fond Best Solution Funds SICAV, který je pro většinu zkušených i začínajících investorů optimální volbou. Je si možné zvolit mezi vyváženou a progresivní investiční strategií. Oba fondy jsou sektorově i regionálně diverzifikované a investují zejména do cenných papírů vydávaných akciovými a dluhopisovými fondy,“ upřesňuje Filip Duchoň.

Nemovitosti: ochrana před inflací s rizikem

Ceny nemovitostí letí v posledních letech strmě vzhůru. Nezpomalila je ani pandemie koronaviru. To láká na realitní trh stále více zájemců o koupi bytu či rodinného domu, ať pro vlastní bydlení, nebo pro investici.

Hlavním motivem ke koupi nemovitosti se stává strach. Strach, že pokud nekoupím teď, tak už na investici do bytu či rodinného domu nikdy nebudu mít. A strach, že pokud nekoupím teď, přijdu o jedinečnou investiční příležitost. Jenže strach a chamtivost jsou dvě základní přísady při nafukování investičních bublin. A kde je investiční bublina, je i velké riziko krachu.

Podle České národní banky jsou ceny nemovitostí nadhodnocené přibližně o 20 %. Jejich „férové“ ceny by tak měly být o pětinu nižší, než jaké jsou. Pokud by ekonomika zakolísala, vzrostla nezaměstnanost a podíl nesplácených hypoték, mohly by ceny poměrně snadno klesnout.

^REKLAMA

„Rizika investic do nemovitostí jsou větší, než se drobní investoři zpravidla domnívají. Vysoké ceny a stabilní nájmy snižují výnosnost investice, navíc hrozí zvýšení daní z nemovitého majetku. Je tedy na místě tuto investici probrat s finančním poradcem. Ideální je, pokud finanční poradce může zamýšlenou investici probrat i s realitním makléřem,“ upozorňuje Filip Duchoň. Jak dále doplnil: „Ten umí poradit, jak koupit tu správnou nemovitost, na správném místě a za dobrou cenu. Koneckonců proto jsme před 8 lety založili naši dceřinou společnost Fincentrum Reality.“

Současná rozhazovačná politika vlády povede zcela jistě ke zvýšení daní. Otázkou jen je, kterých a v jaké výši. Nyní se již hovoří o navýšení daně z nemovitého majetku pro druhou nemovitost, což by postihlo investory do nájemního bydlení. Levicoví politici se navíc vzhlíží ve Francii, kde činí daň z nemovitostí přibližně 1 % z tržní ceny bytu. To by např. u standardního pražského bytu za 5 mil. Kč znamenalo roční daňový náklad 50 tis. Kč. V současnosti jeho majitel přitom platí přibližně 1 tis. Kč.

Zlato – rezerva, která nic nevynáší

Zlato je po staletí vnímáno jako symbol bohatství. Je to stálý a neměnný kov. Jeho vlastnosti ho předurčují k uchování hodnoty. Ovšem nikoli k uchování ceny. Ta se mění podle nabídky a poptávky a vůbec nemusí odrážet inflaci. Z historického pohledu naopak před inflací zlato většinu času neochránilo.

Zlato nic nevynáší. Nenese úrok, nepřináší dividendy. Není to proto investiční aktivum. Zlato jen „leží“ a nic nedělá. Navíc s sebou jeho držba přináší další náklady. Buď si střadatel musí pronajmout bankovní schránku, za kterou musí platit, nebo má mince či cihličky uložené doma „v nočním stolku“ a jeho cenou je riziko, že mu bude zlato ukradené. K tomu navíc může dojít i ze státní vůle, kdy v krizových okamžicích státy (dokonce i USA) přistupují ke konfiskaci zlata.

Na zlatě může člověk vydělat pouze tehdy, pokud jej v budoucnosti od něj koupí někdo za vyšší cenu, než jakou za něj zaplatil. A to je velmi nejistá jistota.