Žebříček, který pravidelně zveřejňují Financial Times, měří celkový historický výnos pro klienta od založení fondu. Loni šly roboti nahoru a lidé dolů, dohromady ti nejlepší pro klienty vydělili plus 2,6 procenta.
Tabulka: TOP 10 hedge fondů všech dob podle Financial Times
|
Fond |
Rok vzniku |
Čistý výnos od vzniku v mld. USD |
|
1. Bridgewater |
1975 |
49,0 |
|
2. Soros |
1973 |
42,0 |
|
3. DE Shaw* |
1988 |
26,0 |
|
4. Baupost |
1983 |
25,3 |
|
5. Citadel* |
1990 |
25,2 |
|
6. Appaloosa |
1993 |
23,5 |
|
7. Och-Ziff |
1994 |
23,1 |
|
8. Lone Pine |
1996 |
21,0 |
|
9. Viking |
1999 |
21,0 |
|
10. Elliott Assoc |
1977 |
20,5 |
Z historického pohledu lidé stále vedou, ale roboti je dotahují. Na prvním místě mezi nejvýkonnějšími hedge fondy v historii se umístil fond Bridgewater založený v roce 1975. Pro své klienty vydělal od svého založení takřka 50 miliard dolarů čistého. Bridgewater je klasika. Lidmi řízená skupina fondů. Portfolio manažer se rozhoduje podle makra – inflace, měnového kurzu nebo HDP. Klíčovou osobou je Ray Dalio.
Druhé místo získal Sorosův fond, který od roku 1973 vydělal pro klienty 42 miliard dolarů. George Soros je známý tím, že dá na lidský mozek a tu a tam se úchýlí k nějaké té spekulaci. Na britské libře vydělal „majlant“, na Trumpovi loni zase hodně prodělal.
Na třetím místě se umístil hedge fond DE Shaw založený v roce 1988, na čtvrtém Baupost z roku 1983, pátý je Citadel, který funguje od roku 1990. Třetí a pátí jsou dnes již spíše roboti. Fond mezi nimi – Baupost, který byl založen profesorem Harvardu Williamem Poorvu. Klíčovou osobou v něm je nyní Seth Klarman. Zaměřují se na hodnotu firmy – klasika. Sledují ukazatele, vyhodnotí je podle klasických vzorečků nebo vlastního know how – zda-li je firma vhodná na nákup, prodej…učebnicový fond. Vloni si třeba takto vybrali Citigroup a nakoupili ji do portfolia.
A ten třetí v pořadí a pátý fond? Ve skupině Davida Shawa mají roboty na prohledávání všemožných ukazatelů a vytipování, co je vhodné ke koupi. Jejich hlavní fond se jmenuje LCH Investments. Citadel pak podobně sází na souhrn algoritmů, které sestaví portfolia.
Zatímco na finančních trzích algoritmy stále tahají za kratší konec, v hrách už dominují. Vemte si šachy. Již v roce 1997 prohrál Kasparov s počítačem Deep Blue. Počítač tehdy zvládl zpracovat a zanalyzovat přibližně 200 milionů tahů za sekundu. V IT se tomu říká, že počítač porazil člověka hrubou silou. Prostě věděl takřka všechny kombinace.
Počítač ale již porazí člověka i ve hře goban. Hrubou silou se s dnešní technologií hra go vyřešit nedá, protože na začátku hry je k dispozici 361 možností hry a po pěti kolech může být hrací plocha uspořádána do zhruba pět bilionů možných konfigurací. Počítačové programy hrající go si často tak dobře nevedly. Ale i to se časem naučily a loni i mistr v této hře s počítačem prohrál. „Go hraji již opravdu dlouho, ale ještě nikdy jsem necítil takový tlak. Nedokázal jsem si poradit s nervozitou, které jsem byl vystaven,“ řekl po prohře mistr světa v této hře Lee Sedol.
Roboti dobyli hry. Přícházejí snad dobýt i finanční trhy? Všechno se samo ukáže. Přesně to neví nikdo, ale i na finančních trzích nejde použít jen hrubou výpočetní sílu. Nemůžete znát všechny možné kombinace scénářů vývoje ekonomiky. Každopádně portfolio manažer je dražší než robot. Portfolio manažer má více emocí než neafektovaný robot. Algoritmus stejně musí vyvinout člověk, ale když ho vyvine, algoritmus se může sám učit.
Jak to dopadne? Roboti jako správci našich financí nebo lidi? Jelikož jsem ve střetu zájmů, s kolegou Kohoutem jsme udělali algoritmický fond Quant, neodpovídám. I když po pravdě –to nikdo neví…
