Investice do agregačních bloků. Vznikají i v Česku
Po přijetí náležité legislativy se virtuální elektrárny stanou důležitou součástí energetické soustavy. Odborníci z poradenské skupiny Moore Czech Republic se domnívají, že by ve střednědobém horizontu mohly v České republice pokrýt až 25 % spotřeby elektřiny. Peer to peer sdílení energie, které je podstatou virtuálních elektráren, přinese větší šetrnost k životnímu prostředí a z dlouhodobého hlediska pomůže stabilizovat ceny elektřiny. Téma úzce souvisí s výstavbou agregačních bloků.
V průběhu loňského roku zdražila elektřina v Česku nejvíce ze všech zemí EU. Až energetická krize se stala výrazným motorem k přípravě legislativy pro komunitní energetiku. „K řešení zásadního růstu cen elektřiny by mohlo přispět budování energetických komunit a virtuálních elektráren. Nákladová cena u elektřiny vyrobené tímto způsobem se dle našich propočtů pohybuje okolo 3 Kč za kWh,“ komentuje Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Virtuální elektrárna
Pojem „elektrárna“ je jasný – člověk si představí jadernou či uhelnou, která vyrábí elektřinu. Někomu může připadat, že slovo „virtuální“ do energetiky nepatří. Tak to ale není. Klasické zdroje se musí něčím nahradit. Je jasné, že budou muset vzniknout nové velké zdroje. Nastupují ale také decentrální zdroje – elektrárny, které jsou mnohem menší a jsou blízko místu spotřeby. Takových lokalit je hodně, proto i těchto malých elektráren je, a hlavně bude velké množství. Patří sem kogenerační jednotky, které vyrábí elektřinu a teplo. Dále fotovoltaické elektrárny, bioplynové stanice a spousta dalších výrobních zdrojů. Propojují se do jednoho celku virtuální elektrárny prostřednictvím bezpečných IT řešení.
Flexibilita
REKLAMA
Je jí myšlena schopnost elektrárny anebo spotřebiče měnit on-line spotřebu nebo výrobu v čase. To, že je zdroj flexibilní, je podmínkou pro jeho zařazení do virtuální elektrárny.
Potřebujeme novou legislativu a posílení infrastruktury
Úprava a adaptace již existujících unijních předpisů, která by rozšíření virtuálních elektráren umožňovala, však v Česku stále neexistuje. Legislativní proces by měl začít zhruba v polovině roku. „Každá země si volí svůj způsob převzetí legislativy a mohou mezi nimi vznikat rozdíly. Jde například o to, zda a jak je komunita geograficky vymezená – jestli například členové komunity musí být ze stejné obce nebo může komunita pokrývat libovolně velké území. V Česku směřujeme k vymezeným lokalitám, což je dle mého názoru správné,“ popisuje Miloslav Rut.
Podle něj ovšem může rozvoj virtuálních elektráren v některých lokalitách narazit na limity distribuční sítě, kdy již není možné do sítě na daném místě připojit fotovoltaiku, která bude energii do sítě dodávat. „Jedna věc je tedy umožnění vzniku energetických komunit, ale souběžně s tím je nutné řešit také posílení infrastruktury. Z tohoto pohledu by bylo nejvhodnější výrazně zvýhodnit komunity fungující v rámci jednoho distribučního transformátoru,“ dodává Miloslav Rut.
Zelenější a levnější energie
Virtuální elektrárny umožní odběratelům mít část své spotřeby pokrytou lokální výrobou z obnovitelných zdrojů. „Energetické komunity budou určitě velmi zajímavé pro obce, které mají prostor pro instalaci fotovoltaických panelů například na střechách obecních budov. Tuto energii pak využijí pro obecní spotřebu, přetoky pak mohou poskytovat občanům či prodat do distribuční sítě,“ vysvětluje Miloslav Rut a doplňuje, že v Česku nyní existují dodavatelé energie, kteří se soustřeďují na dodávání energie z obnovitelných zdrojů, avšak nejde o sdílení na bázi peer to peer.
Menší zdroje do větších celků chce v tuzemsku spojovat například energetická společnost UCED ze skupiny CREDITAS. Její obchodní ředitel Václav Skoblík uvádí, že do konce desetiletí vznikne v tuzemsku větší počet malých decentralizovaných zdrojů, které budou propojovány do virtuálních elektráren – agregačních bloků. „Do roku 2030 máme v plánu vytvořit agregační blok o výkonu tisíc megawattů. Jedná se přibližně o polovinu jaderné elektrárny Temelín,“ uvádí Václav Skoblík z UCED.
Elektřinu a teplo UCED aktuálně vyrábí například v moderních kogeneračních jednotkách nebo lokálních kotelnách. V loňském roce společnost koupila teplárnu na biomasu v Kutné Hoře nebo plynovou elektrárnu v Prostějově. Tu má navíc v plánu rozšířit na dvojnásobný výkon. V Česku spojuje menší zdroje i E.ON nebo společnost Nano Energies.