CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +0,27%

Text: Daniel Kuchta

03. 12. 2009

12 komentářů

Investice do zlata bez zlata

 


 

Dnes je k dispozici množství investičních nástrojů, které nabízí možnost investovat buď do zlata, nebo do indexů sledujících cenu zlata, případně akcií společností, které na trhu se zlatem podnikají.

ETF jako náhrada fyzického zlata

Jedním z nejrozšířenějších nástrojů, jež plní úlohu alternativy pro ty, kteří chtějí investovat do zlata, ale fyzické zlato jim nic neříká, jsou ETF, neboli exchange traded funds (někdy překládané jako indexové akcie). Jde o formu kolektivního investování, oproti rozšířenějším podílovým fondům ale jejich zastánci oceňují především nižší náklady, větší flexibilitu a transparentnost, a také přesnější sledování podkladového aktiva (indexu, komodity apod.).

ETF na zlato jsou díky svým vlastnostem považovány za ideální alternativu fyzického zlata. Vznikly jako nástroj pro investory, kteří sice chtějí vlastnit fyzické zlato, ale nemusí ho mít uskladněno doma a chtějí ho mít za levnější peníz. Manažerský poplatek činí většinou méně než půl procenta, k tomu je ale nutné přičíst poplatky za obchodování u brokera, které nemusí být nejlevnější.

Instrumenty navázané na fyzické zlato se obchodují od roku 2003 a v současnosti je jich na trhu dostupných několik. Úplně prvním zlatým ETF (Exchange Traded Gold – ETG) byl Gold Bullion Securities (dnes ETFS Physical Gold, ale pouze v Austrálii) listován na Australské burze (ticker GOLD). Dnes je dostupný rovněž na Londýnské burze (GBS v dolaru, GBSS v britských pencích), Euronextu (GBS), Frankfurtské burze (GG9B) a Italské burze (GBS). Tento cenný papír vznikl jako iniciativa asociace největších těžařských společností pod názvem World Gold Council (WGC) ve spolupráci se společností Gold Bullion Securities Ltd. (před rokem ji převzala ETF Securities Ltd.). V současnosti drží tento fond ve své úschově 129,72 tun zlata (+14,78 tun fond obchodovaný v Austrálii).

V roce 2004 WGC ve spolupráci se společností State Street Global Advisors uvedla zlaté ETF také na New Yorské burze pod názvem streetTRACKS Gold Shares, dnes SPDR Gold Tracks (GLD). Dnes je tento produkt obchodován také na burzách v Singapuru (GLD 10US$), Tokiu (1326) a Hong Kongu (2640). V současnosti jde o nejoblíbenější investiční nástroj umožňující investici do zlata nepřímým způsobem a v úschově drží více než 1 127 tun zlata.  

ETF Securities Ltd pak ještě v roce 2007 připravila další ETF navázaný na fyzické zlato pod názvem ETFS Physical Gold, který je dostupný na burze v Londýně (PHAU v dolaru, PHGP v pencích), v Itálii, na Euronextu (PHAU) a ve Frankfurtu (VZLD).

REKLAMA

Dalšími ETG jsou pak New Gold Debutentures obchodován v Jižní Africe (GLD – 53,53 tun zlata) a Dubai Gold Securities obchodovaný v Dubaji (GOLD – 0,16 tun zlata).

Jeden cenný papír u těchto zlatých ETF představuje 1/10 unce zlata, manažerské poplatky jsou 0,4 % ročně a cena se určuje na základě specifikace London Bullion Market Association (LBMA). Cena ETG může být poněkud matoucí, protože na první pohled se neshoduje se spotovou cenou na trhu, to je ale způsobeno zmiňovanými poplatky. Ty jsou hrazené tím, že se prodává malé množství zlata připadající na každý cenný papír. U fondu GLD by tak zlato mělo pokrývat 98,03 % na jeden ETF (u jihoafrického GLD je to 97,9 %), u GBS a GOLD je to 97,77 % (u Dubajského GOLD je to 99,7 %). Depozitářem, který drží zlato ve své úschově, je banka HSBC USA.

Od začátku obchodování s těmito fondy se často ozývají kritické ohlasy na některé aspekty těchto cenných papírů. Prvním negativem je, že v prospektu fondu se objevovala možnost mít zainvestované peníze jinde, než ve zlatě, případně zlato propůjčovat třetím stranám. Je tak otázkou, jestli fondy skutečně drží v každém momentu požadované množství zlata. Problém je také u depozitáře, který nemusí držet zlato ve svém depozitu, ale může ho mít uloženo u třetích stran.

Dalšími známými ETF navázanými na fyzické zlato jsou iShares COMEX Gold Trust , který určuje cenu na základě ceny futures kontraktů na komoditní burze COMEX. Obchoduje se na New Yorské burze (IAU) a na burze v Torontu (IGT). Základní principy, co se týče poplatků i zajištění zlatem (98,09 %), jsou stejné jako u jiných ETG. Fond momentálně drží 80,72 tun zlata, ale i v tomto případě se objevují kritické hlasy a pochyby ohledně množství zlata, kterým jsou cenné papíry kryty. Depozitářem je Bank of Nova Scotia v Kanadě.

Vroce 2006 přišly se svou novinkou také společnost Swisscanto Funds Management Ltd. (dnes Balfidor Fondsleitung AG) a Zurich Cantonal Bank (která je depozitářem). Fond ZKB Gold ETF (ZGLD) je obchodován na švýcarské burze a je obchodován ve třech měnách. Ve švýcarském franku představuje jeden cenný papír 100 gramů zlata, v euru (ZGLDEU) a dolaru (ZGLDUS) pak jednu troyskou unci (kolem 150 tun zlata ve správě). Podobný produkt, který investuje pouze do zlata, je před rokem otevřený Julius Baer Physical Gold Fund. Ten je také denominován ve franku, dolaru a euru, je listován na švýcarské burze a drží více než 60 tun zlata.

Mezi investory jsou velmi oblíbené kanadské ETF Central Fund of Canada a Central Gold Trust obchodované na newyorské burze (CEF, GTU) a na burze v Torontu (CEF.A, GTU.UN v kanadském dolaru a CEF.U, resp. GTU.U v US dolaru). Podle některých odborníků jde o bezpečnější investici do zlata, než například prostřednictvím GLD, nebo GBS. Kromě dlouhé historie fondů je to zejména díky jednoduchosti a srozumitelnosti investiční strategie a struktury fondu, jakož i nutnosti držet všechno zlato u depozitáře bez možnosti jej půjčovat třetím stranám (minimálně 85 % prostředků musí být drženo v drahých kovech).

Prvně jmenovaný investuje kromě zlata také do stříbra. Momentálně je poměr obou kovů 55:42,4 % (ve prospěch zlata, zůstatek je cash) v peněžním vyjádření, což je přibližně 1,35 mil. uncí zlata a 67,3 mil. uncí stříbra. Central Gold Trust drží 396,8 tisíc uncí zlata, což je 97 % jeho portfolia.

REKLAMA

Na indické burze se obchodují Gold Benchmark Exchange Traded Scheme (GOLDBEES), který investuje min. 90 % do zlata a UTI Gold Exchange Traded Fund (GOLDSHARE), u nichž představuje jeden cenný papír 1 gram zlata.

Kromě ETF investujících přímo do zlata je na trhu dostupné množství produktů investujících do indexů (DJ-UBS Gold Sub-Index) a různých komoditních košů, případně do akcií těžařských firem apod. Dostupné jsou rovněž pákové ETF a short ETF, které umožňují vydělávat na klesající ceně zlata.

Certifikáty pro každého

Další alternativou pro ty, kteří chtějí investovat do indexů sledujících cenu zlata, případně akcie a koše zlatých společností, jsou strukturované produkty, jako certifikáty a warranty. Jejich silnou stránkou je likvidita (obchoduje se s nimi na burze i mimoburzovním trhu, případně je odkoupí sám emitent) a velký výběr. Zdá se, že zlato je dnes jedním z nejoblíbenějších podkladových aktiv u certifikátů, celková nabídka čítá několik tisíc titulů.

Obchodníci s cennými papíry dnes umožňují prostřednictvím certifikátů investovat do nepřeberného množství produktů nabízející strategii doslova pro každého. Od cetrifikátů s ochranou kapitálu, diskontované certifikáty, bonus, basket, indexové certifikáty, express a outperformance certifikáty až po knock-out certifikáty a warranty, které nabízejí investici s využitím páky a možnost profitovat také na klesajícím trhu. Některé certifikáty mají omezenou dobu splatnosti, některé jsou open-end, některé vyplácejí dividendu (případně jí využívají u garantovaných produktů k financování zabezpečení), některé zase ne.

Právě množství nabízených certifikátů však na druhé straně může být i nevýhodou, protože investoři lehce ztrácejí přehled. Poněkud problematickou je rovněž snaha emitentů vyvíjet stále nové a komplikovanější strategie, čímž se akorát zvyšuje jejich netransparentnost. Týká se to jak samotné strategie, tak i poplatkové struktury. Podobně jako u ETF je i při nákupu certifikátů nutné počítat kromě správcovských poplatků také s poplatky brokerovi. Jednou z nevýhod certifikátů je pak také kreditní riziko emitenta, jelikož jde prakticky o dlužné úpisy emitenta. Bonita emitenta tedy sehrává velkou roli při hodnocení kvality a rizika certifikátu, a při výběru certifikátu je nutné brát v potaz i tohto hledisko.

Stejně jako u ETF je další nevýhodou pro korunové investory skutečnost, že skoro všechny certifikáty jsou obchodovány v euru, případně dolaru. V české koruně je dostupných pouze pár certifikátů obchodovaných na pražské burze od Raiffeisenbank (zlato long a short a turbo long) a Volksbank (garantovaný certifikát). Likviditu na BCPP zabezpečují tvůrci trhu, ale zobchodované objemy jsou bohužel minimální.

Páka jen pro zkušenější

Pro zkušenější investory, kteří nemají problém s nakupováním rizikovějších produktů, jsou k dispozici produkty využívající páky, jako jsou futures, opce, nebo CFD kontrakty navázané na zlato. Opce a futures se obchodují na regulovaném trhu (komodtiní burzy v Chicagu, New Yorku, Londýně apod.) a obchodování s nimi dnes umožňuje většina brokerských firem. Výběru brokera je v tomto případě nutné věnovat dostatečnou pozornost, protože domácí brokeři si většinou za obchodování s futures kontrakty účtují poměrně vysoké poplatky. Pokud chce někdo obchodovat s futures aktivním způsobem, je lepší se možná poohlédnout po zahraniční brokerské společnosti.

REKLAMA

Futures je kontrakt, který představuje povinnost nakoupit nebo prodat podkladové aktivum, v tomto případě zlato. Opce naproti tomu představuje právo ke koupi, nebo prodeji zlata (resp. futures na zlato). Po datu splatnosti může dojít k fyzickému dodání podkladového aktiva, ale u opčních ani futures kontraktů k tomu většinou nedochází a jsou vyrovnány finančně.

Podobně jako je tomu u ETF, i na futures kontrakty na zlato se v poslední době valí vlna kritik za to, že kontrakty nejsou kryty zlatem tak, jak to tvrdí burzy. To by mohl být v dnešní době, kdy objem kontraktů na zlato na komoditních burzách dosahuje rekordních hodnot, velký problém.

CFD jsou na rozdíl od futures a opcí obchodovány na mimoburzovních trzích. Investorům sice umožňují účastnit se obchodování, ale není s nimi spojeno žádné fyzické dodání podkladového instrumentu. Zastánci CFD kontraktů si pochvalují jejich dostupnost (nižší marginy, než u futures), poplatkovou strukturu (mnohdy je poplatkem pouze spread) a rychlost vypořádání. Na druhou stranu je na mimoburzovním trhu mnohem větší prostor pro manipulaci s cenou ze strany tvůrců trhu a zmiňované spready nemusí být u některých instrumentů velmi příznivé.

Derivátové produkty, které využívají páku, nejsou určeny pro každého investory a každý by měl dopředu zvážit, jestli do těchto instrumentů bude investovat své prostředky. Pokud ano, musí počítat s tím, že kromě zajímavých a rychlých zisků je možné stejně rychle přijít o veškeré investované peníze. Na investování s delším horizontem nejsou tyto instrumenty vhodné, ale na druhé straně se u nich investoři prakticky nemusí starat o to, jestli zlato překonává rekordy, nebo výrazně klesá. Vydělávat se zde dá kdykoli (pokud se to umí).

Akcie je potřeba vybírat

Ti, kdo chtějí o svých akciových investicích rozhodovat sami a nechtějí investovat pouze do indexových nástrojů, případně nakupovat koše akcií, mohou samozřejmě investovat přímo do akcií těžařských společností, u nichž je zlato důležitým výrobním výstupem. Jejich výsledky jsou závislé na poptávce po zlatě a jeho ceně, což dnes můžeme pozorovat také na jejich výkonnosti. Jako v každém sektoru je však nutné dát důraz na výběr těch správných titulů s dlouhodobou perspektivou.

Pro méně zkušené investory, resp. pro ty, kteří chtějí mít v jednom produktu zastoupeny více skupin produktů orientujících se na zlato, jsou vhodné podílové fondy. Jde o akciové fondy, které prostředky investorů směřují do převážně do akcií těžařských společností, které podnikají na trhu se zlatem, resp. jinými drahými kovy, jako je platina nebo stříbro, ale také do zmiňovaných certifikátů a ETF navázaných buď přímo na zlato, nebo indexy. Výhodou je snadná přístupnost k investorům, široká diverzifikace a likvidita, naopak poměrně vysoké poplatky (jak vstupní, tak správcovské) by mohly investorům vadit. Jako součást akciového fondového portfolia však svou úlohu díky nižší korelaci s ostatními sektory určitě splní.

Do větších a středních firem z USA, Kanady a Austrálie investuje fond SGAM Fund Equities Gold Mines (je dostupný v euru a dolaru). Fond má v portfoliu průměrně kolem 45 titulů a jeho benchmarkem je index FTSE Gold Mines.

Pro korunové investory je jednoznačnou volbou fond ČPI Zlatý, který, podobně jako všechny fondy spravované společností ČP Invest, zajišťuje měnové riziko před výkyvy koruny. Něco více než polovinu portfolia fondu tvoří ETF na zlato, stříbro, jiné drahé kovy a zemědělské komodity, třetinu tvoří akcie a zbytek tvoří certifikáty a hotovost. Samotné zlato představuje momentálně přes třetinu portfolia.

Loading

Vstoupit do diskuze 12 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Otazník

    6 ledna, 2010

    má jako podklad opravdové fyzické zlato.

    Odpovědět

  • Milans

    12 února, 2010

    Dámy a pánové, máte někdo informace o této společnosti, případně jaký je váš názor na to co se dá dočíst na jejich webu? http://www.escorp.eu

    Odpovědět

  • milhof

    23 prosince, 2009

    podvod a jistá ztráta a nezmýlím se! Tzv. „investice“ v Česku v praxi znamená, že v okamžiku, kdy svoje peníze svěřite brokerovi, je to naposledy, kdy jste je viděli. Broker je naprosto spolehlivě rozháže a možná, že bude mít tolik drzosti, že vám zavolá o další. Osobně jsem po převratu 1989 tak taky přišel o nějaké peníze, sice mne to velice štvalo, ale protože jsem to považoval za „školné“, vzal jsem si z toho ponaučení a začal jsem tyto mechanizmy studovat a dnes vím, že tzv. „investice“, „akciové trhy“ atd. jsou největší a bohužel legální podvody ke škodě nevědomých „investorů“ co podvodníkům svěří svoje peníze. Lze pochopit, že někdo přišel o nějaké peníze po převratu 1989, kdy informace nebyly a zahraniční zloději spolu s českými okradli pololvinu lidí, a poučil se jako já. Nelze ovšem pochopit, když někdo přijde o peníze dnes, takový člověk je omezenec…

    Odpovědět

  • František Potřebný

    23 prosince, 2009

    Máte úplnou pravdu pane, brokeři jsou lháři a podvodníci

    Odpovědět

  • Anonym

    8 prosince, 2009

    Doplnim o prehled nejvetsich tezebnich spolecnosti:
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/zlato-uz-ztratilo-lesk/
    Jak ale uvadim i v odkazovanem clanku, dle meho nazoru zlato uz ztratilo lesk.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Gekko

    4 prosince, 2009

    někde jsem nedávno četl, myslím že na Patrii či tak někde, že objem „papírového“ zlata, tj. ETF, certifikáty apod. výrazně přesahuje jeho fyzický objem, tudíž kdyby hypoteticky nastala situace, že všichni držitelé papírků na zlato budou chtít tyto směnit za fyzické zlato, bude jich více než polovina mít smůlu… co si o tom myslíte?

    Odpovědět

  • habakuk

    4 prosince, 2009

    ETF a certifikáty lze i v hypotetické situaci směnit pouze na peníze, takže nikdo smůlu nemá!

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    4 prosince, 2009

    ETF by měly jít směnit za fyzické zlato, mají ve statutu. Právě proto by bylo problém, kdyby opravdu nastala situace zmíněná v článku, tedy že by ETF nebyl plně kryt fyzickým zlatem… O této možnosti se píše čím dál tím častěji.

    Odpovědět

  • emigrant

    5 prosince, 2009

    Ano a prave timto vznika gold bublina, lidi proste ty papirky kupujou no tak jim jich jeste par prodame, to ze mame zlata jen na pokryti poloviny papirku je jedno, nikdy se nestane ze by vsichni chteli papirky za zlato smenit…. Cena za unci je nekde na plovine dnesni ceny, je to prestreleny jako byla ropa.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    5 prosince, 2009

    Kdyby si větší část investorů vyžádaly fyzické dodáním a zlato tam nebylo, vyskočí jeho cena rychle o další desítky procent.

    Odpovědět

  • emigrant

    9 prosince, 2009

    a nebo taky zuchne, protoze nikdo nebude vedet kolik zlata je a kolik teda maj ty papirky cenu, mohlo by se stat ze cena fyzickyho zlata by sla nahoru a cena papirku dolu.

    Odpovědět

  • marney

    9 prosince, 2009

    myslím, že lepší je fyzický slitek. Čistě hypoteticky, pokud by nastala situace a majitel tohoto instrumentu musle opustit svou zemi a na druhé polovině zeměkoule chtěl uplatnit svou investici – fyzické Au uplatní např. i u klenotníka a certifikát (navíc je li jeho krytí pochybné) ani na trhu na bochník chleba, bál bych se likvidity ETC

    Odpovědět