Investiční životní pojištění nemusí být vždy nevýhodné
V určitých stále se rozšiřujících kruzích je dnes investiční životní pojištění (IŽP) již nechvalně známým produktem. Jeho odpůrci hovoří plamenně o vysoké nákladovosti, nízké poplatkové transparentnosti, kreditním riziku a často nízké informovanosti zprostředkovatelů tohoto produktu.
Zastánci IŽP, především jeho zprostředkovatelé a poskytovatelé, o výše zmíněných skutečnostech raději takticky mlčí a uvádí na svou obhajobu například dozor nad pravidelností vkladů, který pojišťovna vykonává a díky kterému střadateli není umožněno jednoduše vynechat některé vklady nebo vyšší optickou atraktivitu produktu pro mnohé klienty, kteří by se jinak mohli zdráhat vůbec si samostatné rizikové pojištění pořídit. Existují ale situace, kdy IŽP vítězí nad OPF nejen psychologicky, ale také finančně.
Daňová úleva zachraňuje
Z posledního sloupce tabulky 1 vyplývá, že ve dvou ze čtyř analyzovaných produktů má v IŽP vklad ve výši 1 000 Kč šanci se zhodnotit lépe nežli v samotných OPF. Důvodem není snad nižší nákladovost nebo lepší správa fondů (od té zde abstrahujeme), ale zakalkulovaná daňová úleva.
 |
Pokud by 30letá osoba vkládala na IŽP měsíčně 1 000 Kč a k nim zároveň 190 Kč, které na každé vložené tisícikoruně ušetří na daních, a pokud by skutečně vybrala prostředky až na konci pojištění, mohla by se v IŽP dočkat po 30 letech investování lepšího výsledku než při investici napřímo. Jedná se ale o spekulaci, ve které sázíme na dvě věci: za prvé, že budoucí daňová legislativa bude podobná té dnešní, za druhé, že střadatel vložené prostředky skutečně nebude potřebovat dříve než v důchodu. Náskok, který tento střadatel může získat ve formě daňové úlevy výměnou za nelikviditu a spekulaci, je však poměrně nízký (viz dva případy v tabulce 1) a nejistý. Z pohledu IŽP by na tom mohl být o něco "lépe", pokud by platil dlouhodobě vyšší daně (dostal se do pásma daně z příjmu 25 % nebo 32 %).
Při vkladu 2 000 Kč už IŽP vychází ve všech analyzovaných případech méně výhodně, jelikož daňová úleva zůstává stejná.
IŽP tedy skutečně není příliš vhodné chápat jako nástroj pro efektivní zhodnocování prostředků. Zde by mělo šanci překonat méně nákladové produkty jen v případě, že by disponovalo stejnou nebo lepší správou prostředků a tak opravňovalo svou nákladovost. Zatím je však u některých IŽP úroveň poskytované správy naopak nižší a strategie některých fondů netransparentní a nestabilní. Navíc málokterá dostupná IŽP automaticky realokují, a tak je dlouhodobě bezpečný vývoj klientova portfolia mnohdy v rukou zprostředkovatele, s čímž je ovšem spojeno poměrně velké personální riziko. "Ruční" relokace může být také spojena s dalšími poplatky.
Ne spoření, ale pojištění
Poměrně efektivním produktem se však IŽP může stát, je-li použito jako kombinovaný nástroj pojištění rizik a zhodnocení prostředků současně. Například potřebuje-li klient z rodinných důvodů být pojištěn pro případ smrti, může být IŽP poměrně výhodnou možností.
 |
Tabulka 2 srovnává IŽP na 1 000 Kč (resp. 1 190 Kč) měsíčně, která po celou dobu obsahují rizikové ŽP na částku 500 000 Kč, a izolovaná RŽP u stejných společností v kombinaci s pravidelnými investicemi do OPF.
Při kalkulaci pojištění byly využity modelační programy jednotlivých pojišťoven, které obsahují veškeré standardní poplatky. U všech OPF jsme pro zjednodušení počítali se vstupním poplatkem 2,5 %. Předpokládané zhodnocení ve fondech bylo nastaveno jednotně na 6 %.
Ve všech testovaných případech kromě ING, která v tomto srovnání "doplatila" na velmi výhodné izolované RŽP, vyšlo IŽP výhodněji. Důvodem je, že RŽP se v rámci balíčku IŽP většinou prodává s výrazným diskontem oproti RŽP prodávanému izolovaně. Někde si pojišťovna marži vzít musí a "větší klient" má proto často zajímavou slevu oproti menšímu.
V některých případech je ale třeba dávat pozor na nelineární zvyšování pojistného v závislosti na pojistné částce. Zatímco do určitého limitu může být sleva výrazná, od určité hladiny se může výhodnost sazby snižovat.
Kdy volit IŽP
Doporučuji IŽP využívat za následujících podmínek:
1) Klient potřebuje pojištění, a to nejen životní, které se v balíčku IŽP prodává s výraznou slevou. IŽP je opodstatnělé, pokud takové pojištění bude pravděpodobně (např. z rodinných důvodů) dlouhodobě potřeba.
2) Horizont je do 60 let věku, aby bylo možno využít daňové úlevy. Bez daňové úlevyse efektivita výrazně snižuje. Pokud by přestala legislativa zvýhodňovat IŽP před důchodovými programy investičních společností, jeho relativní konkurenční výhoda by se značně omezila.
3) Delší časový horizont. Fixní poplatky za založení smlouvy jsou příliš vysoké, než aby bylo vhodné ji využívat na krytí krátkodobých rizik a/nebo krátkodobé spoření.
4) Měsíční pojistné není výrazně vyšší než 1 000 Kč, což je aktuální limit pro daňový odpočet. Čím vyšší pojistné, tím nižší je efektivita ve srovnání s RŽP+OPF.
5) Předpokládá se, že klient určitě dodrží smlouvou stanovený horizont a výši vkladu. U IŽP totiž není možné "vstupní poplatky" platit z každého vkladu průběžně po celou dobu pojištění, ale jsou předpláceny v prvních letech. Odkupují-li se podíly předčasně, je zde navíc výrazný spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílové jednotky) nebo fixní transakční poplatek. Portfolio budované v IŽP je třeba považovat za nelikvidní.
6) Riziková část IŽP musí být levnější než v izolovaném produktu. Pokud je RŽP v rámci IŽP srovnatelně drahé jako izolované, relativní efektivita produktu se výrazně snižuje.
7) Zhodnocení prostředků ve fondech vybraného IŽP je srovnatelné s konkurencí. Přestupovat efektivně ke konkurenci není možné, proto je třeba hned na začátku jasnozřivě zvolit skutečně dobrého partnera. Zajímavé jsou produkty, které aktivně vybírají nejkvalitnější fondy (Skandia), které automaticky rebalancují (PROFI Invest ČP) a takové, které automaticky uzamykají výnosy (momentálně v přípravě u Avivy, Kooperativy a ČP).
Nepřeplácíte pozůstalé?
Existují dva běžné druhy IŽP. První, výše srovnávaný typ, obsahuje pojištění pro případ smrti s konstantní pojistnou částkou (PČ), která se vyplácí v případě smrti a která se sčítá s investiční částí pojištění. Oproti tomu typ druhý má PČ proměnlivou v závislosti na naspořené částce a v případě smrti garantuje buďto PČ pro případ smrti NEBO aktuální hodnotu investice podle toho, co je aktuálně větší. Příklady takovéhoto IŽP najdeme u pojišťoven Aviva, Uniqa, Winterthur a dalších.
U IŽP s proměnlivou PČ je obsažené rizikové pojištění samozřejmě levnější, než v případě konstantní PČ. I zde vychází IŽP výhodněji, než postupně snižované (popř. zvyšované v případě propadů) RŽP v kombinaci s OPF. Náhrada touto kombinací je navíc spojena s podstatně vyšší potřebnou péčí ze strany finančního poradce nebo samotného investora a vyžaduje flexibilní RŽP, které dovolí snadno měnit PČ.
Pokud IŽP použijeme jako produkt, který současně 1) zajišťuje osoby závislé na příjmu pojištěného v případě jeho smrti a 2) buduje základy důchodového portfolia, pak dává smysl spíše druhý zmíněný typ pojištění.
Jdeme-li do důsledků a směřujeme-li na určitý pozůstalostní důchod, jehož doba výplaty je o to kratší, oč později pojištěný zemře, bylo by ještě logičtější nastavit pro určitý pojistný případ klesání PČ na smrt tak, jak klesá "lidský kapitál" pojištěného a navíc roste hodnota již vytvořeného majetku; tedy klesání ještě o něco výraznější, než jaké je obsažené v druhém zmíněném typu IŽP. To ovšem závisí na okolnostech toho kterého konkrétního případu. Lidský kapitál (součet předpokládaných budoucích výdělků) se nemusí snižovat a doposud vytvořený majetek zvyšovat lineárně pouze v závislosti na věku pojištěného.
Běžný zájemce o pojištění však o sobě jako o majiteli proměnlivého nejen finančního, ale také lidského kapitálu, vůbec nepřemýšlí a vnímá potřebu pojištění intuitivně. Zatímco jedni si neuvědomují svou neustále klesající "finanční hodnotu" a přeplácejí potencionální pozůstalé (nebo pravděpodobněji pojišťovnu) druzí si naopak vůbec nepřipouští riziko spjaté se svou vlastní osobou, pojištěním opovrhují a jako součást svého portfolia je odmítají. Správně vybrané a zdravě nastavené životní pojištění má přitom své významné místo v rámci rodinného portfolia.
Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 5/2007 dne 9. března 2007.
 |
Komentář k tabulce 1 a 2:
V příkladech je počítáno s investičním horizontem 30 let. Investovat začíná osoba 30letá, muž, duševně pracující, bez zdravotních obtíží. Výpočet kalkuluje u IŽP s okamžitou reinvesticí daňové úlevy při zdanění 19 %. Výpočet předpokládá stejné zhodnocení prostředků ve fondech i v pojišťovně na úrovni 6 % ročně. Vstupní poplatek do OPF je 2,5 %.
* Pojistná částka: Generali (Clever Invest) 2 000 Kč, ING (T150) 0 Kč, ČP Dynamik plus/PROFI 10 000 Kč, Aegon 0 Kč. Pojistná částka je suma, kterou oprávněná osoba dostane v případě úmrtí pojištěného. U uvedených pojištění se sčítá s aktuální hodnotou spořící složky.
** Sazba Dynamik plus / PROFI Invest není IŽP, ale obsahuje i kapitálovou složku. Předpokládaný podíl na výnosech je 1%.
POZOR! Tabulky nevypovídají nic o kvalitách jednotlivých rizikových pojištění. Každé pojištění má jiné smluvní podmínky a výjimky z plnění. Také nebere v úvahu rozdílnou výkonnost jednotlivých fondů, v nichž se prostředky zhodnocují. Propočty byly prováděny poradenským softwarem používaným jednotlivými pojišťovnami.
