Investoři přesouvají své prostředky od velkých firem k menším podnikům. Co to znamená?
Od chvíle, kdy americké Federální rezervy oznámily konec agresivního zvyšování sazeb, se pozornost trhů upírá na to, kdy a jak rychle by mohly sazby začít znovu klesat. Ještě počátkem roku se očekávalo, že dezinflace zrychlí a Fed postupně sníží sazby šestkrát až sedmkrát. Údaje z prvního čtvrtletí však ukázaly, že se znovu objevují inflační tlaky na růst cen, a tak už se v letošním roce očekává pouze jedno snížení.
Nedávný vývoj však znovu oživil očekávání, že by mohl Fed začít sazby brzy snižovat. Ze zprávy o červnovém CPI publikované 11. července na nás dýchl závan deflace, který s sebou přinesl naději, že by k poklesu sazeb mohlo dojít už v září. Jerome Powell a další představitelé Fedu navíc svými výroky přiživují optimismus ohledně inflačních výhledů i ohledně možného bezprostředního poklesu sazeb. Tento sentiment podporují i aktuální trendy na trhu práce, ať už jde o pokles počtu volných pracovních míst, nebo o zpomalení růstu mezd.
Zmiňované významné posuny v oblasti inflace i trhu práce představují silný argument pro to, aby Fed aktivně přizpůsobil svou politiku, a umožnil tak hladké přistání.
Jak ještě podrobněji popíšeme níže, trh už se novým očekáváním zčásti přizpůsobuje. Do oslabených, kapitálově náročných oblastí citlivých na úrokové sazby, kterým by mohlo prostředí nižších sazeb pomoci, tak začínají téct peníze.
Odklon od velkých firem k menším
Firmy s menší kapitalizací si od počátku roku vedly hůř než velké indexy jako S&P 500 či NASDAQ 100. Následující graf však ukazuje, že si od 11. července oproti akciím velkých firem polepšily. Index Russell 2000 tvořený akciemi menších amerických podniků posílil od zveřejnění dat o inflaci o 10 %, zatímco S&P 500 se propadl o 1,4 % a NASDAQ 100 dokonce o 4 %.
REKLAMA
Jak už jsme zmiňovali, investoři patrně odcházejí od velkých firem k těm menším, protože očekávají příznivější měnově politické prostředí. Menší podniky jsou zpravidla citlivější na vyšší výpůjční náklady, protože mají oproti těm velkým větší podíl dluhů s vyhlašovanou úrokovou sazbou. Nedávným růstem hodnoty indexu Russell 2000 jsme se blíže zabývali v tomto příspěvku na síti LinkedIn.
Jenoví medvědi se stahují
Japonský jen zaznamenal od 11. července, kdy vyšla zpráva o inflaci, vůči ostatním měnám výrazné posílení. Zprávy o možném poklesu amerických sazeb se totiž objevily v době, kdy se očekávalo, že Bank of Japan na svém červencovém zasedání sazby patrně ještě zvýší, a tak si jen oproti americkém dolaru polepšil o víc než 4 %. Možná změna výnosového diferenciálu by byla ve prospěch jenu.
Japonské orgány navíc poté, co zpráva o americké inflaci přispěla k posílení jenu, nejspíš intervenovaly na měnových trzích. To může spustit uzavírání krátkých pozic v jenech, jelikož v posledních letech bylo populární carry obchodování financované právě japonským jenem.
Výrazná poptávka na aukci dvouletých státních dluhopisů
Na poslední dražbě byla patrná značná poptávka po dvouletých amerických státních dluhopisech, a tedy silný zájem investorů o krátkodobé vládní dluhové instrumenty. Příčinou je patrně očekávání poklesu úrokových sazeb a snaha investorů zajistit si do budoucna současné výnosy.
Investoři získali celkem 91 % nabízených dluhopisů, nejvíc od roku 2003, a primární dealeři pouhých 9 %. Obrácená výnosová křivka 2-10 nyní vykazuje inverzi pouhých cca -24 bazických bodů, což je téměř nejméně invertovaná hladina za celý letošní rok. Vysoká poptávka po státních dluhopisech ještě podtrhuje tržní očekávání, že bude Fed v příznivé monetární politice pokračovat.
REKLAMA
Varování
V téhle situaci nejsme poprvé. Také koncem roku 2023 posílil index firem s nízkou kapitalizací Russell 2000 oproti říjnovému minimu o 27 %, a překonal tak 17% růst indexu S&P 500 i 20% růst indexu NASDAQ 100, protože trhy počítaly s poklesem sazeb Fedu. Pak se však začala očekávání zmírňovat a Russell zůstal vězet v úzkém pásmu, zatímco velké firmy díky solidním ziskům dál posilovaly.
Také japonský jen posílil koncem roku 2023 kvůli očekávanému poklesu sazeb Fedu proti americkému dolaru zhruba o 8 %, pak se však opět propadl na rekordní minima.
To jasně ukazuje, že optimismus ohledně poklesu sazeb může být zatím předčasný. Aby byl trend dlouhodobější, musí jej podporovat fundamenty a musí dál klesat sazby.
Strukturální tlaky však naznačují, že se inflace na cílovou 2% hladinu patrně ještě nevrátí. Budou ji totiž dál zvyšovat faktory jako nedostatek pracovních sil, narušení dodavatelských řetězců, přechod na zelenou ekonomiku a trvale zvýšené fiskální výdaje. Navíc se blíží americké prezidentské volby, a tak i když začne Fed možná sazby snižovat, nejspíš bude postupovat opatrně, aby měl čas zhodnotit politiku nové administrativy a její dopady na inflaci.
Vzhledem k tomu asi nebude Fed snižovat sazby tak rychle, aby v dohledné době vyřešil problémy menších firem či snížil atraktivitu výnosových diferenciálů v případě carry obchodů financovaných japonským jenem.
Autor: Charu Chanana, tržní stratéžka Saxo Bank
