Zejména pro začínající, ale i pro již zkušené investory, je zodpovězení otázky, zda investovat aktivně, nebo pasivně, velice důležité. Vyžaduje značnou dávku sebereflexe, což může být pro mnoho lidí problémem. Všichni chtějí překonávat trh, protože stále okolo sebe vidí množství investorů, kterým se to podařilo.
Trhy se již od druhého kvartálu loňského roku nesou na býčí vlně. Vyplácí se v býčím prostředí být aktivní, či jen pasivně sedět na svém portfoliu? Pro analýzu předpokládám, že portfolio tvoří pouze instrumenty, jejichž výnos je odvozen od výkonnosti zkoumaného akciového indexu. Navíc nezahrnujeme poplatky za zprostředkování investice.
Shanghai
Podíváme-li se na krátkodobý býčí trh hlavního akciového indexu burzy v Shanghaji (viz Graf 1), který trval od listopadu 2005 do konce října 2007, dojdeme k zajímavým závěrům. Budeme-li postupn ě abstrahovat od určitého počtu dní, kdy index vykazoval nejvyšších výnosů a ztrát, čistý průměrný roční výnos se bude rapidně měnit.
Graf 1: SSE Composite Index (11/2005 – 11/2007) 
Polovina průměrného ročního výnosu 129,2 % byla tvořena pouze 3,5 % nejvýnosnějších dní z býčí periody, což je 17 dní. Celý tento výnos může zmizet, pokud investor propásne 58 nejvýnosnějších z celkových 522 obchodních dní. Zmeškání právě několika těchto dní umaže značnou část zisků.
REKLAMA
Pokud by byl investor schopen předvídat nejztrátovější turbulence, pak by se jeho portfolio zhodnocovalo několikanásobně rychleji, než by získával při správném výběru dní s nejvyšším výnosem. Ztrátové dny proto investora více bolí a chce to velkou disciplínu, aby trh neopustil a nepřipravil se o následné zisky, které nakonec jeho portfolio zna č ně zhodnotí.
Praha
Velice podobné paralely lze zjistit také při bližším pohledu na nejrůznější střednědobé býčí trhy po celém světě. Zajímavý byl vývoj hlavního indexu pražské burzy v letech 2002 až 2008 (viz Graf 2).
Graf 2: PX Index (2002 – 2008)
Během 1507 obchodních dní investoři mohli při pasivním přístupu na pražské burze získat roční výnos téměř 29 %. Polovina tohoto zhodnocení je tvořena jen 1,5 % celkového počtu dní z této šestileté periody. Abstrahováním od nejvýnosnějších 4 % dní již ztrácíme celou výši zisku a portfolio by zabředlo do ztráty.
REKLAMA
Na druhé straně vyhnutím se nejztrátovějším dnům by se výnos rapidně zvýšil. Stejně jako u shanghajského indexu i zde platí, že vyhýbání se extrémům vede k lepším výsledkům. Značně ztrátových dní je více než těch, kdy dochází k největšímu zhodnocení.
Moskva
Stejné poznatky plynou i z dalších střednědobých tržních příkladů. Nejvýraznější byla situace na ruském indexu RTS, kde se rozběhl mezi lety 2003 až 2007 býčí trh s průměrným ročním výnosem 27,6 %, který byl nesen pouze necelými třemi procenty nejvýnosnějších dní. Obdobná situace je vidět také na brazilském indexu BOVESPA a chilském IPSA.
New York
Pro dlouhé období jsou tyto poznatky nejvíce názorné na americkém S&P 500 mezi lety 1974 a 2000 (viz Graf 3), kdy si index držel průměrný roční výnos 12,9 %, který by byl špatným časováním vymazáván rychleji než u jiných případů.
Graf 3: S&P 500 (10/1974 – 10/2000)
REKLAMA
Celý dlouholetý výnos byl nesen pouhými 113 nejziskovějšími dny z celkových 6572 dní, což představuje pouze 1,75 %. Vystoupení z trhu právě v některých z těchto případů by způsobilo, že šestadvacetiletý průměrný roční výnos by byl znatelně redukován (viz Tabulka 1). Stačilo, aby investor ve všech intervalech o délce 100 dní nevybral právě dva nejvýnosnější dny.
Tabulka 1: Z měny průměrného ročního výnosu při abstrahování dní s nejvyšším výnose u indexu S&P 500 v období 10/1974 = 10/2000
Tyto „černé labutě“ ovlivňují výkonnost portfolia ve větší míře, než si investoři mnohdy uvědomují. Ti, kteří se za nimi honí, je stejně nikdy všechny nepochytají. Neschopnost predikcí ziskových dní značí, že by bylo jednodušší a rozhodně efektivnější přeřadit na pasivní mód a nechat se unášet na vlnách trhu…
