Stále více lidí hledá alternativní způsob zhodnocení peněz. Vkladní knížky jsou minulostí a možností je dnes opravdu mnoho. Od dob, kdy se zde objevilo prvních doslova několik podílových fondů, uplynuly roky a dnes je investiční paleta tohoto druhu investice nepřebernou studnou investičních příležitostí. To s sebou nese i nároky na investora, který se musí nějakým způsobem v tomto směru orientovat, popř. může využít služeb investičních poradců. To předpokládá jeho důvěru v takovou osobu.
Ovšem jsou i tací, kteří chtějí spravovat své vlastní peníze sami. Jsou ochotni podstoupit určité riziko výměnou za očekávání, že bude jejich volba úspěšnější. K tomu dospěje člověk sám časem, zkušenostmi či z jiných důvodů. Předpokladem je, že jej finanční sektor zajímá a pravidelně sleduje vývoj a dění v souvislostech.
Způsob jak postupovat si většinou vždy najde takový investor sám. Jestli využije fundamentu nebo se přikloní k technické analýze, popř. zapojí jiný způsob jemu vlastní a vyhovující, je jen a jen na něm samotném. Základní rozdělení ale lze určitě učinit – a to na skupinu, která obchoduje diskréční metody, a skupinu tzv. mechaniků, kteří obchodují podle předem stanovených, historicky otestovaných pravidel, která jim dávají pozitivní očekávání, že i budoucnost bude zisková.
Možná pro neznalé – nejedná se o žádný tzv. holy grail, který by zamezil ztrátovým obchodům. Ty jsou součástí ziskového obchodování. Hledání takového nástroje či systému je ztrátou času. Obchodník hledá v trhu obecně nějakou výhodu, která mu poskytne malý náskok oproti ostatním a tu se pak snaží zpeněžit.
Výhodou může být cokoliv – svíčkový pattern, určité postavení ceny a indikátoru, ceny a objemu, vzájemné postavení open, high, low, close cen na minulých svíčkách, korelace mezi trhy. Jakkoliv se to zdá být nelogické, může to být dokonce i fáze měsíce či jiné astrologické úkazy. Vydělávat lze i na náhodných vstupech, ovšem pak je třeba mít velmi dobře propracovaný money management a risk management. Některé metody jsou zase založeny na statistice a pravděpodobnosti, kdy se sleduje vybrané období a cílem je získat informaci, která se výrazně odlišuje od normálu, a zároveň je třeba takovou informaci podrobit testu, zda-li a v jaké míře se může jednat o náhodný jev.
Historický vývoj Dow Jones
Pojďme se podívat na historický vývoj amerického indexu Dow Jones v roční periodě 1929 – 2007. Hledat můžeme cokoliv. Jsou liché roky lepší než sudé či naopak? Je lepší prvních 5 let každé dekády oproti zbývajícím rokům? Na ukázku se zaměřme třeba na poslední číslici roku – lze zde nalézt nějakou zvláštnost? Letmým pohledem do ročních výsledků lze stěží něco poznat.
Samozřejmě se na mysl vkrádá myšlenka, že hospodářství (trhy) procházejí svými cykly a v globálu a na dostatečném množství vzorků se vzájemné dílčí odchylky srovnají. Avšak je lepší nemít předsudky a myšlenku otestovat a teprve poté se vyslovit k závěru.
Tedy si to shrňme. Máme k dispozici roční růsty/poklesy amerického indexu Dow Jones za období let 1929 – 2007. Sledujeme a chceme vyhodnotit, zda roky zakončené konkrétní číslicí jsou ve srovnání s ostatními výjimečné, ať už co se týče ziskovosti nebo poklesu.
Tabulka: Souhrnná roční výkonnost DJ indexu v letech 1929 – 2007
|
Poslední číslice roku |
1920- 1929 |
1930- 1939 |
1940- 1949 |
1950- 1959 |
1960- 1969 |
1970- 1979 |
1980- 1989 |
1990- 1999 |
2000- 2009 |
Průměr |
|
0 |
-33,77% |
-12,84% |
17,63% |
-9,34% |
4,82% |
14,93% |
-4,34% |
-6,21% |
-3,64% |
|
|
1 |
-52,67% |
-15,38% |
14,37% |
18,71% |
6,11% |
-9,23% |
20,32% |
-7,13% |
-3,11% |
|
|
2 |
-18,63% |
7,61% |
8,42% |
-10,81% |
14,58% |
19,60% |
4,17% |
-16,76% |
1,02% |
|
|
3 |
64,64% |
13,31% |
-3,77% |
17,00% |
-16,82% |
20,27% |
13,72% |
25,31% |
16,71% |
|
|
4 |
4,14% |
11,80% |
43,96% |
14,57% |
-27,57% |
-3,74% |
2,14% |
3,16% |
6,06% |
|
|
5 |
38,53% |
26,65% |
20,77% |
10,88% |
37,68% |
27,66% |
33,45% |
-0,61% |
24,38% |
|
|
6 |
24,82% |
-8,02% |
2,27% |
-18,94% |
17,86% |
22,58% |
26,01% |
16,28% |
10,36% |
|
|
7 |
-32,26% |
2,23% |
-12,77% |
15,20% |
-17,27% |
2,19% |
22,64% |
6,46% |
-1,70% |
|
|
8 |
27,73% |
-2,13% |
33,96% |
4,27% |
-3,07% |
11,17% |
16,10% |
12,58% |
||
|
9 |
-17,26% |
-3,08% |
13,29% |
16,40% |
-15,19% |
4,19% |
26,97% |
24,79% |
6,26% |
Poznámka: První řádek obsahuje roky zakončené číslicí “0“ např. 1930, 1940, 1950 atd. analogicky ostatní řádky
Velmi zajímavý výsledek se objevil v letech zakončených číslicí 5. Kromě roku 2005 bylo vždy dosaženo růstu nad 10 %, v průměru +24,38 %, což ve srovnání s ostatními roky je mimořádně odlišný údaj. Pokud tuto skutečnost budeme dále konfrontovat s pravděpodobnostním rozložením roků zakončených číslem 5 v celém vzorku 79 hodnot, zjistíme že v první desítce nejúspěšnějších let růstu indexu je celá polovina hodnot let zakončených 5.
Z hlediska pravděpodobnosti takového rozložení dat v daném vzorku se jedná o důležitou anomálii, aby ji bylo možno přejít konstatováním náhodnosti.
Podobné testování lze samozřejmě provádět i na nižších obdobích (kvartálech, měsících, dnech, hodinách). Vše je otázkou období, po které chce obchodník být účastníkem trhu. Zde předložené údaje snad dostatečně ukazují, co bylo myšleno v úvodu při zmínce, že obchodník se snaží v trhu najít určitou výhodu, a tu pak včlenit do svého obchodního plánu a následně zpeněžit.
