Íránská ropná burza: Poslední hřebíček do rakve US ekonomiky?

V neděli 17. února 2008 bylo oficiálně spuštěno obchodování na Íránské ropné burze (Iranian Oil Bourse – IOB, oficiální anglický název ale ještě není zaveden). Ta sídlí na ostrově Kish v Perském zálivu, který je podle Íránu zónou volného obchodu. O založení IOB se spekulovalo již několik let a původně měla burza začít fungovat již v roce 2006, nakonec se to ale podařilo až teď. Základním rozdílem oproti ostatním třem velkým ropným centrům (New York, Londýn a Dubaj) je měna, v níž se bude na burze obchodovat.

Dolar, který byl ještě donedávna prakticky jedinou měnou, s níž se na trzích s komoditami i s ropou obchodovalo, totiž v koši měn, které jsou Íránští představitelé schopni akceptovat, figurovat nebude (což určitě dokazuje výrok o tom, že Írán a Rusko konečně mohou „osvobodit svět od dolarového otroctví“). Žádné jiné měně se ale podle ředitele burzy omezení klást nebudou. 

Írán se snaží oslabit vliv dolaru na obchod s ropou a již déle než rok se snaží omezovat dolarové transakce se svou ropou na minimum, což se mu koncem roku podařilo úplně. Japonsko mu platí za ropu v jenech, ostatní mu platí v euru. Velmi dobrou záminkou pro zastavení obchodů v dolarech, která se Íránu momentálně velmi hodí, je právě slábnoucí dolar.

Logickým krokem by bylo obchodování v evropské měně. Již teď obchoduje Írán s některými velkými státy v euru a evropské státy odebírají ze zemí OPEC (Írán je druhým největším producentem ropy ze zemí OPEC po Saúdské Arábii) více ropy než USA. To by mohlo znamenat další posílení eura vůči dolaru. Zatím ale není nic jisté a vše závisí na podpoře ostatních zemí.

Položí se dolar a ekonomika USA?

Velká část odborníků, zejména v USA, však už začala bít na poplach. Dolar, jehož postavení mezi ostatními měnami je pro ekonomiku USA zásadní, je primárně v ohrožení. Býval dlouhou dobu jedinou měnou, s níž se obchodovalo s ropou. Spojené státy mají obrovské dluhy a existuje mnoho zemí, které mají díky politice z minulých let, kdy USA platily za všechno zboží nově tisknutými dolary (a následně kvůli potřebě platit dolary a za všechnu ropu), obrovské dolarové rezervy.

^REKLAMA

Konec dolaru jako univerzální měny povede (a vlastně již vede) k jeho výprodeji ze stran těchto zemí, výraznému oslabování a následně velkým problémům ekonomiky USA. Jelikož se USA už v nemalých problémech nachází a pomoc dolaru ve formě zvyšování úrokových sazeb nepřichází příliš v úvahu, jsou vyhlídky na zlepšování situace skutečně slabé.

Se zbraní v ruce?

Dějiny nás ale učí, že k tomu nakonec nemusí dojít. V poslední době je totiž pro Američany charakteristické, že když se vyskytne problém, chopí se zbraně. Již dříve se spekulovalo o tom, že ozbrojené tažení vůči Íránu se může hodit velkým společnostem, které kontrolují obchody na západních ropných burzách a lobbují na nejvyšších místech. Ty samozřejmě vidí v íránské burze hrozbu omezení svých tučných zisků plynoucích z obchodů a velké volatility na trzích s ropou. Pravděpodobnějším důvodem je ale nevole hlavounů USA k tomu, aby se vzdali pozice "pupku světa".

Zářným příkladem je invaze v Iráku, který se také snažil omezit obchodování s ropou v USD a přecházel na EUR. Bohužel, Saddám svou situaci poněkud přecenil, skončil v oprátce a Irák opět prodával svou ropu v USD.

Na Írán si USA rovněž našly něco, čím by mohli strašit své omezené masy. Ano, jde o výrobu nukleární zbraně, o čemž sice nemá nikdo důkaz, ale jak dobře víme z minulosti, vůle je v případě amerického prezidenta silnější než důkazy. Takže podobně, jako tomu bylo v Iráku, i zde se nakonec bude bojovat, žádné nukleární zbraně se nenajdou, ale nakonec si to pánové na ostrově Kish rozmyslí a poslušně se vrátí k americké měně (pokud se do toho všeho ovšem nezaplete Rusko a nějakou tu nukleární hlavici do Íránu prostřednictvím rakety nepošle, ale to už skutečně předbíháme).

^REKLAMA

Půjde to i po dobrém

Nakonec ale možná nebude muset dojít ani k tomu. Ne každý je totiž přesvědčen o síle a potenciálním vlivu Íránské ropné burzy na světový obchod s ropou a potažmo také na americkou měnu a ekonomiku.

Podle Štěpána Pírka ze společnosti Colosseum „je hodnocení funkce burzy zatím velmi předčasné. Po světě vzniká řada nových burz a futures kontraktů, které se dost často neuchytí a po čase zanikají.“

Problémy s prosazením vidí i Jaroslav Brychta ze společnosti X-Trade Brokers: „K tomu, aby mohla být pozice dolaru opravdu citelněji ohrožena, by bylo třeba aby Teherán dokázal omezit vliv New Yorku a Londýna, které však mají vůči Teheránu daleko více konkurenčních výhod a tedy i nesrovnatelně lepší postavení.“

Jaroslav Brychta rovněž naráží na problém s infrastrukturou a renomé země ve světě: „Írán nedokáže ani zdaleka nabídnou vysoce rozvinutou obchodní síť, jakým disponují právě New York a Londýn. Země je nestabilní a obchodníci, kteří by se do ní chtěli přesunout, se budou potýkat s řadou problémů, jako je nedostatek zkušené pracovní síly, obrovská korupce na úřadech, nedostatek technologické infrastruktury a zároveň také ztratí kontakt s transparentním a regulovaným bankovním systémem. Teherán prostě není Londýn a to, že by se velcí světoví hráči vystavili těmto rizikům, si v současnosti dovede jen málokdo představit.“

Podobný názor má také Štěpán Pírko, který tvrdí, že „íránská burza bude obtížně získávat zákazníky z řad předních světových makléřských firem vzhledem k embargu USA na Írán a nepříliš velkému mezinárodnímu renomé této země. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by se IOB mohla stát důležitým hráčem na trhu s ropou a ropnými produkty.“

Jaroslav Brychta dodává: „Vliv na dolar bude pravděpodobně jen marginální. Írán již v minulosti prodával ropu výhradně v eurech a tento krok je tak již dávno v kurzu dolaru započítán. Žádné masivní přesuny západních obchodníků s ropou směrem na východ se očekávat nedají, a tak další růst vlivu IOB není na pořadu dne. Největší nutností pro obchody s ropou je stabilita, a tu Írán, který musí čelit tvrdým sankcím kvůli svému jadernému programu a který ani není členem WTO, prostě nabídnout nemůže.“

Zdá se tedy, že íránská burza se světovým obchodem s ropou a s ekonomikou USA, i přes hrozivé předpovědi, zatím výrazně nezamává. Vliv na cenu černého zlata se rovněž očekávat nedá, což shrnul i Jaroslav Brychta: „Tento krok cenu ropy nijak přímo neovlivní, protože ropy nebude ani více, ani méně. Vliv může mít spíše geopolitické napětí, které by se kolem Íránu mohlo vytvářet.“