Jaderná energetika je zpátky ve hře. Vrací se k ní Německo, její podpora roste i v Česku

Německo má nyní tři funkční jaderné elektrárny, kterými jsou Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Do provozu se vrací i dočasně odstavené jaderné zdroje ve Francii. Potvrzuje to nedávný příslib francouzské ministryně pro přechod na ekologické zdroje energie Agnès Pannierová-Runacherové.

Uvedla, že národní energetická společnost EDF letos v zimě uvede do provozu všechny dočasně odstavené reaktory jaderných elektráren. Ministryně uvedla, že vláda tuto situaci očekávala již několik měsíců. Zásoby plynu máme zajištěné, zásobníky jsou naplněné z 92 procent.

Důležitým hráčem v odvětví jaderné energetiky zůstává Rusko. Dvě pětiny v současnosti stavěných jaderných reaktorů v zemích mimo Rusko používá ruské technologie. Stejně tak desetina provozovaných reaktorů mimo Rusko pochází z Ruska. Svůj vliv si Rusko udržuje i v dodávkách jaderného paliva. Uvádí to zpráva serveru Financial Times.

Pro jádro jsou i Češi

V posledních dvou letech roste podpora jaderné energetiky i v České republice. V současnosti jsou dva ze tří Čechů pro její rozvoj. Vyplynulo to z nedávného průzkumu agentury IBRS. Dočteme se v něm, že od roku 2011 se zvyšuje podíl obyvatel Česka, kteří jsou pro rozvoj jaderné energetiky, a to celkem o 12 procent. Mezi důvody patří například požadavek na energetickou soběstačnost České republiky či na čistou výrobu elektřiny.

^REKLAMA

Pokud by se nyní konalo referendum o výstavbě nových jaderných bloků jaderné elektrárny Temelín, zúčastnila by se ho více než polovina populace. Celkem 84 procent účastníků referenda by hlasovalo pro výstavbu, což je o 22 procent více než v roce 2011.

Podle většiny dotazovaných by měl být v budoucnu energetický mix České republiky složen především z jádra, případně obnovitelných zdrojů. Respondenti mezi nimi však rozlišují a zcela jednoznačně se nepřiklonili k žádnému z nich. Většina populace proto uvádí, že jedinými možnými zdroji energie, které jsou do budoucna schopny pokrýt spotřebu energie, jsou jádro a obnovitelné zdroje.

Odpověď Lenky Janákové, tajemnice Energetické sekce Hospodářské komory.

Je odpovědí na klimatické změny i energetickou krizi jaderná energetika?

Kladně kroky směřující k jaderné energetice hodnotí i Hospodářská komora. „Je správné, že Evropa v době energetické krize a vysokých cen elektřiny a plynu mění svůj pohled na jadernou energetiku. Současná energetická situace nemá krátkodobé a jednoduché řešení. Pokud chceme v Evropě dekarbonizovat a zároveň zůstat průmyslovým energeticky soběstačným světem, je jádro nezbytné,“ uvádí Lenka Janáková, tajemnice Energetické sekce Hospodářské komory a pokračuje: „Česká republika má omezené možnosti pro cestu k nízkoemisní energetice, a právě jaderné zdroje mají v českých podmínkách největší potenciál významně doplnit zdroje obnovitelné. Nevýhody, které jsou s jadernou energetikou často skloňovány – nejtypičtěji délka přípravy stavby, vysoká cena – nejsou překážkou, ale její přirozenou vlastností, která se z dlouhodobého hlediska pozitivně přetaví ve stabilní přínos pro celou ekonomiku i životní prostředí samotné.“

^REKLAMA

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus oponuje, že budování velkých jaderných elektráren je extrémně náročné jak na čas, tak i na vynaložené prostředky. „Z toho vyplývá, že jediným investorem, který je může realizovat, bývá stát. Právě stát – notabene ten český – je ovšem notoricky známý hlemýždím tempem, kterým se v podobných oblastech pohybuje. I kdybychom se tak nyní jednoznačně rozhodli, že vsadíme na jadernou energetiku, výsledky se dostaví až za dlouhá desetiletí, pokud vůbec někdy.“

Nová energetika

Stále větší důraz je kladen i na novou energetiku. Evropská komise zveřejnila v listopadu 2022 návrh nařízení, které má za cíl významně zrychlit povolování výstavby nových obnovitelných zdrojů či tepelných čerpadel. Pro solární elektrárny instalované na budovách nebo jiných objektech má schvalování trvat maximálně měsíc. Komise o tom informovala v tiskové zprávě.

Stále více elektřiny bude také vyráběno lokálními zdroji agregovanými do virtuálních elektráren. Právě ty jsou jedním z nových řešení, která budou v následujících letech zvládat požadavky na zvýšení nebo snížení výkonu dodávaného do distribuční soustavy.  Nastupují ale také decentrální zdroje – elektrárny, které jsou mnohem menší a jsou blízko místu spotřeby.

„Takových lokalit je hodně, proto i těchto malých elektráren je, a hlavně bude velké množství. Patří sem kogenerační jednotky, které vyrábí elektřinu a teplo. Dále fotovoltaické elektrárny, bioplynové stanice a spousta dalších výrobních zdrojů. Propojují se do jednoho celku prostřednictvím bezpečných IT řešení,“ vysvětluje Václav Skoblík, odborník na novou energetiku a obchodní ředitel UCED.