Každý ví, že základním faktorem určujícím výši úrokových sazeb je měnová politika centrální banky. Není třeba zdůrazňovat, že centrální banka zvyšuje sazby, když hrozí inflace, a naopak snižuje sazby, pokud hodlá podpořit hospodářský růst a zaměstnanost.
Tyto údaje také vždy výrazně pohnou trhem, pokud jsou publikovaná data výrazně odlišná od předpovědí analytiků (což je velmi často).
Méně se ví o mechanismech, které ovlivňují vývoj trhů navzájem. Ty jsou přitom velmi důležité v praxi, protože změny na amerických finančních trzích ovlivňují i dění v České republice – a to podstatným způsobem.
Ať už se to komu líbí nebo ne, americké statistiky zaměstnanosti mohou výrazně ovlivnit výši finančních částky, kterou měsíčně zaplatí obyvatel pražského, plzeňského nebo brněnského bytu za svoji hypotéku.
Zprostředkovaně tak americká ekonomika ovlivňuje statistiky české stavební výroby, spotřeby domácností a tím i český HDP.
Podívejme se na souvislost mezi jednoletými sazbami státních cenných papírů (pokladničních poukázek nebo dluhopisů s nízkou zbytkovou dobou splatnosti). Nejprve věnujme pozornost americkým a evropským sazbám (kliknutím obrázek zvětšíte):
 |
Vidíme, že změna amerických sazeb o 10 bps (bazických bodů, tj. 1/10 procentního bodu) je doprovázena změnou evropských sazeb zhruba o 5-6 bps.
Tak například říjnový pokles amerických sazeb v roce 2001 (který byl důsledkem teroristického útoku 11. září 2001) měl za následek odpovídající pokles evropských úrokových sazeb. (Usáma bin Ládin tedy zlevnil krátkodobé úvěry!) Celkově lze tedy změny evropských krátkodobých sazeb asi ze 61 procent vysvětlit děním v USA.
Zde je namístě poznámka, že statistická definice vysvětlení z hlediska korelace ještě neznamená příčinnou souvislost – rovněž dění v EU může ovlivňovat americké trhy, což ovšem zde použitými jednoduchými statistickými technikami nelze rozpoznat.
Podívejme se na souvislost mezi sazbami v EU a v ČR a USA-ČR:
 |
Jelikož nelze předpokládat, že malá česká ekonomika podstatně ovlivní kolos, jakým je eurozóna, lze výše uvedenou regresi považovat zároveň za vyjádření kauzální závislosti EU – ČR. Rovněž následující graf představuje kauzalitu, s jakou USA ovlivňuje český trh:
 |
Souvislost obou trhů je menší než USA-EU, vidíme, že jen asi 40 procent změn českých sazeb lze vysvětlit děním v EU.
Pokud však provedeme dvojrozměrnou regresi, kde jako vysvětlující proměnné použijeme americké i evropské změny sazeb, zjistíme, že kombinovaný vliv USA a EU dokáže vysvětlit asi 40 procent změn českých sazeb.
Jen mírně nadpoloviční část pohybů krátkodobých sazeb v ČR je tedy způsobena děním u nás doma. Česká republika je vysoce globalizovaná, otevřená ekonomika, což dění na finančních trzích jen potvrzuje.
Ještě zajímavější jsou pohyby na delším konci výnosové křivky. Jsou to totiž právě sazby na dlouhodobých úvěrech, které mají rozhodující dopad na cenu peněz u velkých investičních úvěrů a hypoték s dlouhodobou fixací.
Právě zde se rozhoduje o prosperitě či stagnaci ekonomiky. Je důležité, že na výše a pohyby sazeb dlouhodobých dluhopisů má centrální banka jen velmi nepřímý vliv.
Centrální banka může přímo ovlivnit krátkodobé sazby, ale výnosy dluhopisů s víceletou dobou splatnosti jsou již téměř výlučně ve sféře vlivu trhu. Měnová politika zde má již jen velmi zprostředkovaný dopad.
Transatlantická vazba mezi výnosy desetiletých dluhopisů je velmi silná, jak je zřejmé z tohoto grafu:
 |
Také evropské trhy mají na český trh dlouhodobých dluhopisů silnější vliv než v případě krátkodobých úrokových sazeb:
 |
Americké trhy mají rovněž silný vliv na to, za jaké sazby česká vláda financuje deficit našeho státního rozpočtu:
 |
Celkový kombinovaný vliv změn výnosů na amerických a evropských trzích dokáže vysvětlit asi polovinu změn sazeb na trhu desetiletých dluhopisů české vlády. Cena dlouhodobých českých úroků je tedy s poloviny vnitřní a z druhé poloviny zahraniční záležitostí.
Závěr: o tom, že dění na vyspělých západních trzích se nás týká, snad nikdo nepochyboval ani před přečtením tohoto článku. Pro mnohé bude možná překvapením, jak významný je vliv zahraničních trhů, zejména USA.
Veškeré světové dění, ať už jde o terorismus, americkou zaměstnanost, americký realitní trh, atd., materiálně ovlivňuje výnosy českých cenných papírů a prosperitu české ekonomiky.
