Jak Češi zvládli koronavirus a jsou připraveni na druhou vlnu?
Koronavirová krize „zamávala“ s financemi domácností, a tím pádem i s jejich možnostmi šetřit a investovat. V průměru každá domácnost přišla kvůli celostátním opatřením souvisejícím s koronavirem během jarního období téměř o 13 tisíc korun. Toto období přineslo více než polovině Čechů buď snížené příjmy, nebo zvýšené výdaje. Některé domácnosti postihlo obojí. Zajímavostí je, že mezi nejvíce stabilizovanou část populace patřili senioři.
Výše uvedené vyplývá ze srpnového průzkumu projektu Den finanční gramotnosti, který ale přinesl i dobré zprávy. Ukázalo se, že většina rodin se kvůli navýšeným výdajům či sníženým příjmům zbytečně nezadlužovala. Více než tři čtvrtiny respondentů, které pandemie finančně zasáhla, je kompenzovaly z předchozích úspor. „Ti, kterým peníze chyběly, pomohla solidarita okolí, rodiny a příbuzných. To se týkalo zejména lidí s nižšími příjmy a vzděláním,“ vysvětluje Lucie Baslová, finanční poradkyně Partners. Bankovní půjčkou řešily své finanční problémy jen 3 procenta respondentů, využití podpory od státu uvedlo 6 procent lidí.
Jedná se o příznivý výsledek, který reflektuje, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že z něj mohou vytvářet i úspory. Z dat dále vyplývá, že 22 procent oslovených lidí vyjde s příjmem „s odřenýma ušima“. 6 procent oslovených si pak musí na měsíční výdaje čas od času půjčit či využít předchozí úspory. Rezervy mají častěji vytvořené lépe situovaní mladí lidé s vysokoškolským vzděláním.
Nejnižší finanční ztráty zaznamenali senioři
Ve výzkumu se dále dočteme, že zvýšené výdaje a zároveň snížené příjmy postihly pětinu Čechů, kteří tratili celkem 32 tisíc Kč. Snížení příjmu přineslo toto období téměř polovině českých domácností. V průměru přišly takto postižené rodiny o 24 tisíc Kč.
Vyšší ztráty příjmu uváděli respondenti s vyšším stupněm dosaženého vzdělání, nejcitelnější ztrátu však zaznamenali lidé s maturitou. „Zajímavé je, že nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace,“ říká Lucie Baslová.
REKLAMA
Více než třetina domácností musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř 8 tisíc Kč. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do výše 2 tisíce Kč, více než pětinu stála epidemie přes 5 tisíc Kč. Výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy.
Horší je to bohužel už s výhledem na podzim
Většina respondentů očekává, že přijde druhá vlna koronaviru a bude podle většiny stejná jako ta ze začátku letošního roku. Avšak lidé, kteří mají zkušenosti s finančním dopadem z jara, se častěji vyjadřují, že bude horší a mají z ní obavy.
Domácnosti by při výpadku příjmu se svými naspořenými prostředky vydržely v průměru sedm měsíců. 15 procent domácností by bez příjmu vydrželo déle než jeden rok.
40 procent domácností má rezervy na nejvýše 2 měsíce. „Minimální úspora by přitom měla být alespoň ve výši tří měsíčních příjmů,“ doporučuje Lucie Baslová. Doba, po kterou domácnost vydrží bez příjmu, je přímo závislá na současné výši příjmu a provázaně také na dosaženém vzdělání respondenta. Platí, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší příjem. Lidé s nižšími příjmy jsou pandemií finančně ohroženi několikanásobně více – jednak bez příjmu nevydrží tak dlouho, jednak mají mnohem častěji obavu ze ztráty zaměstnání než lépe zabezpečení respondenti. Ztráty zaměstnání v následujících 12 měsících se hodně obává 9 procent respondentů.
