Jak chránit úspory před inflací?

Inflace se letos utrhla ze řetězu, a tak prakticky každý, kdo má nějaké větší úspory, řeší, co s nimi, jak je před inflací ochránit. Úroky na bankovních vkladech inflaci nikdy nepokryjí. Česká národní banka sice poslední měsíce prudce zvedá úrokové sazby, aby zbrzdila inflaci, ale za posledních 15 let byly úrokové sazby permanentně pod úrovní inflace.

Reálně tedy úspory ležící v bance neustále pozvolna ztrácí svou kupní sílu. Děje se tak stále. Momentálně si toho akorát díky vyšší inflaci více všímáme. Za posledních deset let ukrojila inflace z našich úspor jednu pětinu jejich hodnoty. A nyní ukrojí další pětinu během 2-3 let. Naštěstí se nabízí mnoho možností, jak úspory dlouhodobě chránit před inflací.

Státní proti-inflační dluhopisy

Aktuálně nejbezpečnější nástroj pro ochranu úspor před inflací nabízí samo Ministerstvo financí České republiky – státní proti-inflační Dluhopis Republiky. Jedná se v zásadě o standardní státní dluhopis, kterým Česká republika vykrývá deficit v hospodaření. Akorát kromě klasických státních dluhopisů nabízených na finančních trzích se Ministerstvo financí ještě za úřadování Miroslava Kalouska rozhodlo začít vydávat také jakési spořicí dluhopisy určené výlučně pro občany ČR. Za paní Schillerové je pak marketingově přejmenovali na „Dluhopis Republiky“.

Ministerstvo financí vydává více druhů těchto spořicích dluhopisů, ale největší poptávka je pochopitelně po tzv. proti-inflačním Dluhopisu Republiky. Ten je vydáván pravidelně ve čtvrtletních emisích. Jeho úrokový výnos není předem pevně stanoven, ale je určen budoucí inflací. Podle toho, jak se změní hodnota indexu spotřebitelských cen, je stanoven také úrokový výnos proti-inflačního Dluhopisu Republiky.

^REKLAMA

Konkrétně nejbližší emise Dluhopisu Republiky proběhne 3. 1. 2022 a její upisovací období končí již 23. 12. Dluhopis je vydáván se splatností za 6 let a výnos u těchto dluhopisů bude určen podle meziroční míry inflace vždy za říjen každého roku. S takovým proti-inflačním dluhopisem máte tedy jistotu, že si vaše úspory uchovají svou reálnou hodnotu s inflací. Nikdy nevyděláte více než inflace, ale výnos na úrovni inflace máte jistý.

Nemovitosti a polnosti

Nejspolehlivěji před inflací dlouhodobě chrání hmotné investice, které mají nějakou reálnou užitnou hodnotu a generují provozní výnos. Typickým příkladem je dobře obdělávaná půda. Orná půda má jasnou užitnou hodnotu v podobě úrody pšenice, brambor, řepy, kukuřice, máku a dalších plodin.

Díky tomu si půda dlouhodobě udržuje svou reálnou hodnotu, její cena více méně stabilně roste s inflací, respektive dokonce o něco rychleji než inflace, protože množství obdělávané půdy se s novou výstavbou neustále zmenšuje. Kromě toho půda vydělává investorům pár procent ročně navíc na pachtovném.

Podobně si dlouhodobě udržuje hodnotu s inflací prakticky jakákoliv smysluplně využitá nemovitost, kde někdo bydlí, nebo provozuje nějaký obchod, výrobu, sklad, cokoliv. Má-li nemovitost praktickou užitnou hodnotu, nese majiteli nájem, a navíc si dlouhodobě udržuje svou hodnotu s inflací. Z logiky věci už jen proto, že s inflací standardně dochází každoročně k navyšování smluvního nájmu. Ale klíčové samozřejmě je, aby nemovitost sloužila něčemu smysluplnému.

^REKLAMA

Investovat do nemovitostí je možné jednoduše prostřednictvím nemovitostních fondů. V České republice fungují tři desítky nemovitostních fondů a většina z nich konzistentně poráží inflaci. Správou zemědělské půdy se v ČR zabývají dva regulované investiční fondy a oba dlouhodobě svými výnosy výrazně poráží inflaci.

Podniky (akcie, private equity)

Dlouhodobě velmi dobře před inflací chrání také dobře fungující firma, která dělá něco smysluplného a dělá to dobře. Investor se jako akcionář firmy podílí na zisku, který firma vydělá. A i zde obecně platí, že hodnota zavedené stabilní firmy (hodnota jejích akcií na burze) dlouhodobě roste s inflací. V principu totiž takové firmě s inflací rostou náklady, ale také tržby a zisky, takže potažmo roste s inflací i hodnota firmy.

Akorát tady je vždy větší riziko. Nějaké firmě se může dařit lépe a jiné hůře. Nějaká může zkrachovat. Proto, ať už se jedná o investice do akcií firem obchodované na burze, nebo přímé private equity investice, vždy je důležité dbát na širokou diverzifikaci rizika.

Dá se to jednoduše řešit prostřednictvím akciových indexů (ETF fondů) nebo aktivně spravovaných akciových fondů. Podobně také existují i různé private equity fondy zaměřené na správu celých privátně vlastněných firem mimo burzu.

^REKLAMA

Zlato

Zlato nenese žádný úrok, dividendu nebo nájem. Přesto si dlouhodobě uchovává svou hodnotu s inflací, protože je ho omezené množství a protože má i svou užitnou hodnotu (používá se do každého mobilu a spousty dalších elektronických zařízení nebo ve šperkařství).

Zlato ale nikdy nebude tak spolehlivá investice jako půda nebo nemovitost, protože negeneruje žádný provozní výnos. A i s tou jeho užitnou hodnotou je to problematičtější, neboť zhruba třetinu poptávky po zlatě tvoří spekulativní kapitál (banky, hedge fondy apod.), díky tomu je zlato velmi náchylné k cenovým manipulacím, a vykazuje tedy vysokou cenovou volatilitu.

Zlato se tedy chová jako dobrý uchovatel hodnoty pouze na velmi dlouhém časovém horizontu, jinak je velmi nevyzpytatelné. Proti inflaci vás rozhodně spolehlivěji ochrání zmiňované proti-inflační dluhopisy, nemovitosti, půda a dlouhodobě i akcie.

Přesto má smysl malou část kapitálu držet také ve zlatě, protože zlato má mimo jiné také dobrou funkci jako prostředek směny, když jiné prostředky (peníze) selhávají. Tedy je to zároveň jakási pojistka pro případ nejhoršího, řekněme spíše jiná forma peněz než investice.

Umění, známky, veteráni aj.

Dlouhodobě si také poměrně spolehlivě uchovávají reálnou hodnotu s inflací nejrůznější sbírky od obrazů a dalších uměleckých děl, přes pamětní mince, poštovní známky či třeba kartičky sportovců až po auta veterány nebo archivní víno.

Nejspolehlivější samozřejmě je, když se jedná o předměty, kterých je omezené množství, typicky třeba díla slavných umělců, kde existuje jen jeden originál. Navíc některé sbírky mohou kromě toho, že si udržují svou hodnotu, generovat i určitý výnos z pronájmu (zapůjčení na výstavu apod.)

Klíčem k úspěchu je diverzifikace

Jak vidíte, před inflací dovede dlouhodobě chránit řada investic a mnohé dokonce generují dlouhodobě výnos nad inflací. U některých jsou výnosy velmi stabilní, jiné vykazují vyšší cenovou volatilitu. Některé jsou poměrně likvidní, jiné jsou naopak velmi nelikvidní. Každá investice má vždy nějaké plusy a nějaké mínusy.

Optimální proto je chránit úspory před inflací tak, že rozložíte kapitál na více hromádek, na různé druhy investic. Jako bezpečný základ a sázka na jistotu mohou skvěle posloužit státní proti-inflační dluhopisy. Dlouhodobě by ale určitě v portfoliu investic měly převažovat hmotné investice s reálnou užitnou hodnotou (půda, nemovitosti, firmy apod.) V menší míře pak stojí za úvahu také fyzické komodity jako zlato, umění či různé jiné sbírky.

Autor: Jan Traxler, privátní investiční poradce a zakladatel fondu Otakar, podfond FINEZ SICAV