Jak daleko má nakročeno důchodová reforma

Důchody tak byly nastaveny za socialismu, od té doby se upravovalo snad jen, co se do důchodu počítá, jak dlouho by měl člověk pracovat a jak moc narozené děti ovlivní odchod do důchodu. Problémy se stále nižšími příjmy a stále vyššími nároky na výplatu důchodů se řešily zvyšováním důchodového věku. Což ale taky není řešení, které by šlo používat do nekonečna. A zachování průběžného systému by se mělo začít vyrovnávat s tím,

• že příspěvků do systému bude stále méně, že bude stále méně pracujících, kteří do průběžného systému odvedou méně než generace před nimi,
• že výdajů bude stále více, česká populace stárne, důchodců bude přibývat a nebude každého bavit pracovat třeba do osmdesáti,
• že lidé budou pobírat důchod déle, prodlužuje se délka dožití a český průběžný systém byl nastaven na výplatu důchodů třeba dvacet let, zatímco brzy už bude vyplácet důchod třicet až čtyřicet let.

Bude se reformovat důchodový systém

Česká vláda si to uvědomuje po každých volbách a každá nová vláda s nějakou tou reformou počítá. Stejně tak si to uvědomují i čeští politici, kdy ti uvědomělejší zvedají prst a říkají, že takhle to brzy neutáhneme. Zatímco ti populističtí říkají, že na důchody se prostředky vždycky najdou. Při současném českém nastavení je ale nutno říct, že inflace nebude odpovědí vždy a že ta dost veřejností opomíjená soukromá složka penzijního spoření by mohla být odpovědí větší, než se zdá.

Aby se ale jen tak nesedělo, tak posledních pár měsíců zasedala Komise pro spravedlivé důchody, ta měla představit důchodovou reformu, zlepšit výpočet důchodu tak, aby byl spravedlivější i pro sociální menšiny, a vylepšit udržitelnost současného systému. Komise dozasedala a rozhodně si svůj čas odpracovala, protože předložila ne jednu, ne dvě, ale hned tři varianty reformy.

Průběžný systém státních důchodů

I když by to měla být zásadní reforma, tak stále zůstalo zachováno průběžné plnění, tedy platíte do systému, peníze stát použije na výplatu současným důchodcům, zatímco vám bude důchod placen z daní budoucích pracujících. Což je úplně stejný systém, jaký tady máme právě teď, a o reformě se zas tak moc mluvit v tomto ohledu nedá.

^REKLAMA

Ale větší rovnost důchodců

Co ale návrh reformy přináší, je spravedlivější výpočet důchodu. Důchodová formule by měla obsahovat něco jako základní důchod pro všechny (nultý pilíř důchodu) a k tomu by mělo být oceňováno pracovní úsilí ještě v prvním pilíři, který by oceňoval jak práci a výdělky (tedy výši odváděných daní), tak i výchovu dětí (nových daňových poplatníků).

Je otázka, jestli zrovna systémová spravedlnost je odpovědí na otázku udržitelnosti systému. Navíc spravedlivější výpočet důchodu rozhodně není něco, co by se dalo nazývat převratnou reformou. Je to spíš kosmetická úprava, která řeší jen a pouze výdaje z důchodového systému.

Kdo to všechno zaplatí

Reforma důchodů se velmi elegantně totiž vyhnula otázce, kde se na to všechno vezmou peníze. Navrhovaná reforma jen nastínila 3 varianty a tak nějak pod čarou zmínila, že je nutná i navazující reforma daňová, která vyřeší otázku udržitelnosti. Nejspíš tím, že daní se bude odvádět stále více. Ostatně sama předsedkyně Komise pro spravedlivější důchody Danuše Nerudová chce: „hledat dodatečné příjmy k zajištění udržitelnosti důchodového systému“. Co to asi tak může znamenat.

Ve výsledku tak nejspíš Komise zatím nepřišla s žádnou reformní změnou, jen s kosmetickými úpravami. Přitom platí jednoduchá matematika. Pokud bude třeba platit stále více důchodů po stále delší dobu, protože důchodců bude přibývat a budou se dožívat většího věku, tak bude třeba stále více zvyšovat odvody pracujících. Těch bude naopak ubývat, ale platit budou více. A vlastně nikdy si nebudou jistí, že své zaplacené a do systému odvedené peníze dostanou ve formě starobního důchodu zpátky. Protože peníze v takto nastaveném průběžném důchodu nejspíše časem dojdou s tím, jak budou docházet lidé v produktivním věku.

^REKLAMA

Není to jen český problém

Problém s důchodovými systémy souvisejícími se stárnutím populace ovšem není jen česky specifický problém, s tímto se musí brzy vyrovnat většina vyspělých ekonomik. A to především ty státy, které spoléhají větší částí na průběžný systém a které navíc trvají na sociální spravedlnosti a rovnosti systému.

Reformou tak nejspíš projdou brzy systémy v mnoha dalších zemích. Zůstává ale otázkou, jak moc se dokáží nově postavené systémy vyrovnat s masivním stárnutím evropského obyvatelstva, ke kterému dochází v posledních dvou dekádách a které bude v dalších dekádách vesele pokračovat. Může se totiž taky stát, že státu jednou peníze dojdou a na výplaty z průběžného systému už nebude.

Státu tak pomalu ale jistě navíc stále rychleji ubíhá čas. Čas vyřešit starobní důchody a celý systém zlepšit i pro budoucí generace. Zatím si na to žádná česká vláda úplně netroufla a ani současná vláda to nejspíš rozlousknout nestihne. Volby jsou tady nejpozději už za rok a půl. Troufne si na důchody vláda další?