Jak dopadl důchodový účet v roce 2023
Český důchodový systém je financován průběžným způsobem. Tedy stát vybírá během roku sociální (důchodové) pojištění, jako daň z práce. A z této částky by ideálně měl vyplácet povinné důchody. Přičemž platby prochází přes tzv. systém důchodového pojištění. A ten je v posledních letech spíše v mínusu. Jak dopadl v minulém roce?
Hospodaření důchodového systému sleduje v České republice Ministerstvo financí. Údaje o důchodovém systému jsou běžně přístupné a veřejnosti dostupné. Jejich zveřejňování má zhruba měsíční až dvouměsíční zpoždění. Stát má díky tomuto sledování poměrně včasný přehled o tom, jak moc je důchodový systém financován průběžným výběrem důchodového pojištění a jak moc dalšími příjmy.
Základní pravidlo pro český důchodový systém
Důchodový systém a účet důchodů by měl být ze zásady vyrovnaný. Neboli běžné příjmy daného roku by se měly rovnat běžným výdajům daného roku. Problém je ale ovšem to, že každá strana důchodového účtu je závislá na jiných proměnných a nevyvíjí se stejně. Důchodový účet tak v posledních dvou dekádách vykazuje spíše saldo a musí být financován i jinými příjmy než těmi v rámci důchodového pojištění.
Příjmy důchodového systému
Základním příjmem je částka vybraného důchodového pojištění. Důchodové pojištění stát vybírá z práce. Důchodové pojištění si povinně platí pracující na HPP i na pracovní dohody, pokud překročí limit. A pojištění navíc platí i zaměstnavatelé a to vyšším procentem než samotní zaměstnanci. OSVČ jsou také povinné si důchodové pojištění platit a to v rámci povinných záloh na sociální pojištění.
Přičemž u příjmů důchodového pojištění je vidět, že jsou závislé na ekonomickém cyklu země. Účet tak byl například v přebytku do roku 2008, kdy byla ČR v růstové fázi cyklu. Důchodový systém poté během krize i následných let hospodařil se saldem. Do přebytku se dostal zase až v letech 2018 a 2019. Od té doby je znovu v saldu. Což je dané poklesem příjmů v závislosti na kovidové krizi. Ale také nárůstem výdajů systému.
REKLAMA
Výdaje důchodového systému
Výdaje systému jsou mandatorní (tedy povinné) výdaje státního rozpočtu. Výše těchto výdajů je dána počtem osob pobírajících důchod a také zákony, které určují výpočtovou formulu a samotnou výši vyplácených důchodů. Tyto výdaje musí stát zaplatit bez ohledu na to, jak velké byly příjmy důchodového systému. Výši výdajů totiž dává zákon.
V posledních letech přitom výdaje na důchody rostly. Bylo to dáno valorizací navázanou na růst průměrné mzdy, v minulých letech také zákonnou valorizací navázanou na inflaci. Dalším faktorem byly i dobrovolné valorizace vlády Andreje Babiše. A dlouhodobým faktorem je také postupné zvyšování věku dožití a přibývání osob v důchodovém věku.
Saldo téměř 73 mld Kč
V důsledku těchto vlivů tak hospodaření důchodového systému skončilo v minulém roce v saldu 72,79 mld. Kč. A to i přes snahu současné vlády o omezení zákonné valorizace. Český důchodový systém tak i v roce 2023 skončil v saldu. A to dokonce v rekordním saldu. Což ukazuje na dlouhodobou neudržitelnost takového systému.
Za rok 2024 je zatím známo saldo v lednu 2024. Vyskočilo na 8,11 mld. Kč. To je víceméně stejná částka, jakou důchodový systém vykázal v lednu 2023 (8,37 mld. Kč). I přes to, že vláda sáhla k úpravě příjmů, od letošního ledna narostlo skokově důchodové pojištění vybírané od OSVČ a bude ještě dále růst. Sice se tak zvýšily příjmy oproti lednu 2024, ale také se zvýšily výdaje.
Leden tak zatím naznačuje, že reformy důchodů, ke kterým přistoupila vláda v minulém roce, nebudou dostačující. A že důchodový účet bude i nadále končit s výrazným saldem. Dlouhodobě sice důchodový systém ovlivní ještě postupně se zvyšující věk odchodu do důchodu. A v letošním roce by se mohla česká ekonomika vrátit k výraznějšímu růstu, který snad také důchodový účet ovlivní pozitivně. I tak to zatím vypadá, že důchodový systém zůstane i letos v saldu. Je na čase měnit i výpočtovou formuli důchodů?
