Jak investují suverénní fondy v roce 2019?

Suverénní fondy často vláda ustanovuje jako penzijní fondy. Hlavním cílem těchto fondů je poté starat se o stárnoucí obyvatelstvo v budoucnu, kdy bude stále méně lidí v produktivním věku a stát vybere stále méně peněz na daních.

Hlavním rysem suverénních fondů je obrovské množství finančních prostředků, které spravují. Občas se těmto fondům přezdívá megainvestoři, jsou větší, jsou globálnější, jsou uvědomělejší než kdokoliv jiný na trhu. Ať už akciovém, dluhopisovém či při investování do private equity.

Jak suverénní fondy investují?

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem suverénních fondů je často kumulace bohatství toho daného státu, tak jejich investiční strategie nebývají příliš agresivní a fondy nejsou často připraveny nést příliš velké riziko. Vyhýbají se tak spíše rizikovým investicím. Pokud jsou ochotny akceptovat riziko, tak je to například u akcií z emerging markets. Nebo jsou také stále odvážnější při alternativních investicích do soukromého kapitálu.

I tak ale největší část zisku suverénních fondů nejčastěji pochází z akcií velkých a zavedených společností, v roce 2019 to byl například Microsoft, Facebook, Google nebo Nestle. Velká část portfolia je také alokována do vládních dluhopisů, což se nezměnilo ani v případě dluhopisů se zápornými úroky. Tyto dluhopisy stále tvoří velkou část investičního portfolia mnoha suverénních fondů.

^REKLAMA

Fondy také často investují do finančních derivátů pro zajištění kurzových rozdílů, vzhledem k tomu, že investují opravdu po celém světě, tak kurzové riziko pro ně představuje opravdu reálné hrozbu snížení hodnoty aktiv. Ve své investiční strategii suverénní fondy následují pohyb investičních indexů, svým složením i dosahovaným výkonem. Největší část portfolia tvoří akcie zavedených společností.

Jak investují suverénní fondy v roce 2019?

V posledním asi desetiletí roste počet suverénních fondů a také množství prostředků, které tyto fondy spravují. Norský Globální fond pro vládní penze spravoval přes 1 bilion amerických dolarů v majetku. A tento majetek stále roste.

Stejně tak se neustále rozšiřuje geografické působení suverénních fondů. Zatímco v devadesátých letech a na začátku nového století vznikaly nové fondy především v USA, v Kanadě, v rostoucích asijských státech nebo v ropných státech, tak v posledním desetiletí vznikají fondy také v afrických státech.

V roce 2019 suverénní fondy v mnoha případech zaznamenaly rekordní růsty, které byly způsobeny dostatečnou diverzifikací portfólia a také dynamickým ekonomickým růstem po celém světě. Norský fond dosáhl rekordní hodnoty, kdy právě v roce 2019 přesáhl hranici 1 bilionu dolarů v majetku.

^REKLAMA

Fondy začínají investovat do nových a dynamicky rostoucích investičních aktiv. Často to jsou aktiva navázaná na řešení současných globálních problémů. Kuvajtský investiční fond, který vznikl v roce 1978, a patří tak k nejstarším suverénním fondům, v roce 2019 masivně investoval do problémů spojených s klimatickou změnou.

Stále častěji také suverénní fondy investují do soukromých společností, tyto investice si nejčastěji vybírají v návaznosti na řešení lokálních problémů. Investují tak do společností zelených technologií, do místní infrastruktury, podporují zaměstnanost sociálních skupin. Čímž v podstatě podporují další složky hospodářské politiky státu a investují do místní společnosti.

Suverénní fondy stále více vstupují do spolu-investorských projektů podporujících lokální podnikání. Navíc tyto alternativní investice označují v průměru za lépe výdělečné než klasické podílové investování či ETF.

Suverénní fondy stále více investují také do nemovitostí, ať už do nemovitostních fondů nebo přímo do nemovitostí. Investice směřují do komerčních nemovitostí, případě do infrastruktury. Z hlediska podpory infrastruktury suverénní fondy často suplují či spoluinvestují projekty spojené s Světovou bankou a dalšími rozvojovými multilaterálními finančními institucemi.

Ve zkratce:

• suverénní fondy investují sociálně odpovědně
• a svou investiční strategií se stále více blíží sociálnímu investování,
• soukromý kapitál je ziskovější než vládní dluhopisy,
• dlouhodobý horizont investic umožňuje fondům investovat do velkých projektů infrastruktury,
• investují i do státních dluhopisů se záporným úrokem pro diverzifikaci,
• environmentální problémy zajímají i velké investory.