Jak je drahá investice přes IŽP? Prozradí kalkulačka

Investiční životní pojištění (IŽP) není vhodným produktem k investování. Peníze klienta i přes pojišťovnu směřují do podílových fondů, jenže s mnohem vyššími náklady. Vedle poplatků fondů, kterých se klient investující přes pojišťovnu nezbaví, zaplatí ještě navíc další poplatky na úrovni pojišťovny. A i když chce pouze investovat a nestojí o pojistnou ochranu, musí se přesto pojistit alespoň na minimální částku.

Investice přes investiční životní pojištění může být vhodná pouze ve specifických případech. Základem je situace, kdy klient potřebuje pojistné krytí a IŽP nabízí nejlepší podmínky. To může být zejména u produktů, kde je účtováno tzv. přirozené pojistné (tedy skutečné náklady rizika odpovídající věku klienta) a nikoli průměrné pojistné (zjednodušeně zprůměrované náklady rizika za celou dobu pojištění).

Účtuje-li pojišťovna u investičního životního pojištění přirozené pojistné, znamená to, že rozdíl do průměrného pojistného se v prvních letech pojištění může investovat a v posledních letech pojištění se riziko doplácí z vytvořených investovaných rezerv. Pojistné krytí tak v konečném součtu může vyjít významně levněji než v případě účtování průměrného pojistného, jak je tomu u některých produktů IŽP a u rizikového životního pojištění.

Jsou i další případy, kdy může být investice přes IŽP vhodným řešením. Jedním z nich je zajištění pozůstalých v případě smrti klienta. U jakéhokoli životního pojištění může klient stanovit „osoby obmyšlené“, tedy osoby, které v případě jeho smrti obdrží pojistné plnění. Toto pojistné plnění neprochází dědickým řízením, tudíž se k pozůstalým dostane zpravidla mnohem rychleji. Krom toho mezi obmyšlenými mohou být i nepříbuzné osoby (např. milenec, milenka…), které chce pojištěný zajistit i bez potenciálně napadnutelné závěti.

Investice přes IŽP za účelem stanovení obmyšlených osob je obdobné řešení jako uzavření rizikové pojistky. V určitých případech je ale lepším řešením (např. u nepojistitelných osob, v případě vyšších částek, které chce v případě smrti pojištěný přerozdělit apod.). Jedním z důvodů může být i skutečnost, že v případě dožití se konce pojistné smlouvy bude chtít pojištěný naspořené prostředky využít sám.

Dalším důvodem pro investice přes IŽP může být příspěvek zaměstnavatele. Pokud chce zaměstnanec využít příspěvek zaměstnavatele skutečně na penzi, je vhodnější ho směřovat do doplňkového penzijního spoření (DPS), které je nákladově příznivější a umožňuje spořit do stejných aktiv jako u IŽP. Ne vždy ale zaměstnavatelé nabízejí i možnost příspěvku do DPS. A ne vždy chce zaměstnanec čerpat prostředky až v 60 letech – v takovém případě je s minimálními daňovými náklady může vybrat z IŽP mnohem snadněji.

Ať se klient rozhodne pro investici prostřednictvím IŽP z důvodu přerozdělení prostředků obmyšleným osobám nebo kvůli příspěvku zaměstnavatele, v obou případech je nákladově efektivnější uzavřít pojistku na minimální běžné pojistné a investovat prostřednictvím mimořádného pojistného, které je nákladově mnohem příznivější.

Kalkulačka nákladů investičních životních pojištění z dílny České asociace pojišťoven (ČAP) počítá náklady jednotlivých životních pojištění pouze u běžně placeného pojistného. Při využití mimořádného pojistného nepomůže. Výsledkem výpočtu jsou náklady v procentu z vložené částky za stanovený počet let. Zároveň nejsou počítány náklady na rizikovou složku pojistného ani náklady podílových fondů, do kterých investice směřuje.

„Kalkulačka může zároveň sloužit i jako pomůcka poradcům při doporučování vhodných produktů svým klientům při jejich práci s porovnáním konkurenčních produktů,“ uvádí ČAP a dodává: „Kalkulačka je odsouhlasena jednotlivými pojišťovnami a znázorňuje nákladovost investiční části IŽP u produktů, u nichž je sjednáno běžné pojistné a jsou určeny k pojistné ochraně dospělých osob.“

Příklad srovnání nákladovosti IŽP

• Doba pojištění 30 let
• Měsíční pojistné 1000 Kč

Zdroj: ČAP