S náladami investorů je to prakticky stejné, jako s se známými průpovídkami typu lednový efekt, nebo sell in may and go away. I když většina zkušenějších investorů všechny takové pokusy o hledání ideálních příležitostí a časování trhů jednoznačně odsuzuje, velká část investorské veřejnosti se snaží trhy vydělat na tom, že trhy jednoduše oblbnou. Bohužel historie ukazuje, že takové investování v drtivé většině nevede k úspěchu, i přesto se tyto "pravidla" objevují s železnou pravidelností v různých předpovědích a jejich zastáncům nevadí, že opakování stejných chyb je vede ke zbytečným ztrátám. Pravidla vycházejí ze sezónnosti trhů a aktivní obchodníci dělají v určitých (a v poslední době stále kratších) intervalech prakticky ty samé chyby.
Na jedné straně se dá říct, že tyto pravidla vycházejí z určitého chování trhů, které mají tendenci se opakovat a vyvíjet se v určitých vzorcích. Na to například sází také technická analýza. Na druhé straně pak ale může platit, že investoři se těmto pověrám přizpůsobí, což může vést buď k jejich zvýraznění, nebo naopak rušení.
Investoři mohou v lednu více nakupovat akcie a zvednout tak jejich cenu, stejně tak ale někteří mohou nakupovat již v prosinci, protože vědí, že lednový efekt je nejvýraznější právě na začátku roku a v lednu nakonec k žádným zvýšeným nákupům dojít nemusí. Stejně tak mohou obchodníci v květnu dělat výraznější prodeje kvůli tomu, že od května by měli trhy zaznamenávat horší výkonnost, než v jiných obdobích roku, stejně tak ale na to mohou sázet již před začátkem května a pokles tak přijde spíše v dubnu, než v květnu.
Některé pravidla se dokonce snaží tvářit tak, že vycházejí z logických předpokladů. Například lednový efekt, nebo Halloween indikátor sázejí na to, že v září (to je mimochodem měsíc s historicky nejhorší výkonností vůbec) a v prosinci se před koncem čtvrtletí zbavují portfolio manažeři prodělečných pozicí ve fondech (windows dressing) apod. Exaktní vysvětlení prakticky neexistuje a například sell in may… nemá ani prakticky žádný logický základ, ale přesto mu mnozí investoři věří, zejména když se ukáže v takovém měřítku, jako například tento rok.
Zastánci těchto teorií prakticky nepotřebují fundamentální základ, pro ně jsou důležitější historická data, podle nichž dokladují onu již zmiňovanou sezónnost, která na trzích vládne a je poháněna masovým a neracionálním chováním investorů. Všechny tyto aspekty společně s provozováním časování trhu však v konečném důsledku znamenají to nejhorší, co může investor (ne spekulant, který cíleně vydělává na krátkodobých pohybech) udělat. Historická data ještě nikdy neznamenala úspěch pro investory, který se jimi řídil.
REKLAMA
Následování mas a investování podle toho, co je momentálně in, je prakticky také k ničemu, protože tituly, které jsou v módě, mají velmi často již svůj nejvýraznější růst dávno za sebou. Do povědomí se dostanou buď kvůli svým dobrým výsledkům na burze (což neznamená, že je zopakují), anebo kvůli tomu, že je propaguje některý investiční guru, který se jich chce zbavit s co možná největším ziskem.
Hledání toho nejpříhodnějšího času na vstup na burzu se nakonec může změnit na čekání na dobu, kdy se trhy opět jednou propadnou na své dno. Je to sice dobrá škola, ale pro začínajícího investora poněkud drahá a tak je lepší se jí vyhnout. Nejlepší je vždy jít po svém a brát své investované peníze tak, jako kdyby na příštích deset let neexistovaly, nebo se prostě investovat pravidelně a propady využívat k nákupu za levné peníze.
