Jak moc koročerné časy nás čekají?

A bylo odkud brát. Protože prostě minulý rok ekonomicky rozhodně špatně nedopadl. V posledních zhruba pěti letech Česká republika masivně rostla. Růst HDP překračoval 2 % ročně, nezaměstnanost se dostala až k 2 % a výše průměrné mzdy vyskočila téměř o deset tisíc. A koncem loňského roku se průměrná mzda dostala až na 36 144 Kč. Jen za loňský rok povyrostla o 6,7 %. S překotným růstem je ale konec.

Ještě v půlce února měla také ČNB pocit, že možná by mohla tu rozjíždějící a přehřívající ekonomiku trošku přibrzdit. Že inflace je hodně, nezaměstnaných ještě míň a že peněz máme až moc. A tak v polovině února zvyšovala klíčové úrokové sazby a doufala, že inflaci dokáže zase hezky cílovat. A ještě před pár týdny byla česká ekonomická situace komentována nejčastěji nějak takto:

„Dynamika růstu české ekonomiky v průběhu roku 2019 postupně klesala. V posledním čtvrtletí minulého roku vzrostl HDP o 0,3 % mezičtvrtletně a o 1,8 % meziročně. Dařilo se většině odvětví služeb a stavebnictví, naopak k poklesu hrubé přidané hodnoty došlo v průmyslu. K růstu HDP pozitivně přispívala pouze domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investiční výdaje,“ říká Jan Benedikt z oddělení čtvrtletních odhadů ČSÚ.

Je 2020 zakletý?

Rok 2020 se s tím ale nemaže, i když je pravda, že Česku se ty největší pohromy zatím usilovně vyhýbaly. Požáry v Austrálii, skoro válka na Středním východě, kdy jsme si potřebovali zopakovat rozdíl mezi Irákem a Íránem. Ale nečekali jste, že se nám pohromy budu vyhýbat pořád? Českou ekonomikou tak v první polovině března pořádně zamíchala cenová válka ropy a také epidemie koronaviru. Která nejenže vlítla na akciové trhy, ale také prakticky zastavila větší část české ekonomiky.

^REKLAMA

A v okamžiku, kdy se zavírají automobilové továrny Škody, které představují s dodavatelským řetězcem až 10 % našeho HDP, tak asi není od věci čekat, že 2% růstu se letos už nedočkáme. Momentálně analytici odhadují pokles české ekonomiky v letošním roce někde mezi 0,5 – 5 %, ekonomický růst nečeká letos už snad nikdo. Situace okolo pandemie je ale velmi dynamická a konečný pokles bude záležet především na tom, jak dlouho budou striktní vládní opatření v platnosti.

Ekonomika v karanténě

Protože nejen zlatá česká škodovka. Korokaranténa zastavila malé české živnostníky, služby i obchody, nechala zatím otevřené potraviny, ale ani ty asi úplně rekordy trhat nebudou. Český ekonomický růst byl dosud výrazně hnán především domácí spotřebou. V okamžiku, kdy ale srazíte nabídku na minimum, není možné čekat, že ta makroekonomická poptávka všechno koupí. Kde by taky co kupovala, když by neměla ani chodit ven, nákupy na eshopech to všechno nespasí. A je opravdu bláhové předpokládat, že po skončení karantény se naše nákupy vrátí do své původní podoby.

Další složka našeho domácího růstu byla také schována v investicích a vládních nákupech. Investice si nejspíš plno podniků v tuto chvíli váhavě i překotně rozmýšlí. A česká vláda? Ta nejspíš přemýšlí, z čeho všechno to zaplatí. A teprve se ukáže, jak moc velké kule schovává pod svou rouškou. Ono to vůbec nejsou snadná rozhodnutí. Poslat celou zemi do karantény a nechat je našít si roušky je hra pro začátečníky. Brzy totiž někdo bude muset rozhodnout, kdy se všichni vrátíme do práce a znovu se staneme součástí ekonomiky. Přičemž koronavirus s námi tady podle odhadů může být ještě půl roku, možná déle.

„Dokud vědci a lékaři nevyvinou metodu, jak účinně bojovat s koronavirem, bude naše hospodářství chřadnout. Ekonomické stimuly dokážou pouze po omezenou dobu zmírňovat negativní důsledky šíření koronaviru,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

^REKLAMA

A nejen to, taky bude třeba vyřešit na karanténě tratící živnostníky. Otevřít zavřené školy, protože dost těžko můžou v plně pracující ekonomice chybět pracující rodiče, kteří si doma s dětmi právě opakují slovní úlohy a zlomky. Navíc je dost pravděpodobné, že řada z nich se už nebude mít kam vracet, leda tak postupně na úřad práce, protože ten hladce fungující stroj, se v karanténě dost zastavil a je jen otázkou času, kdy mírně zarezne.

ČNB snižuje

Dobrou zprávou je to, že Česká národní banka tentokrát nemeškala a opět snižuje úrokové sazby. Na to nemeškala ani koruna a začala se propadat do nížin, kde už dlouho nebyla, a to skoro až k 28 korunám za euro, včera se euro obchodovalo za 27,90 Kč. Přičemž pamatujme, že naopak v půlce února koruna atakovala svůj rekord na druhé straně a prolomila hranici 25 Kč za euro, i když to bylo jen na chvilku.

Koruna se momentálně jeví jako nejslabší měnou v oblasti, koronavirus a změny cen ropy měly sice dopad i na další regionální měny, ale koruna se propadá zatím nejvíc. Což nám sice nemusí připadat jako dobrý vývoj, ale exportéři se nejspíš radují a těší se na to, až znovu otevřou své továrny a vyinkasují zvýšenou konkurenceschopnost na západních trzích. Je ale otázka, co všechno koroizolace po celé Evropě udělá s vnitřním trhem, především s dopravou, a jestli tedy vůbec nastane pořádná příležitost té slabé koruny plně využít.

Investice s železným klidem

Pokud někdo dokáže ze současné situace vytěžit, tak to budou pravděpodobně investoři, tedy ti, kteří zachovali ledový klid. Podle náznaků chování insiderů na americkém akciovém trhu, je nejspíš právě teď ten nejlepší čas nakupovat.  Akcie hromadně ztrácejí svou hodnotu, burzy se zavírají, protože na obchodování v čase tak hlubokých propadů není nikdo zvědavý, ani připraven.

Kdo na to má ten vnitřní klid a kdo na pokles cen čekal, tak je nejvyšší čas něco dělat. Rozhodně neprodávat, spíš skoupit, co to dá. Ostatně 30% pokles indexu Dow Jones během několika týdnů není něco, co člověk vidí v životě vícekrát. Je to totiž větší pokles než při Velké krizi 1929. Uvidíme, jestli takový pokles i v roce 2020 přinese stejný zlom v nastavení ekonomiky a společnosti i světa jako celku.