Jak moc se liší částka invalidního důchodu?

Pro přiznání invalidního důchodu musí žadatelé získat potřebnou minimální dobu pojištění a současně musí být uznáni invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni posudkovým lékařem. V praxi tedy dochází k tomu, že žadatelé o invalidní důchod mají sice zdravotní problémy, ale dle hodnocení posudkového lékaře nejsou dostačující ani pro přiznání invalidity prvního stupně. Pro přiznání alespoň invalidního důchodu I. stupně musí pracovní schopnost dle příslušných tabulek poklesnout alespoň o 35 %.

Minimální doba pojištění se potom liší dle věku. Např. občané starší 28 let musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 5 let v posledních 10 letech, občané starší 38 let splní potřebnou minimální dobu pojištění, když získali i dobu pojištění alespoň v rozsahu 10 let v posledních 20 letech. Bez získání alespoň minimální doby pojištění nemůže být invalidní důchod přiznán ani při závažných zdravotních problémech.

Co ovlivňuje výši invalidního důchodu?

Pokud jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu, tak výsledná měsíční částka závisí na získané době pojištění (včetně dopočtené doby pojištění), výši osobního vyměřovacího základu a přiznaném stupni invalidity. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky před přiznáním invalidity, přičemž se hodnotí rozhodné příjmy podléhající sociálnímu pojištění od roku 1986.

Jak klesá náhradový poměr s rostoucími příjmy?

I při výpočtu invalidního důchodu je zastoupen prvek solidarity lidí s vysokými příjmy s lidmi s nízkými příjmy. S rostoucími příjmy tedy klesá poměr mezi měsíční částkou invalidního důchodu a výši osobního vyměřovacího základu. To znamená, že zejména pro lidi s vysokými příjmy je měsíční částka invalidního důchodu nedostačující.

^REKLAMA

Solidarita při výpočtu invalidního důchodu je zastoupena zejména dvěma legislativními opatřeními:

• Každý invalidní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je přitom vždy stejně vysoká bez ohledu na skutečný průběh pojištění a výši odvodů na sociálním pojištění před přiznáním invalidity nebo na přiznaném stupni invalidity. Základní výměra důchodu v roce 2020 činí 3 490 Kč.

• I při výpočtu invalidního důchodu dochází k redukci osobního vyměřovacího základu. V první redukční hranici (do 15 328 Kč) se započítává ze 100 %, ve druhé redukční hranici (od 15 328 Kč do 139 340 Kč) z 26 % a k osobnímu vyměřovacímu základu nad 139 340 Kč se nepřihlíží.

Jak se počítá invalidní důchod

Paní Kláře byl přiznán invalidní důchod I. stupně. Paní Klára získala dobu pojištění (včetně dopočtené doby) v rozsahu 44 let a osobní vyměřovací základ má ve výši 18 000 Kč. Měsíční invalidní důchod I. stupně paní Kláry činí tedy 7 016 Kč. Náhradový poměr činí 39 % (7 016 Kč: 18 000 Kč).

^REKLAMA

Paní Marie má osobní vyměřovací základ 36 000 Kč, ostatní vstupní údaje má stejné jako paní Klára. Měsíční invalidní důchod I. stupně činí 8 045 Kč. Náhradový poměr je tedy 22,3 % (8 045 Kč: 36 000 Kč).

Paní Monika má osobní vyměřovací základ ve výši 108 000 Kč, ostatní vstupní údaje má stejné jako paní Klára a paní Marie. Měsíční invalidní důchod I. stupně činí 12 164 Kč. Náhradový poměr je již jen 11,3 % (12 164 Kč: 108 000 Kč). Paní Monika má osobní vyměřovací základ 6krát vyšší než paní Klára, ale náhradový poměr má nižší 3,5krát.

S vysokými příjmy je náhradový poměr nižší

Výpočet invalidního důchodu je s rostoucími příjmy méně výhodný. Invalidní důchod I. stupně činí alespoň 10 tisíc Kč až při nadstandardních příjmech. Vlastní komerční pojištění je pro lidi vysokými příjmy velmi důležité. S ohledem na výpočet starobního důchodu je navíc vhodné během pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně pracovat nebo podnikat, neboť doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně se pro výpočet starobního důchodu nehodnotí jako náhradní doba pojištění.