Jak na zlato aneb Investice do fyzického zlata

Současná situace ne trhu se zlatem se skutečně začíná podobat nafukující se bublině. Současný extrémní růst ceny zlata není úplně normální a určitá korekce, klidně i pod hranici 1 000 dolarů za unci, je nutná a žádoucí. A čím později přijde, tím bude výraznější (optimisté, kteří předpověděli cenu ropy na 250 dolarech při ceně 150 dolarů za barel, určitě vědí své). Hladina 1 000 USD už ale nemusí být pro investice nezajímavá a v dlouhodobém horizontu nebude zdaleka vrcholem. Ideální by pak možná bylo počkat si, až se zlato posune někde k devíti stovkám, což už by byla dnes zajímavá cena.

Jakým směrem se cena zlata bude ubírat v nejbližších dnech a týdnech je těžké odhadnout. Zpráva Světové rady pro zlato (WGC) z minulého týdne však uvádí, že poptávka po fyzickém zlatě ve třetím čtvrtletí klesla o více než třetinu právě kvůli vysoké ceně. Na druhé straně pak počet futures kontraktů a opcí na zlato dosahuje rekordních hodnot. I to může poukazovat na fakt, že kromě klesajícího dolaru a velkých nákupů bank stojí za extrémním růstem ceny zlata spekulace na finančních trzích (pravdou ale také je, že krátkých pozic přibývá, zatímco spekulací na růst je stále méně). Ať je to, jak je, na cenu přesahující 1 500 až 2 000 dolarů si ještě nějaký čas počkáme, i když v delším horizontu a po určitých korekcích, není nereálná.

Zlatem proti inflaci

Pro investory, kteří věří v dlouhodobý potenciál zlata jako „inflation proof“ investice, je ideálním způsobem nákup zlatých slitků, resp. cihel, případně investičních mincí. Jde prakticky o nejčistší formu investice do zlata, při níž má investor jistotu fyzické držby žlutého kovu se všemi výhodami s tím spojenými. A také nevýhodami.

Nákup slitků a cihel je poměrně jednoduchá záležitost, stačí kontaktovat vybraného obchodníka a u něj nakoupit zlato. Obchodníků nabízejících možnost investice do zlatých slitků je poměrně dost. Výběr obchodníka tak bude vlastně nejtěžším úkolem, ostatní už je jednoduchá záležitost. U obchodníka dostanete cihly nebo slitky od renomovaných výrobců (zahraničních, v Čechách se investiční slitky ani cihly určené k prodeji nevyrábějí) s certifikátem s označením výrobce, puncem, hmotností a výrobním číslem.

Dobrý obchodník je také zárukou likvidity, protože zabezpečí také zpětný odkup investičního zlata. Může se ale stát, že při zpětném odkupu zlata vám společnost nabídne nižší cenu za slitky, které jste nakoupili u jiného obchodníka (od jiného výrobce), než u ní. Předchází se tím také spekulacím s cenami, protože rozdíl v cenách mezi jednotlivými obchodníky může být nezanedbatelný. To platí zejména u slitků a cihel s vyšší hmotností, kde může být rozdíl v tisících korun.

^REKLAMA

Právě vyšší hmotnosti při investování do zlata je výhodnější. Nejde jen o to, že cena na gram je u vyšších hmotností mnohem nižší, ale také platí, že spread mezi cenou nabídky a poptávky je tím nižší, čím je hmotnost slitku, nebo cihly vyšší. Při nákupu nižších hmotností v řádu gramů se může rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou pohybovat až v desítkách procent, u vyšších hmotností (několik uncí, stovky gramů) je pak spread několik procent. I proto nemusí být nákup několikagramových zlatých slitků úplně vhodný pro drobné investory, kteří chtějí nakupovat zlato za pár tisíc korun. Může to být ale zajímavá forma dárku, a možná proto také vypadají menší slitky více ozdobně.

Mince jsou hezčí

Dobrou alternativou mohou být také investiční zlaté mince, které rovněž odrážejí reálnou cenu zlata (plus poplatky obchodníkovi) a nemají problém s likviditou. Na trhu jich je několik druhů od různých emitentů (české investiční mince opět bohužel nejsou k dispozici) a běžně jsou k dispozici v různých hmotnostech od desetiny unce do jedné unce. Některé dokonce mohou být i sběratelským artiklem.

Asi nejznámější investiční mincí je jihoafrický Krugerrand, který se emituje již od roku 1967. Je větší a těžší, protože má jen 22 karátů, ale množství zlata je stejné jako u ostatních mincí. Domácím investorům možná bude nejbližší vídeňský Wiener Philharmoniker, který je k dostání také o hmotnosti 1 000 uncí (přes 31 kg) a dlouhou dobu byl největší mincí. Překonal jej pak kanadský Maple Leaf o hmotnosti 100 kilogramů (vyrobilo se jí pouze pár kusů). Tato mince je zajímavá rovněž tím, že má oproti ostatním 24 karátovým mincím (0,999, resp. 0,9999) větší obsah čistého zlata (0,99999). Vyšší obsah zlata má rovněž jednouncová mince, ta má ale na rozdíl od mince s obsahem zlata 0,9999 nominální hodnotu 200 dolarů namísto 50 dolarů.

V USA se razí dvě investiční mince, a to American Buffalo s obsahem 0,9999, a American Eagle, který má ryzost, podobně jako Krugerrand, 22 karátů (0,9167). Také britská Britannia má obsah zlata pouze 22 karátů a je nejtěžší investiční mincí (34,05 g v jednouncové verzi). Australský Nugget (resp. Kangaroo) a čínská Panda jsou zajímavé tím, že svůj vzhled mění každý rok a jsou tak oblíbené také mezi sběrateli. Poměrně málo známou mincí je mexický Libertad. Většina investičních mincí se vydává také v provedení proof a případně také ve stříbrné verzi.

^REKLAMA

Za investiční jsou považovány také novoražby původních rakouských mincí. Zlatníky, dukáty i koruny se však liší jak vahou, tak ryzostí, ale vypadají podobně a je možné si je zaměnit. To je další důvod, proč je při jejich koupi nutné vyhledat služby prověřeného obchodníka. Pozor na padělky je nutné si dávat prakticky u všech typů investičního zlata, a to jak mincí tak i cihel, nebo pamětních mincí.

Pamětní mince jsou další alternativou k investičním mincím, jejich cena ale není tvořena pouze reálnou cenou zlata. Sběratelská hodnota může tvořit větší část ceny, která je tvořena spíše poptávkou a nabídkou mezi sběrateli než samotnou cenou drahého kovu. Pamětní mince vydávané ČNB jsou mezi českými sběrateli velmi oblíbené a před několika lety byly velmi dobrou investicí, při níž bylo možné vydělat několikanásobek emisní ceny.

Velký zájem ale logicky vedl k tomu, že ČNB rapidně zvýšila objem u posledních emisí (zejména v proof kvalitě) a cena nových mincí v aukcích již nestoupá tak rychle, jako tomu bylo u prvních emisí z posledního cyklu. Zajímavé pak bude sledovat, jak investoři a sběratelé zareagují na nový cyklus mincí, které budou k dispozici od roku 2011 a budou mít dvojnásobnou hmotnost a emisní cenu.

Pro české investory může být tato forma nákupu zlata zajímavá i vzhledem k absenci kurzového rizika (které je trnem v oku většině odpůrců investice do zlata, kteří argumentují současným poklesem dolaru) a zajímavým motivům na mincích, ale jako čistá investice určitě není vhodná. Podobně je tomu také u různých medailí, které jsou sice nabízeny jako zajímavá investice, ale většinou je tomu přesně naopak. Jsou příliš drahé, jejich likvidita je nejistá a hodí se spíše jako exkluzivní dárek, a ne jako investice.

V příštím článku se podíváme na možnosti nepřímých investic do zlata ve formě ETF, certifikátů, warrantů, případně akcií "zlatých" firem.