Jak ovlivňuje doba pojištění výši důchodu?
Měsíční částka starobního důchodu závisí nejenom na příjmech, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, ale i na získané době pojištění. Zejména u lidí s nadprůměrnými příjmy je přitom každý rok pojištění velmi důležitý, neboť jim zvyšuje důchod více než lidem s podprůměrnými příjmy.
Výše státního důchodu závisí na dvou základních parametrech, a sice na výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky, kdy se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, od roku 1986.
Doba pojištění se hodnotí v celých ukončených letech a do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i tzv. náhradní doby pojištění, jako je např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o děti do 4 věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu.
Příklad výpočtu důchodu
V přiložené tabulce máme uveden měsíční starobní důchod u vybraných osobních vyměřovacích základů a při získání doby pojištění v rozsahu 43 let a 44 let. Výpočet je proveden dle výpočtové formule roku 2020.
|
Osobní vyměřovací základ REKLAMA
|
Doba pojištění
|
Starobní důchod
|
|
16 000 Kč
|
43 let
|
13 490 Kč
|
|
16 000 Kč
|
44 let
|
13 722 Kč
|
|
32 000 Kč REKLAMA
|
43 let
|
16 173 Kč
|
|
32 000 Kč
|
44 let
|
16 468 Kč
|
|
48 000 Kč
|
43 let
|
18 856 Kč
|
|
48 000 Kč
|
44 let
|
19 214 Kč REKLAMA
|
|
64 000 Kč
|
43 let
|
21 540 Kč
|
|
64 000 Kč
|
44 let
|
21 959 Kč
|
|
100 000 Kč
|
43 let
|
27 577 Kč
|
|
100 000 Kč
|
44 let
|
28 137 Kč
|
vlastní výpočet autora
Z tabulky je názorně vidět, že při osobním vyměřovacím základu 16 000 Kč se díky vyšší době pojištění o jeden rok zvýší měsíční částka starobního důchodu o 1,72 % (o 232 Kč), ale u osobního vyměřovacího základu 100 000 Kč již o 2,03 % (o 560 Kč).
Hlídat si dobu pojištění se vyplatí
Lidé s vysokými příjmy by si měli velmi pečlivě hlídat dobu pojištění, každý rok pojištění ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu velmi významně. V praxi je tedy vhodné se o důchodové záležitosti zajímat v dostatečném předstihu, aby všechny důchodové podklady, které má ČSSZ ve své evidenci odpovídaly skutečnosti. A případné nesrovnalosti je dobré včas doložit, aby se nehodnotila zbytečně nižší doba pojištění.
Rovněž je vhodné odchod do penze dobře naplánovat, protože v některých případech je možné pozdějším odchodem do penze o několik týdnů ukončit další celý rok pojištění. Při výpočtu starobního důchodu se totiž získaná doba pojištění hodnotí v celých letech, např. tedy 43 let a 341 dní se hodnotí jako 43 let, při ukončení dalšího roku pojištění je přitom měsíční částka starobního důchodu citelně vyšší.
Vyplatí se i práce za nižší mzdu
Někteří lidé s nadprůměrnými příjmy uvažují o předčasném důchodu z důvodu ztráty zaměstnání, přičemž mají aktuálně nabídky za nižší mzdu, než na jakou byli zvyklí. S ohledem na měsíční částku starobního důchodu je v takovém případě vhodné přijmout i hůře ohodnocenou práci a pracovat až do dosažení řádného důchodového věku.
Tímto rozhodnutím nedojde ke krácení důchodu za předčasnost a současně se získá vyšší doba pojištění, přičemž každý rok pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu významnou roli, jak jsme si uvedli v praktickém příkladu.
Z důvodu nižšího příjmu po krátkou dobu se osobní vyměřovací základ příliš nesníží, vždyť při výpočtu starobního důchodu v roce 2020 se hodnotí rozhodné příjmy v letech 1986 až 2019, tedy za 34 let, to znamená, že jeden rok ovlivní výši osobního vyměřovacího základu zpravidla významně méně, než si žadatelé o státní důchod myslí.
Také si přečtěte: Pronájem jako příjem v předčasném důchodu
