Jak ovlivňuje dvojí zaměstnání důchod?
Měsíční částku státního starobního důchodu ovlivňuje získaná doba pojištění v celých ukončených letech a výše osobního vyměřovacího základu. Čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím je měsíční částka starobního důchodu vyšší.
Do doby pojištění se započítávají dny, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění a náhradní dny pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku). Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční hrubá mzda za odpracované roky v současné hodnotě, přičemž při výpočtu starobního důchodu v roce 2020 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2019, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.
Dvě práce a doba pojištění
Žádný den během celého průběhu pojištění nemůže být pro důchodové účely hodnocen jako dva dny. To tedy znamená, že zaměstnanci pracující pro dva zaměstnavatele současně nezískají vyšší dobu pojištění než zaměstnanci pracující pouze pro jednoho zaměstnavatele. Pro přiznání starobního důchodu je nutné získat dobu pojištění minimálně v rozsahu 35 let. Vyřešit nedostatečně získanou dobu pojištění v předdůchodovém věku prací pro dva zaměstnavatele nelze.
Vyšší osobní vyměřovací základ
Vyměřovací základ za rok, ve kterém zaměstnanci pracovali pro dva zaměstnavatele současně, bude vyšší, neboť pro důchodové účely se hodnotí všechny příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Roční vyměřovací základy od roku 2008 však nemohou být vyšší, než činí maximální vyměřovací základ, za celý rok 2020 tedy nemůže překročit částku 1 672 080 Kč. Roční příjem nad strop se sice již pro důchodové účely nezapočítává, ale rovněž se z takového příjmu neodvádí v daném roce sociální pojištění.
REKLAMA
Také si přečtěte: Příjem z pronájmu v důchodu
Dva zkrácené úvazky
Paní Kateřina pracuje v roce 2020 současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek. Hrubá mzda u obou zaměstnavatelů je 24 000 Kč. Ze zkráceného úvazku se sociální pojištění odvádí vždy. Paní Helena pracuje pro jednoho zaměstnavatele s hrubou mzdou 50 000 Kč. Přestože paní Kateřina pracuje pro dva zaměstnavatele a pro důchodové účely se jí budou hodnotit oba příjmy, tak s ohledem na výpočet důchodu je na tom lépe paní Helena, neboť její rozhodný měsíční příjem je 50 000 Kč (paní Kateřiny 48 000 Kč) a dobu pojištění budou mít za rok 2020 stejnou.
Práce jen na dohody
Paní Marie pracuje současně pro dva zaměstnavatele, pro každého však na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se z odměny neplatí sociální pojištění a takový příjem nemá vliv na důchodové nároky. Paní Marie sice pracuje pro dva zaměstnavatele, ale ani jedno zaměstnání ji nezvýší dobu pojištění a osobní vyměřovací základ. S ohledem na důchodové nároky by bylo pro paní Marii vhodné si najít alespoň jednu práci na zkrácený úvazek, neboť z hrubé mzdy na zkrácený úvazek se vždy odvádí sociální pojištění a taková práce se započítává standardně do doby pojištění.
Přivýdělek na DPČ
Pan Martin pracuje na klasickou pracovní smlouvu pro jednoho zaměstnavatele s hrubou měsíční mzdou 38 000 Kč. Současně si přivydělává pro druhého zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 8 000 Kč. Pro důchodové účely se panu Martinovi hodnotí tedy příjem 46 000 Kč. Z dohody o pracovní činnosti se totiž odvádí sociální pojištění, pokud je hrubá měsíční odměna 3 000 Kč a více.
