Jak ovlivňuje náhradní doba pojištění starobní důchod?
Pokud není získaná dostatečná doba pojištění, potom nemůže být starobní důchod přiznán. Doba pojištění rovněž významně ovlivňuje i měsíční částku starobního důchodu. Do doby pojištění se přitom počítá i náhradní doba pojištění.
Pro přiznání starobního důchodu musí žadatelé získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Bez získání minimální doby pojištění nelze pobírat starobní důchod na účet bez ohledu na celkovou zaplacenou částku sociálního pojištění v produktivním věku. Do doby pojištění se přitom započítává nejenom období, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale rovněž tzv. náhradní doby pojištění, kdy není z příjmu sociální pojištění placeno.
Co je náhradní doba pojištění
Mezi náhradní doby pojištění zejména patří: studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek, vojenská služba do konce června 2016, doba civilní služby do konce roku 2004, otcovská, doba nemocenské či mateřské po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.
Péče o dítě do 4 let jako náhradní doba pojištění
Paní Klára je na rodičovské dovolené se svými dvojčaty. Péče o děti se bude paní Kláře hodnotit do doby pojištění jako náhradní doba pojištění, avšak ve stejném rozsahu jako by pečovala o jedno dítě. Žádný měsíc doby pojištění se nemůže pro důchodové účely hodnotit jako např. dva měsíce.
Častá nezaměstnanost a důchod
Pan Jakub byl v produktivním věku osmkrát v evidenci na úřadu práce, vždy však po dobu, kdy pobíral podporu v nezaměstnanosti. Pro důchodové účely se mu bude veškerá evidence na úřadu práce započítávat jako náhradní doba pojištění. Evidence na úřadu práce se jako náhradní doba pojištění započítává vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti a dále po dobu tří let, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, ale tato doba se započítává zpětně a do 55 let se započítává pouze v rozsahu jednoho roku.
Je studium na VŠ náhradní dobou pojištění?
Paní Veronika řádně ukončila studium na VŠ v roce 2008, veškerá doba studia se bude paní Veronice hodnotit pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění. Student Jan studuje na VŠ od roku 2017, doba studia se mu již pro důchodové účely nehodnotí.
Také si přečtěte: Příjem z pronájmu v důchodu
Prokazování náhradních dob pojištění
Některé náhradní doby pojištění je potřeba při podání žádosti o důchod vydokladovat, zejména studium (diplomem, maturitním vysvědčením, výučním listem, vysvědčením…), vojenskou knížku či doklady prokazující péči o děti (rodné listy dětí, výpisy z matriky…). Při podání žádosti o důchod je nutno doložit veškerou dobu pojištění, kterou nemá Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci, případně tedy i např. péči o závislou osobu nebo evidenci na úřadu práci.
Dobu pojištění, kterou má ČSSZ ve své evidenci, si lze průběžně kontrolovat zasláním IOLDP (Informativního osobního listu důchodového pojištění). Každý občan má právo si požádat na ČSSZ o zaslání IOLDP jedenkrát za rok.
Každý rok pojištění hraje roli
Samotná částka starobního důchodu závisí na průměrné mzdě za odpracované roky (osobním vyměřovacím základu) a získané době pojištění, přičemž doba pojištění se počítá v celých ukončených letech. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočítán starobní důchod u osobních vyměřovacích základů 20 000 Kč, 40 000 Kč, 60 000 Kč a 100 000 Kč, a to vždy u doby pojištění v rozsahu 43 let a 44 let. Výpočet je proveden dle výpočtové formule roku 2020. Názorně je tedy vidět, jak každý rok pojištění zvyšuje důchod. U vyšších příjmů přitom hraje každý rok pojištění ještě vyšší roli než u nižších příjmů.
Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Starobní důchod |
20 000 Kč | 43 let | 14 161 Kč |
20 000 Kč | 44 let | 14 409 Kč |
40 000 Kč | 43 let | 17 515 Kč |
40 000 Kč | 44 let | 17 841 Kč |
60 000 Kč | 43 let | 20 869 Kč |
60 000 Kč | 44 let | 21 273 Kč |
100 000 Kč | 43 let | 27 577 Kč |
100 000 Kč | 44 let | 28 137 Kč |
vlastní výpočet autora