Jak ovlivňuje redukce výši důchodu ve světě?

Princip solidarity je při výpočtu důchodu zohledněn ve většině vysplých zemích OECD. V Česku je to vlivem redukce osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu. Výsledná penze občanů s nadprůměrnými příjmy v Česku (platí ze svého příjmu vyšší důchodové pojištění) není příliš vyšší než penze občanů s podprůměrnými příjmy. Redukce v Česku tak patří mezi nejvyšší z členských zemí OECD.

• Občan pobírající v Česku polovinu průměrné mzdy bude mít čistý náhradový poměr v důchodu ve výši 94 %. Čistý náhradový poměr porovnává čistou mzdu dosahovanou před odchodem do důchodu s důchodem. Důchody podléhají zdanění v Česku pouze výjimečně.
• Občan pobírající 1,5násobek průměrné mzdy bude v Česku naproti tomu mít náhradový poměr ve výši 50 %.

Dle studie „Pensions at a Glance 2011“ je větší rozdíl v náhradovém poměru a větší solidarita bohatších s chudšími pouze v Dánsku, Novém Zélandu, Kanadě, Islandu a Izraeli. Náhradový poměr se v průměru v členských zemích OECD liší o 19,4 procentních bodů, v Česku však dokonce o 44 procentních bodů (94 % – 50 %). Občané s nadprůměrnými příjmy tedy musí tedy s toutu skutečností počítat a dostatečně se sami finančně zajistit, aby odchod do důchodu pro ně neznamenal výrazné snížení životní úrovně.

Praktický výpočet

Průměrná mzda za rok 2010 v Česku činila 23 951 Kč. Vypočítáme se tedy penzi (dle legislativy od ledna 2011 do 30. září 2011) při osobním vyměřovacím základu ve výši poloviny průměrné mzdy a ve výši 1,5násobku průměrné mzdy. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrné mzda od roku 1986 do roku 2010 v současné hodnotě. Dřívější výdělky jsou násobeny koeficientem.

a)
Výpočet penze při osobním vyměřovacím základu 11 976 Kč (při 44 letech pojištění)

Čistá mzda bezdětného občana činila 10 313 Kč. Z hrubé mzdy zaměstnance bylo sraženo 539 Kč na zdravotním pojištění, 779 Kč na sociálním pojištění a 345 Kč jako záloha na dani z příjmu fyzických osob. V roce 2011 by byla čistá mzda ještě o 100 Kč nižší, protože se snížila základní sleva na poplatníka z 2 070 Kč na 1 970 Kč.

Občan pobírající celý život polovinu průměrné mzdy tak v Česku dosáhne na důchod ve výši 94 % (9 684 Kč : 10 313 Kč) jeho předchozího čistého příjmu. Jenom na doplnění si uvedeme, že při výpočtu od září 2011 by byl důchod 9 624 Kč.

b)
Výpočet penze při osobním vyměřovacím základu 35 927 Kč (při 44 letech pojištění)

Čistá mzda bezdětného občana činila 26 814 Kč. Z hrubé mzdy zaměstnance bylo sraženo 1 617 Kč na zdravotním pojištění, 2 336 Kč na sociálním pojištění a 5 160 Kč jako záloha na dani z příjmu fyzických osob. V roce 2011 by byla čistá mzda ještě o 100 Kč nižší, protože se snížila základní sleva na poplatníka z 2 070 Kč na 1 970 Kč.

Občan pobírající celý život polovinu průměrné mzdy tak v Česku dosáhne na důchod ve výši 50 % (13 406 Kč : 26 814 Kč) jeho předchozího čistého příjmu. Jenom na doplnění si uvedeme, že při výpočtu od září 2011 by byl důchod 13 442 Kč.

Podprůměrná mzda – vysoká penze, nadprůměrná mzda – nízká penze

V Česku tak i po změně ve výpočtu důchodu po 30. září 2011 bude platit, že penze občanů s podprůměrnou mzdou bude vysoká (v porovnání s dosahovanou mzdou před odchodem do důchodu), naproti tomu penze občanů s nadprůměrnou mzdou je nízká. Náhradový poměr v důchodu u občanů s nízkými příjmy je v porovnání s ostatními zeměmi OECD v Česku vysoký, naproti tomu u občanů s nízkými příjmy nízký.

Jak je to v ostatních zemích OECD?

V přiložené tabulce máme uveden náhradový poměr, tj. poměr čisté mzdy před odchodem do důchodu a čistého důchodu v zemích OECD u občana pobírajícího celý život mzdu na úrovni 50 % průměrné mzdy a u občana pobírajícího celý život mzdu na úrovni 150 % průměrné mzdy. Ve všech zemích se porovnává čistá mzda před odchodem do důchodu a čistý důchod.

V některých zemích podléhá důchod dani z příjmu fyzických osob, v některých nikoliv. Protože se důchod počítá z hrubých příjmů, tak v některých zemích mají dokonce občané s nízkými příjmy vyšší důchod než mzdu před odchodem do důchodu.

Výše čistého důchodu k čisté mzdě v zemích OECD (v %)

Pramen: OECD: Pensions at a Glance 2011: Retirement-Income Systems in OECD Countries