Jak sdílená ekonomika a aplikace ovlivňují investice
Jedním z fenoménů dneška je sdílená ekonomika a mobilní aplikace s ní spojené. Postupně se díky tomu mění celý finanční sektor. S rozvojem rychlého mobilního internetu a zařízení k němu připojených, bude podobných služeb přibývat. Měla by se sdílená ekonomika regulovat?
Vít Hradil – Makroekonomický analytik Raiffeisenbank, uvádí, že k určité regulaci dříve nebo později dojde. Sdílená ekonomika je velmi užitečný koncept, nicméně regulatorně by neměla zůstat ani v jednom extrému. Neměla by tedy ani být ponechána zcela bez pravidel, ani by na ni nemělo být pohlíženo jako na oblast standardních podnikatelských subjektů.
„Kouzlo sdílené ekonomiky do značné míry spočívá v tom, že existuje nepřeberné množství lidí, kteří mají druhým co nabídnout, ale ani oni, ani jejich zákazníci, nepotřebují standardní legislativní aranžmá – předpisy, pravidla, regulace. Pokud bychom se je do něj pokusili natlačit, vylili bychom s vaničkou i dítě,“ vysvětluje Vít Hradil.
Využití sdílené ekonomiky s sebou musí nést jistou regulatorní nejistotu, kterou je kupující ochoten podstoupit. Tedy například to, že v domě svého hostitele nenalezne jasně označený únikový východ pro případ požáru, nebo že spodní okraj jeho okna nebude v předepsané výšce nad podlahou.
„Uhořet nebo vypadnout z okna je přitom možné i v předpisovém hotelu a zákazník ve sdílené ekonomice tak jednoduše přijímá poněkud větší pravděpodobnost takové tragédie výměnou za lepší cenu či flexibilitu. Jeho hostitele nemůžeme nutit vyhovět standardním regulacím, protože kdyby k tomu byl ochoten, dávno by si otevřel standardní hotel,“ podotýká oslovený odborník Raiffeisenbank.
REKLAMA
Je nutné odstranit zbytečné regulatorní překážky pro všechny hráče na trhu
Ministerstvo financí (MF) zastává v rámci této problematiky názor, že regulace musí vycházet z typu poskytovaných služeb, bez ohledu na distribuční kanál či skutečnost, zda je poskytuje společnost označovaná jako fintech, subjekt sdílené ekonomiky či některá z tradičních finančních institucí.
„Domníváme se, že je nutné odstranit zbytečné regulatorní překážky pro všechny hráče na trhu, ať už poskytují služby jakýmkoli způsobem. Jsou-li některá pravidla příliš zatěžující pro fintech společnosti – například v oblasti crowdfundingu, tedy skupinového financování, je vhodné taková pravidla změnit pro celý finanční trh,“ vysvětluje pro server investujeme.cz Jakub Vintrlík z Ministerstva financí a pokračuje: „Regulace by měla vycházet z povahy dané finanční služby. Měla by být technologicky neutrální, a měla by tak dávat prospěch jak zákazníkovi, tak novým i tradičním společnostem.“
Také si přečtěte: Jaké má povinnost pronajímatel přes Airbnb
Reference „appek“ musí být autentické a nezmanipulované
Makroekonomiční odborníci se shodují, že sdílená ekonomika také do značné míry stojí na principu referencí, tedy že si zákazníci vyměňují zkušenosti s kvalitou služeb prostřednictvím hodnocení. I zde by bylo žádoucí vymáhat, aby reference byly autentické a nezmanipulované a mohly tak sloužit jako skutečné vodítko při nákupu.
REKLAMA
„Ostatně podobně jsou regulována např. internetová kasina, která musí být schopna prokázat, že jejich hry vyhovují požadavkům na férovost. Patrně největším regulatorním oříškem ovšem bude dohled nad hospodářskou soutěží, tedy omezování vzniku monopolů,“ říká Vít Hradid z Raiffeisenbank.
Připravuje se evropské nařízení
Tuto problematiku má řešit připravované evropské nařízení o poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky. To bude dopadat na poskytování tzv. úvěrového a investičního crowdfundingu zaměřeného na financování podniků. „MF se za ČR aktivně podílelo na vyjednávání tohoto nařízení v Radě EU. V současné době se provádějí již jen jazykové a legislativně technické úpravy návrhu tohoto dokumentu,“ sděluje Jakub Vintrlík.
Jak mění sdílená ekonomika investice?
Podobně jako ostatní oblasti lidské činnosti. Ani investování se v minulosti neobešlo bez prostředníka. Na jedné straně stojí člověk, který shání peníze, na té druhé člověk, který je momentálně nepotřebuje.
„Dosud bylo k propojení těchto dvou zájmů zapotřebí speciálních institucí, což ve sdílené ekonomice již nemusí vždy platit. Obě strany transakce se o sobě navzájem mohou dozvědět pomocí internetu, a stejně tak i provést samotnou investici,“ uvádí Vít Hradil a pokračuje: „Oběma tím vznikne svobodnější prostor volby, ovšem úměrně tomu se zvýší i zodpovědnost za vlastní rozhodnutí.“
Faktem je, že rozvoj crowdfundingových platforem proces investování zjednodušila. Některé umožňují investovat malé částky a investory od provedení investice mnohdy dělí pouze několik kliknutí. „Ačkoliv může méně formalizované a jednodušší investování přinášet mnohé výhody, je nezbytné mít na paměti, že jsou zde stále i určitá rizika,“ uvádí pro investujeme.cz MF.
Nelze než doufat, že firmy svého dominantního postavení nezneužijí
Makroekonom Raiffeisenbank považuje za největší riziko monopolizaci jednotlivých trhů vlivem výše popsaného „síťového efektu“. „Podobně jako dnes nemá valný smysl sdílet fotku své večeře jinde než na Facebooku nebo Instagramu (což je ovšem stejná firma), protože nikdo jinam stejně nechodí. To samé může potkat i sdílené ubytování či půjčování sekaček na trávu,“ uvádí. A dodává, že pokud se tomuto nepovede rozumně zamezit, nezbude než doufat, že dané firmy svého dominantního postavení nezneužijí (což bohužel obvykle dělají).
Platí také, že fintech služby či sdílená ekonomika mohou být zdrojem nových či zesílených rizik – ať už pro ochranu spotřebitele – kyberbezpečnost či ochrana osobních údajů – či stabilitu bankovního sektoru. „Dalším rizikem pro investora může být informační asymetrie. Neboť investor nemusí vždy disponovat dostatečnými informacemi o zamýšlené investici. V oblasti skupinového financování na tato rizika reaguje právě připravované nařízení EU,“ uzavírá Jakub Vintrlík z MF.