Způsobů, jak hodnotit fondy je mnoho a najít objektivní způsob někdy není lehké. Fondy se dají porovnávat například podle toho, který je nejprodávanější, takové hodnocení ale nepoví nic o kvalitě fondu, spíše o kvalitě prodejní sítě a marketingu. Pak lze k hodnocení využít odbornou porotu, na rozdíl od mnoha jiných produktů však ani tento způsob není ideální, protože zde opět vystupuje vliv subjektivního pohledu hodnotících.
Na první pohled objektivním hodnocením může být porovnání fondů podle výkonnosti. Zde je však nutné brát v úvahu různé investiční strategie, investiční nástroje, do nichž fond prioritně investuje, výnosový potenciál, riziko fondu apod. Takové porovnání je těžké i v rámci jednotlivých skupin a všechny fondy se takovým způsobem objektivně porovnávat nedají prakticky vůbec. Kvůli tomu vzniklo několik ukazatelů, které se snaží brát v hodnocení fondů do úvahy i jiné veličiny, jako je pouze výnos. Ty berou v potaz kromě výnosu také riziko, které je nutné podstoupit k dosažení určitého dodatečného výnosu. Většinou nad bezrizikovou úrokovou sazbu, kterou představuje například PRIBOR, EURIBOR apod., nebo jiný benchmark.
Sharpe ratio jako základ
Jedním z nejznámějších a také nejčastěji používaných koeficientů k hodnocení fondů, je Sharpe ratio (Sharpeho poměr). Podle něj je výhodnější ta investice, jejíž poměr výnosu nad bezrizikovou mírou a rizikem (daného volatilitou) je vyšší. Jde tedy o míru prémie k podstoupenému riziku. Sharpeho poměr bere v potaz celkové riziko (a ne benchmark) a proto se hodí také pro porovnávání fondů napříč všemi kategoriemi. Také proto si tento ukazatel vybralo Fincentrum a Investujeme.cz pro hodnocení fondů v Investici roku.
Vzorec pro výpočet Sharpeho poměru se dá popsat jako (výnos sledované investice – bezrizikový výnos) / riziko neboli volatilita daná jako směrodatná odchylka výnosu nad bezrizikový výnos. Čím větší je číslo, které po výpočtu dostaneme, tím je vyšší výnos, který investice dosáhla na jednotku rizika.
Sharpe ratio určitě patří mezi nejznámější ukazatele, i když má několik nevýhod a ucelený obraz o kvalitě práce portfolio manažera dá kombinace tohoto poměru s jinými ukazateli. Sharpeho poměr nebere například v potaz asymetričnost rizika, takže fond, který zaznamená pouze jeden výraznější pokles na konci sledované periody (a může skončit v mínusu), bude mít lepší Sharpe ratio, než akciový fond s průměrnou volatilitou. Sharpeho poměr tedy nebere v úvahu maximální výkyvy. Další jeho nevýhodou je pak skutečnost, že negativně hodnotí nejenom volatilitu při poklesu, ale také při růstu (což je pro investory "pozitivní" volatilita).
REKLAMA
Volatilitu při růstu odstranil při výpočtu svého ukazatele Frank Sortino. Sortino ratio tedy bere v potaz pouze volatilitu poklesu, která představuje pro investora riziko ztráty a nepočítá volatilitu růstu, která je vlastně pro investora pozitivní. Ve výpočtu figurují stejné veličiny, ale riziko představuje pouze volatilita vypočtená jako směrodatná odchylka výnosu nad bezrizikový výnos zachycující pouze poklesy.
Zohlednění rizika trhu
Další ukazatele se snaží brát v úvahu také systematické riziko, tzn. riziko celého trhu, vyjádřeného benchmarkem neboli srovnávacím indexem. Jedním z nejznámějších je Treynor ratio, který jako jednotku rizika nebere v potaz volatilitu aktiva, ale ukazatel beta. Ten vyjadřuje závislost mezi rizikem fondu a celým trhem. Vypočte se jako (výnos sledované investice – bezrizikový výnos) / ukazatel beta. Treynor ratio tedy představuje míru výnosu dosaženou nad výnos trhu.
Dalším doplněním, které bere v potaz také přidanou hodnotu aktivní správy portfolio manažera, je Jensen´s alpha. Michael Jensen chtěl tímto ukazatelem hodnotit práci manažerů a jejich schopnost překonat aktivní správou celý trh daný srovnávacím indexem. Vypočte se jako výnos investice – (bezriziková míra + (výnos trhu – bezriziková míra) * systematické riziko, tzn. beta). Pokud je ukazatel kladný, překonává portfolio manažer výkonnost trhu, pokud je záporný, je manažer horší, než trh.
Posledním dnes velmi oblíbeným ukazatelem je Information ratio, který ukazuje výkonnost fondu v porovnání s výkonností celého trhu při zohlednění rizika. Riziko však v tomto případě nepředstavuje volatilita fondu samotného, ale rozdíl mezi vývojem výnosů fondu a celého trhu, tzv. tracking error. Information ratio se pak vypočte jako výnos sledované investice – výnos trhu/tracking error. Kladné a záporné hodnoty vyjadřují to samé, co Jensenova alfa, navíc ale vyšší absolutní hodnota vyjadřuje aktivní správu a odklon od benchmarku a nižší absolutní hodnota vyjadřuje pasivní správu a kopírování indexu.
