Jak se opravdu zhodnotí vklady na spořicích účtech? Velký test začíná

Jedním z problémů nejen u spořicích účtů je, že často jsou nabízené úroky časově limitovány v rámci marketingových akcí. Zákazník tak ale nemůže vypočítat reálnou sazbu za určité období spoření, protože se úroková sazba často mění. Sazby na spořicích účtech jsou často vyhlašované a nikoli fixní. Úročení se tedy může kdykoli změnit a ve většině případů je to spíše k horšímu.

Často jsou také na první pohled nesrozumitelná pásmová úročení. Problémem je také tzv. Cross selling, tedy nabídka lepší úrokové sazby při využití jiné další služby, nově vzniklý náklad už ses ale do výnosu nezapočítává.

„Výsledkem testování bude unikátní porovnání reálného zhodnocení finančních prostředků, nikoliv porovnání aktuální úrokové sazby, které je z pohledu času irelevantní. Půjde tak o skutečné porovnání reálného zhodnocení prostředků na spořicích účtech, nikoliv o teoretické porovnávání úrokových sazeb v tabulkách. Klienti tak zjistí, co se s penězi na každém ze sledovaných účtů děje a jaké to má důsledky na konečnou naspořenou částku,“ vysvětluje tvůrce projektu Patrik Nacher ze serveru bankovnipoplatky.com.

Testování spořicích účtů bude trvat rok

Cílem projektu je zaznamenávat a porovnávat zhodnocování vložených prostředků na 17 různých spořicích účtů. Testování bude trvat přesně rok a na každý z účtů bylo 12. prosince 2012 vloženo přesně 130 tisíc korun. Metodika a pravidla testování jsou uložena u notáře, aby nebylo možné srovnání napadnout s tím, že jednou za rok se ze všech účtů část peněz vybere a pak se tam zase vrátí zpátky.

Kdy se finance vyberou a zase na spořicí účty vrátí, už je také zaznamenáno u notáře. Tvůrci projektu se totiž obávali, že by se bankám nemuselo líbit případné datování výběru na například letní akci u jednoho spořicího účtu.

„Snažíme se, aby první bankovní reality test spořicích účtů přinesl reálné výsledky, byl nezpochybnitelný, odborně erudovaný, ale zároveň i klientsky srozumitelný a přijímaný,“ dodává Nacher.

^REKLAMA

Výdělek půjde na charitu

Peníze na tento projekt poskytla Air Bank. Na konci projektu se základní vklady vrátí zpět bance a peníze získané z připsaných úroků se pak věnují na dobročinné účely. Metodika, harmonogram aktivit a další informace o projektu jsou v rámci objektivity uloženy u notáře.

Metodika a kritéria projektu

Spořicí účty musely splňovat určitá kritéria:

• Spořicí účty v Kč pro fyzické osoby nepodnikatele.
• Spořicí účty, u kterých není povinnost mít zřízen běžný účet a pokud tato povinnost existuje, náklady na vedení takového účtu se odečtou od připsaných úroků.
• Spořicí účty, kde jsou oficiálně vyhlášené sazby pro klienty – tzn. jde o vyhlašované sazby bankou,  které jsou „vyvěšeny“ minimálně na internetových stránkách banky (z pohledu klientů jde o nejsnazší cestu, jak se dozvědět aktuální sazby bez nutnosti chodit na pobočku).
• Spořicí účty, které umožňují kdykoliv uskutečnit odchozí a příchozí platby.
• Spořicí účty bez výpovědní lhůty.
• Spořicí účty bez výrazného minimálního zůstatku , který by se v důsledku choval jako termínovaný vklad – výše je stanovena na hranici 500 Kč.
• Spořicí účty u bank, které jsou pro retailové klienty běžně dostupné po celé České republice   (počet poboček v ČR > 5) nebo umožňují založit účet přes internet.

Měla-li jedna banka více spořicích účtů, kdy všechny nebo jejich část splňovaly všechna kritéria, založil se  spořicí účet, který v době založení nabízel nejvyšší sazbu.

Výše úložky odpovídá průměru, který vychází z dat České národní banky. Dle údajů ČNB k 31.12.2010 bylo 10 331 264 běžných účtů a netermínovaných vkladů a objem prostředků na nich je 1 357 147,687 milionů Kč. Tedy v průměru vychází na jeden účet 131 366 Kč. Částka pak byla zarovnána směrem dolů na rovných 130 000 Kč.

Účastníci testování