Jak se předpokládaný růst inflace dotkne důchodového pojištění?

Šimon Blecha z Ministerstva financí (MF) pro server Investujeme.cz vysvětluje, že inflace se v důchodovém pojištění projevuje skrze valorizaci. „Ta bere v úvahu celý růst indexu spotřebitelských cen nebo indexu životních nákladů důchodců (podle toho, který je vyšší) a polovinu růstu reálných mezd. Valorizace ve výši 458 Kč na rok 2022 vycházela z odhadu červnové meziroční inflace ve výši 2,3 %,“ podotýká Šimon Blecha.

Analytik Československé obchodní banky (ČSOB) pro portál Investujeme.cz uvádí, že zhodnocení úspor v rámci penzijního připojištění závisí v první řadě na vývoji na finančních trzích, který zásadním způsobem ovlivňuje měnová politika. „Pokud globálně narůstají inflační tlaky a centrální banky udržují nízké úrokové sazby, zůstávají relativně nízko i výnosy dluhopisů nebo úročení bankovních depozit. Na druhou stranu nízké úrokové sazby podporují růst cen akcií, takže v případě penzijních fondů investujícím i do akcií taková doba přeje,“ myslí si Petr Dufek.

V případě České republiky lze podle ekonomů předpokládat růst úrokových sazeb ČNB, které se pozitivně odrazí i ve výnosech krátkých dluhopisů. „Na druhou stranu delší konec výnosové křivky spíše než inflace ovlivňuje dění na hlavních trzích, kde centrální banky zatím žádné zpřísňování měnové politiky neplánují, protože současné inflační tlaky považují za krátkodobé,“ říká odborník ČSOB.

Ekonom Partners Martin Mašát komentuje, že zvýšená inflace se v České republice drží již skoro 5 let a na výši vybraného důchodového pojištění to mělo pouze zprostředkovaný efekt. S větší inflací totiž rychleji rostou a následně se zvyšuje i výběr důchodového pojištění, který se počítá konkrétními procenty ze mzdy. „Přímý vliv lze vidět hlavně u valorizací důchodů, kde je inflace přímo jedním ze vstupů do výše valorizace. Inflace tak tlačí na zvyšování deficitu důchodového účtu a tím větší problémy s udržením současné výše důchodů v budoucnu,“ uvádí Martin Mašát.

^REKLAMA

V Česku je v současné době 2,38 mil. seniorů

Vraťme se pro úplnost ještě k návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z České strany sociálně demokratické (ČSSD) na navýšení důchodů. V aktuální podobě jej podpořili poslanci v prvním čtení. Valorizaci důchodů bude po Sněmovně projednávat i Senát, přičemž finální podpis prezidenta republiky by se měl stihnout do konce září 2021. „Náš návrh se týká všech důchodců, ale myslí zejména na ty, kteří pobírají nejméně,“ říká Jana Maláčová a vysvětluje: „Pro navýšení větší, než je to zákonné, je přitom celá řada dobrých důvodů. Pro mě jsou hlavní dva. Prvním z nich je stále vysoký počet důchodců, kteří mají velmi nízké příjmy.

Druhým je očekávaná menší zákonná valorizace než v předchozích letech.“ Podle posledních odhadů by zákonná valorizace pro rok 2022 činila v průměru 458 korun.  „Jde zatím jen o odhad, rozhodující kalkulace bude k dispozici v září,“ připomíná ministryně a pokračuje: „Pokud se podaří schválit 300 korun navíc, pak předpokládané průměrné zvýšení důchodů bude 758 korun, což je i tak méně, než bylo v posledních letech.“

Navýšení bude znamenat růst nákladů o 10,6 miliardy korun

Třísetkorunové mimořádné zvýšení by nejvíce pomohlo důchodcům s nejnižšími příjmy. V Česku je přitom v současné době více než 600 tisíc starobních důchodců s penzí nižší, než je 14 tisíc korun, a mezi nimi je skoro 90 tisíc lidí s důchodem pod 10 tisíc. „Představte si, že třeba žijete sami a nemáte vlastní bydlení.  Zkuste si z toho pak vyžít,“ upozorňuje Jana Maláčová.

Navýšení důchodů o mimořádných 300 korun by znamenalo růst nákladů o 10,6 miliardy korun, přičemž celkové výdaje na důchody by v roce 2022 dosáhly 555,9 miliardy korun. V současné době je v ČR 2,38 mil. starobních důchodců včetně těch, co šli do penze předčasně. Společně s invalidními a pozůstalostními se pak vyplácí celkem 2,86 milionu důchodů.