CZK/€ 25.285 -0,16%

CZK/$ 23.179 -0,44%

CZK/£ 30.078 -0,27%

CZK/CHF 26.860 -0,04%

Text: Šimon Finemon

21. 01. 2014

0 komentářů

Jak se žije důchodcům v Evropě

 


 

Pokles bez ohledu na zemi

Pro postproduktivní věk je u většiny lidí charakteristické, že dojde k poklesu jejich životní úrovně. A to bez ohledu na zemi. Lidé přijdou o pravidelný, často dost vysoký příjem, a jsou odkázání na to, co si sami naspořili, případně co jim dá stát. Role státu je velká zejména ve členských zemích Evropské unie.

Jak vyplývá z tabulky, nejvyšší státní důchody (74 % z předchozích příjmů) mají V Lucembursku, nejnižší v Chorvatsku. Mohlo by se zdát, že bude platit přímá úměra, čím bohatší země, tím vyšší náhradový poměr. Nicméně není to pravdou. Výše náhradového poměru Slovenska je třeba vyšší než v případě Německa, nebo dokonce i Rumunsko má vyšší státní důchod v poměru k předchozím příjmům než Německo či Dánsko.

V ČR dosahuje náhradový poměr mediánu důchodu a mediánu mzdy 53 %, což odpovídá mediánu důchodu 10 500 Kč (průměrný důchod je cca 11 000 Kč) a mediánu mzdy 20 000 Kč (průměrná mzda je asi 25 000 Kč). Patříme v Evropě mezi průměr v této oblasti.

Náhradový poměr u důchodu v zemích EU (v %)

Země

Náhradový poměr

Země

Náhradový poměr

Lucembursko

74

Litva

52

Francie

64

Německo

51

Rumunsko

64

Finsko

50

Slovensko

62

Velká Británie

48

Rakousko

60

Irsko

47

Maďarsko

59

Malta

47

Švédsko

58

Slovinsko

47

Portugalsko

56

Nizozemí

46

Španělsko

56

Řecko

45

Itálie

55

Belgie

44

Polsko

55

Dánsko

42

Estonsko

54

Bulharsko

41

Lotyšsko

53

Kypr

38

Česko

53

Chorvatsko

35

Zdroj: Destatis (Das Statistische Bundesamt) – Statistische Jahrbuch 2013, Kapitel Internationales

V tabulce je uveden „náhradový poměr“, a to medián důchodu ve věkové skupině od 65 let do 74 let k mediánu hrubé mzdy lidí ve věku 50 až 59 let (věk krátce před odchodem do důchodu, který v řadě zemí určuje výši důchodu člověka. Medián je brán proto, že je poněkud více vypovídající, než průměr. Tabulka zohledňuje pouze důchod. Další sociální dávky nejsou brány v úvahu.

Ovšem přesnější porovnání výše státních důchodů v jednotlivých zemích není dost dobře možné. V každé zemi se státní důchod vypočítává poněkud odlišně, neboť jej ovlivňuje řada parametrů. Může se tak velmi jednoduše stát, že dva lidé s totožnou mzdou budou mít velmi odlišnou výši důchodu. Neboť ta v Evropě závisí nejenom na příjmech získaných v delším časovém období, ale rovněž i na celkové době pojištění. Ovšem oba tyto parametry se v jednotlivých zemích započítávají odlišně.

Průměr či medián?

Český statistický úřad čas od času zveřejňuje průměrnou mzdu v České republice. Obvykle se kvůli její výši strhne horlivá debata, že na ni dvě třetiny mzdy nedosáhne. Na vině však není ČSU, ale jde o charakteristickou vlastnost průměru. Jednoduše proto, že jakýkoli průměr neodpovídá nejčastější hodnotě v daném souboru. Tedy průměrná mzda neodpovídá nejčastější mzdě. Je totiž vyšší zásluhou vysoce hodnocených zaměstnanců. Naproti tomu medián, zjednodušeně řečeno, ukazuje situaci, kdy polovina souboru má nižší hodnotu a druhá polovina vyšší. Opět na příkladu mzdy to znamená, že polovina zaměstnanců má nižší a druhá polovina vyšší mzdu. Proto medián poněkud lépe vypovídá o výši mzdy (důchodu apod.) v daném státě.

Ve výše uvedené tabulce je porovnáván medián důchodu s mediánem mzdy. Toto srovnání je však částečně zkresleno tím, že jde o hrubé hodnoty. Neboť čistý medián, a to jak u mezd, tak u mzdy se znatelně liší. V případě důchodu je to dáno tím, že v některých zemích je důchod zdaněn a je z něj odváděno i povinné pojistné. V jiných zemích se pak z důchodu již nic státu neodvádí. V ČR jsou zdaňovány pouze nadstandardní důchody, a to jen daní z příjmů fyzických osob. Ovšem většina tuzemských důchodů je vyplácena jako čistá.

Ještě větší rozdíly jsou pak v mediánu čisté mzdy. Neboť její výše je ovlivněna mnoha parametry, jako jsou nezdanitelné položky, daňové slevy atd.

Budou důchody v Evropě dále klesat?

Zastánci státního důchodu argumentují, že průběžný systém přežil desítky let a v budoucnosti stačí jen jej parametricky upravovat. Dále dodávají, že demografický vývoj nepředstavuje až takový problém, jak je často uváděno. Neboť vyšší podíl lidí v postproduktivním věku má přijít až za několik desetiletý a do té doby se může stát cokoli.

Faktem ovšem je, že celá Evropa prochází demografickými změnami. A je tak velmi pravděpodobné, že státní důchody budou klesat, neboť státy na ně nebudou mít. Navíc Evropa prokazatelně stárne, prodlužuje se střední délka života a klesá porodnost. Jednoznačně to dokazují čísla, a vyvracejí tak argumenty zastánců státních důchodů.

V současnosti má v Evropě nejvyšší podíl občanů starších 65 let Itálie a Německo (20,6 %), následovaní Řeckem, Švédskem (více než 18,5 %) Portugalskem, Rakouskem a Finskem. Česká republika má podíl těchto osob na celkové populaci 15,2 %. Nejméně občanů v této věkové kategorii žije na Kypru, Irsku, Slovensku a Polsku, nicméně i zde tvoří více než desetinu populace.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Evropané a bydlení: Trendy a realita na trhu nemovitostí

Pokud jde o dostupnost bydlení, čelí Češi výzvě. V Evropě na tom nejsou zrovna nejlépe, jsou na předposledním místě, hned po Slovensku. V porovnání se mzdami jsou náklady na bydlení v Česku nejvyšší, přičemž na 70 metrů čtverečních bytu potřebují ekvivalent 13,3 průměrných hrubých ročních platů. Toto […]

Text: Filip Kučera

19. 12. 2023

Nerovnoměrný vývoj: Investice do umělé inteligence v Evropě a USA

V posledních letech jsme svědky rapidního vzestupu technologie umělé inteligence (AI) a jejího vlivu na globální ekonomiku. Vývoj v oblasti AI zásadním způsobem mění to, jakým společnosti, průmyslová odvětví a dokonce i státy pracují. Skutečností je, že investice do umělé inteligence v Evropě zpomalují, zatímco v USA […]

Text: Filip Kučera

31. 08. 2023

Evropské technologické start-upy jsou pod tlakem. Odvětví je ale odolné

Aktuální stav ekonomiky evropským technologickým start-upům ztěžuje fungování. Loňský pokles peněz, které do oboru proudily, bude podle analýzy pokračovat i letos a odborníci tvrdí, že je to celosvětový trend. Čísla ale svědčí o tom, že segment má zdravé základy a ztížené podmínky zvládá. „Evropský technologický průmysl vstupuje […]

Text: Karel Pučelík

Foto: Zdroj: Pixabay.com

16. 06. 2023


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *