Jak učit finanční gramotnost?

Finanční gramotnost či finanční vzdělávání je povinnou součástí školních vzdělávacích programů pro základní školy od roku 2013 a pro střední školy dokonce již od roku 2009. Každá škola si ale může zvolit způsob její výuky s tím, že pouze musí naplnit Standard finanční gramotnosti, který udává, jaké znalosti a dovednosti by žáci a studenti měli získat.

V praxi školy volí nejčastěji ze tří základních způsobů začlenění finanční gramotnosti do výuky. Nejčastějším způsobem je vložení finančního vzdělávání do jiných vyučovacích předmětů. Z nich se nabízí matematika, rodinná výchova či společenské vědy. Některé školy zavedly samostatný vyučovací předmět „finanční gramotnost“ (či obdobně pojmenovaný) a jiné volí výuku formou projektových dnů.

Tradice výuky finanční gramotnosti na základních školách není příliš dlouhá a nemá zatím dostatek absolventů. Na středních školách by situace měla být již jiná. Současní studenti nižších ročníků vysokých škol se tak mohli ještě finančnímu vzdělávání na základní škole vyhnout, ale měli jí projít na střední škole. To bylo motivací ke krátkému výzkumu.

V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 309 studentů bakalářského programu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Z nich vyplněný dotazník vrátilo 234. A z nich střední školu v České republice studovalo 200. Těchto 200 studentů mělo projít povinnou výukou finanční gramotnosti. Jejich odpověď ovšem svědčí o něčem jiném.

^REKLAMA

Graf 1: Odpověď na otázku „Absolvoval/a jste výuku finanční gramotnosti na střední škole?“

Zdroj: Průzkum mezi studenty bakalářského programu na VŠE v Praze

Pouze 70 % absolventů střední školy uvádí, že na této škole prošlo výukou finanční gramotnosti. 26,5 % dotázaných uvádí, že finanční gramotnost nebyla vyučována, a 3,5 % respondentů neví. Tento výsledek je vzhledem k povinné výuce a významu finančního vzdělávání pro život poněkud znepokojující. Neznamená, že by na čtvrtině až třetině škol nebyla finanční gramotnost do vzdělávání zařazena. Může tomu tak být, ale nemusí. Ovšem pokud byla zařazena, tak takovou formou, že studenti ani nepostřehli, že byli v oblasti finanční gramotnosti vzděláváni.

Za pozornost stojí způsob zařazení finančního vzdělávání do výuky. Nejčastější metodou, která jednoznačně převažuje, je podle výsledků průzkumu začlenění do stávajících vyučovacích předmětů (64,29 % dotázaných). Samostatným předmětem „finanční gramotnost“ prošlo 22,14 % respondentů z dotázaných, kteří prošli finančním vzděláváním a jsou si toho vědomi. V 10 % případů byla finanční gramotnost vyučována formou projektových dnů.

^REKLAMA

Graf 2: Způsob výuky finanční gramotnosti na střední škole

Zdroj: Průzkum mezi studenty bakalářského programu na VŠE v Praze

Mezi odpověďmi „jiná“ byla např. dvouhodinová přednáška či přednáška ekonoma, absolvování počítačových testů či začlenění do volitelného předmětu.

Výuka finanční gramotnosti: Co je nejlepší?

Stěžejní částí průzkumu bylo ohodnocení výuky finanční gramotnosti jejich absolventy. Studenti známkovali finanční vzdělávání na škále od 1 do 5, kde 1 je nejlepší hodnocení a 5 je nejhorší známka, obdobně jako ve škole.

Výsledkem bylo zjištění, že studenti zdaleka nejlépe hodnotí výuku finanční gramotnosti vyčleněnou do samostatného předmětu (průměrné skóre 1,9). O něco hůře byly hodnoceny projektové dny (2,1). S odstupem nejhůře je absolventy finančního vzdělání hodnocena nejčastější varianta – začlenění výuky finanční gramotnosti do jiných vyučovacích předmětů (2,8). Obdobných výsledků dosáhlo též hodnocení výuky finanční gramotnosti na základních školách.

Co z průzkumu plyne? Jeden velmi důležitý závěr: Školy by se měly pokusit zařadit do školních vzdělávacích programů samostatný předmět „finanční gramotnost“ – tím bude finanční vzdělávání z pohledu studentů nejefektivnější. Pokud to z jakéhokoli důvodu není možné, je vhodnější volit projektové dny než začlenění finanční gramotnosti do jiných vyučovacích předmětů.