Jak udělat z české firmy globálního hráče?
Prosadit se na zahraničních trzích je pro většinu společností výzva, na niž se musí dobře připravit. Stejně tak na globální expanzi, která s sebou přináší celou řadu specifik. Které faktory je potřeba vzít v potaz, když například technologická firma působí na různých trzích? Jaká jsou s tím spojená rizika?
Finanční základy každé společnosti jsou stejné, v případě technologických firem jde ale hlavně o to, že už od začátku mají mezinárodní ambice. Tím pádem proti společnostem z jiných oborů rostou rychleji. To klade zvýšené nároky na obsluhu financí. Jak vyřešit různé měny, platební chování zákazníků či kurzové riziko, když firma působí hned na několika zahraničních trzích.
„V zásadě jde o to, že každá země, do které firma expanduje, má většinou odlišný bankovní systém, a to je při mezinárodní expanzi první velká výzva,“ připomíná Lukáš Martoš z globální banky Citi. „Nestačí si totiž říct, tak si v dané zemi založíme účet. Takhle jednoduše to nefunguje, potýkáte se s fungováním na trzích s různými měnami, kurzovými riziky, musíte respektovat platební zvyklosti zákazníků a spoustu dalších věcí.“
První výzvou je takzvaná fragmentace likvidity, tedy že firma má peníze od zákazníků na různých účtech, v různých bankách a různých měnách. „Jenže společnost potřebuje platit v ČR, v českých korunách, nebo prostě zaplatit dodavateli v konkrétní měně. V praxi to pak vypadá tak, že se musí přihlásit do desítek účtů, které vedou různé banky,“ říká Lukáš Martoš a doplňuje, že „doba, po kterou peníze dorazí na daný účet, je v různých zemích jiná. Pokud si tohle nepohlídáte, snadno pak dojde k tomu, že se opozdí mzdy nebo platby dodavatelům.
To všechno pak může velmi lehce narušit obchodní vztahy a dodavatelský řetězec, v horším případě může dojít rovnou k přerušení dodávek služby. „Pokud vám pozastaví službu váš cloud provider, tak se jako technologická firma dostanete do problémů a ze dne na den nemáte byznys.“
V neposlední řadě je tady kurzové riziko spojené s přijímáním více měn, které v případě změny kurzu může firmu připravit o zisk, v horším ji dostat i do ztráty. „To potom přináší různá provozní rizika – položka se kvůli tomu, že firma operuje s více měnami, třeba špatně zaúčtuje, výjimkou ale není ani to, že se částka omylem pošle v jiné měně, místo v dolarech ji zadáte v českých korunách. To všechno pak firmu stojí reálné peníze.“
REKLAMA
Zahraniční expanze tech firem pohledem financí
Banka by měla na firmu nahlížet jako na komplexní ekosystém a snažit se pochopit, jak funguje. Vědět, v jakých měnách a do a z jakých zemí peníze přicházejí a odcházejí. Jak peníze přijímají, účtují je, jaké jsou toky peněz ve firmě a co se děje v mezičase. Na základě těchto informací pak poskládat „puzzle řešení“ pro daného klienta, nikoliv nabízet standardizovanou produktovou nabídku.
Respektování místních zvyklostí
Zkušenosti z celého světě ukazují, že co země či region, to jiné zvyklosti zákazníků při platbách. Zatímco v Česku jsou v kurzu bankovní převody a platby kartou, v Německu je to inkaso z účtu, naproti tomu v Americe, možná poněkud překvapivě, stále často používají šeky. „Každá země má svá specifika a je potřeba o nich vědět. Pokud zákazník zjistí, že firma nenabízí jeho oblíbenou platební metodu, kterou chce použít, půjde jinam.“