Jak Vám při nadprůměrných příjmech sníží důchod rok práce za minimální mzdu?
Někteří lidé s nadprůměrnými příjmy v předdůchodovém věku se rozhodují, zda raději odejít do předčasného důchodu nebo přijmout do dosažení důchodového věku práci za nízkou mzdu. Co je výhodnější?
Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu, kterým je průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2022 se osobní vyměřovací základ počítá z rozhodných příjmů v letech 1986 až 2021, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů.
Důchodové rozhodování
Při ztrátě dobře placené práce v předdůchodovém věku se lidé rozhodují, zda přijmout hůře placenou práci nebo raději odejít do předčasného důchodu. S ohledem na měsíční částku starobního důchodu je lepší pracovat až do řádného důchodového věku, jak si ukážeme na praktickém příkladu.
Praktický příklad – odchod do řádného důchodu
Paní Kateřina měla v letech 1986 až 2020 jednotlivé roční vyměřovací základy po přepočtu na úrovni hrubé měsíční mzdy 70 000 Kč. V roce 2021 pracovala paní Kateřina za minimální mzdu ve výši 15 200 Kč. V dubnu odejde paní Kateřina do řádného starobního důchodu, přičemž získala dobu pojištění v rozsahu 45 let.
- Pro srovnání nejdříve vypočítáme starobní důchod, jaký by paní Kateřina měla, kdyby i v roce 2021 měla hrubou měsíční mzdu v současné hodnotě 70 000 Kč.Celková částka rozhodných přepočtených ročních příjmů je 30 240 000 Kč (70 000 Kč x 12 měsíců x 36 let). Osobní vyměřovací základ je 69 953 Kč (30 240 000 Kč/13 149 dní x 30,4167). Měsíční starobní důchod by činil 24 730 Kč.
- Při práci v roce 2021 za minimální mzdu činí celková částka rozhodných ročních příjmů 29 582 400 Kč (70 000 Kč x 12 měsíců x 35 let + 15 200 Kč x 12 měsíců). Osobní vyměřovací základ je 68 431 Kč (29 582 400 Kč/13 149 dní x 30,4167). Měsíční částka starobního důchodu činí 24 462 Kč.
Práce poslední rok před odchodem do starobního důchodu za minimální mzdu sníží osobní vyměřovací základ o 1522 Kč, což v případě paní Kateřiny znamená nižší měsíční důchod o 268 Kč.
REKLAMA
Pokračování příkladu – odchod do předčasného důchodu
Paní Věra měla rovněž v letech 1986 až 2021 jednotlivé roční vyměřovací základy po přepočtu na úrovni hrubé měsíční mzdy 70 000 Kč. V roce 2022 však odejde paní Věra o 13 měsíců před dosažením řádného důchodového věku do předčasného důchodu. Paní Věra tak získá dobu pojištění v rozsahu 44 let a současně se jí bude krátit výpočtový základ o 4,8 %. Při odchodu do předčasného důchodu se krácení provádí za každých započatých 90 kalendářních dní, o které se odejde dříve do předčasného důchodu.
Osobní vyměřovací základ má paní Věra ve výši 69 953 Kč. Z důvodu odchodu do předčasného důchodu má tedy osobní vyměřovací základ vyšší než paní Kateřina ve variantě b) předchozího příkladu. Nepřistoupení na práci za nižší mzdu tedy nesníží paní Věře osobní vyměřovací základ. Současně však získá paní Věra o jeden rok pojištění méně, protože poslední rok neodpracuje. Měsíční předčasný důchod má paní Věra 23 249 Kč.
Z důvodu odchodu do předčasného důchodu má paní Věra měsíční důchod nižší o 1213 Kč než paní Kateřina ve variantě přistoupení na práci za minimální mzdu a práci až do dosažení řádného důchodového věku.
Závěrem
Práce v předdůchodovém věku za výrazně nižší mzdu, než měl budoucí žadatel o důchod v předchozích letech, sníží důchod méně, než většina občanů čeká. Měsíční částka důchodu je vyšší než při odchodu do předčasného důchodu, který je nižší nejenom kvůli krácení za předčasnost, ale rovněž z důvodu získání nižší doby pojištění.
