Rozhodnutí Ústavního soudu reaguje na skutečnost, že české penze jsou příliš rovnostářské. Občané s nadstandardními příjmy mají nyní v Česku nízké důchody v porovnání s tím, kolik peněz do systému vložili. Důvodem je vysoká redukce českých penzí. Na druhou stanu občané s podprůměrnými příjmy mají poměrně vysoký důchod ve srovnání s dosahovným příjmem v produktivním věku.
Český penzijní systém je v souasné době dosti solidární a v příštím roce bude muset být více posílen princip zásluhovosti.
Jak se liší penze u podprůměrné a nadprůměrné mzdy?
Jak moc jsou české penze nyní rovnostářské, si ukážeme na výpočtu penze u pana Nováka a pana Novotného, kteří oba získali 41 let pojištění. Osobní vyměřovací základ (zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda za všechny odpracované roky, kdy dřívější příjmy se přepočítávají koeficientem) pana Nováka činí 12 000 Kč a pana Novotného 120 000 Kč.
Tabulka:
Výpočet důchodu pana Nováka a pana Novotného v roce 2010
|
Pan Novák |
Pan Novotný |
|
|
Osobní vyměřovací základ |
12 000 Kč |
120 000 Kč |
|
I. redukce (do 10 500 Kč) |
10 500 Kč |
10 500 Kč |
|
II. redukce (od 10 501 Kč do 27000 Kč) |
450 Kč |
4 950 Kč |
|
III. redukce (nad 27 000 Kč) |
0 Kč |
9 300 Kč |
|
Redukovaný osobní vyměřovací základ |
10 950 Kč |
24 750 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 170 Kč |
2 170 Kč |
|
Procentní výměra za odpracované roky (1,5 ∙ 41 let) |
62 |
62 |
|
Procentní výměra důchodu |
6 735 Kč |
15 222 Kč |
|
Měsíční důchod celkem |
8 905 Kč |
17 392 Kč |
Zdroj: Vlastní výpočty autora
Pan Novotný pobíral po dobu 41 let v průměru 10krát vyšší mzdu než pan Novák, ale jeho výsledná starobní penze nedosahuje ani dvojnásobku pene pana Nováka. Na sociálním pojištění přitom pan Novotný při měsíčním příjmu 120 tisíc Kč odvede 37 800 Kč (7 800 Kč ze své hrubé mzdy a dalších 30 000 Kč jeho zaměstnavatel). Pan Novák při měsíčním příjmu 12 000 Kč odvede na sociáním pojištění 3 780 Kč (780 Kč ze své hrubé mzdy a další 3 000 Kč jeho zaměstnavatel).
Co pravděpodobně přinese nový výpočet?
Nový výpočet od podzimu příštího roku ještě pravděpodobně velkou reformou nebude. Jestliže se budou muset zvýšit penze občanů s nadstandardními příjmy, bude to znamenat vyšší nároky na financování penzí. Rezervy v penzijním systému přitom nejsou. Když se někomu přidá, tak se tedy bude muset někomu ubrat.
Pravděpodobně změna výpočtu bude znamenat nižší penze pro občany s průměrnými a mírně nadprůměrnými výdělky, než je tomu v současné době. Jestli dojde ke snížení penzí občanů s podprůměrnými příjmy, tak nepatrně. Úloha vlastního spoření a investování na důchod se tedy pro občany s průměrnými příjmy bude neustále zvyšovat.
Současně se změnou výpočtu penze může taky dojít ke snížení maximálního vyměřovacího základu. Tímto krokem by se občanům s nadstandardními příjmy snížil odvod na sociální pojištění. Pro první měsíce roku 2011 přitom došlo k dalšímu zvýšení stropu pro odvod sociálního pojištění z 1 707 048 Kč (v roce 2010) na 1 781 280 Kč. Od měsíce, kdy zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu, se již dále v daném roce sociální pojištění neodvádí.
Zvýšení stropu pro platbu pojistého znamená pro zaměstnance s nadstandardními příjmy vyšší odvody na dani z příjmu fyzických osob, protože daň z příjmu se odvádí ze superhrubé mzdy.
Maximální výše měsíční zálohy pro OSVČ se v prvních měsících zvýši z 41 539 Kč (v roce 2010) na 43 345 Kč. Změna výpočtu penze tak v Česku ještě více posílí světové trendy v penzijním systému: vyšší znevýhodňování předčasného důchodu, posílení důležitosti vlastního finančního zabezpečení na penzi či zpřísnění parametrů pro přiznání penze.
