Při výpočtu státního důchodu v Česku platí několik pravidel:
- Čím vyšší máte příjem, tím nižší je poměr výsledného důchodu k vaší čisté mzdě dosahované před odchodem do důchodu.
- Počet let pojištění hraje při výpočtu důchodu velkou váhu. Nižší počet let pojištění značně snižuje výslednou penzi.
- Občanům s průměrnou a nadprůměrnou mzdou odchodem do důchodu značně klesá jejich životní standard.
Proč se zvyšuje úloha vlastního spoření?
Být důchodcem a žít pouze za státní penzi bude v budoucnu výrazně těžší než dnes. Zahrnout finanční zabezpečení na penzi by měl v Česku každý třicátník. Tak je to alespoň běžné ve vyspělých zemích světa. Měsíční úložka ve výši 500 Kč na penzijní připojištění však rozhodně nestačí. Proč myslet na penzi již ve třiceti?
- Státní penze bude neustále klesat. Současný stav je finančně neudržitelný. Žadatel o důchod v letošním roce s příjmem 28 tisíc Kč měsíčně a 38 roky pojištění bude mít důchod přibližně ve výši 11 033 Kč. Jeho čistá mzda před odchodem do důchodu byla 21 350 Kč. Životní úroveň tak klesá o polovinu. V budoucnu bude tento rozdíl ještě větší. Jedním z důvodů pro zvětšování rozdílu je i nezapočítání doby studia jako náhradní doby pojištění. Např. letošní 18letý středoškolák, který ukončí studium na vysoké škole ve 24 letech, bude mít dobu pojištění nižší o 6 let než jeho o šest let starší bratr. V budoucnu se okruh náhradních doba pojištění ještě sníží (např. nebude se pravděpodobně započítávat doba v evidenci na úřadu práce).
- Dostatečné finanční zabezpečení nám umožní nesnižovat příliš svůj životní standard. Tj. nemuset se např. stěhovat do menšího bytu s nižšími náklady na bydlení, prodat auto… Ale naopak moci v prvních letech důchodu cestovat a věnovat se koníčkům, na které jsme neměli dříve čas.
- Důchodový věk je již nyní pro dnešní čtyřicátníky 65 let. Stejně jako v západní Evropě. Mnoho občanů však v tomto věku nebude moci pracovat (nenajdou práci, zdravotní stav jim to nedovolí…). V západní Evropě odchází řada penzistů do důchodu těsně po šedesátce, protože mají vlastní úspory. Penzisté, kteří ve světě odchází do důchodu v šedesáti, se v průměru dožívají o několik let vyššího věku než občané, kteří odejdou do důchodu v 65 letech.
- Výdaje na zdravotní péči na jednoho Čecha neustále rostou. Rychleji než se reálně zvyšuje průměrná mzda. V budoucnu se bude zvyšovat míra spoluúčasti na úroveň běžnou v západní Evropě. Finance tak budou často rozhodovat, jaké léky či lékařskou péči si budeme moci dovolit.
Postup výpočtu důchodu v roce 2010
Ukázkově si vypočítáme penzi žadatele o důchod, který pobíral ve všech letech průměrnou mzdu. Průměrná mzda za rok 2009 bude cca 23 000 Kč. V předcházejících letech až do roku 1986 průměrnou měsíční mzdu žadatele přepočítáme tak, aby při vynásobení příslušným koeficientem (stanovených zákonem) byl přepočtený roční příjem stejný jako v roce 2009, tj. 276 tisíc Kč (23 000 * 12 měsíců). Pro zjednodušení budeme počítat, že občan neměl za celou roky žádné vyloučené doby (např. nebyl nemocný). Nemocnost nemá na výpočet důchodu vliv, protože nemocenská se nepočítá do ročního příjmu pro výpočet důchodu a současně se o dobu nemoci krátí počet dní. Tím dochází k eliminaci doby nemoci na výši důchodu.
Počet let pojištění budeme počítat 45 (sazba 1,5 % za každý rok).
Rok |
Průměrný měsíční příjem |
Koeficient |
Přepočtený roční příjem |
1986 |
2 875 Kč |
7,9988 |
276 000 Kč |
1987 |
2 936 Kč |
7,8349 |
276 000 Kč |
1988 |
3 003 Kč |
7,6602 |
276 000 Kč |
1989 |
3 075 Kč |
7,4790 |
276 000 Kč |
1990 |
3 188 Kč |
7,2150 |
276 000 Kč |
1991 |
3 679 Kč |
6,2522 |
276 000 Kč |
1992 |
4 505 Kč |
5,1052 |
276 000 Kč |
1993 |
5 643 Kč |
4,0757 |
276 000 Kč |
1994 |
6 690 Kč |
3,4380 |
276 000 Kč |
1995 |
7 928 Kč |
2,9012 |
276 000 Kč |
1996 |
9 387 Kč |
2,4502 |
276 000 Kč |
1997 |
10 376 Kč |
2,2166 |
276 000 Kč |
1998 |
11 343 Kč |
2,0276 |
276 000 Kč |
1999 |
12 277 Kč |
1,8734 |
276 000 Kč |
2000 |
13 087 Kč |
1,7575 |
276 000 Kč |
2001 |
14 203 Kč |
1,6194 |
276 000 Kč |
2002 |
15 242 Kč |
1,5090 |
276 000 Kč |
2003 |
16 268 Kč |
1,4138 |
276 000 Kč |
2004 |
17 348 Kč |
1,3258 |
276 000 Kč |
2005 |
18 247 Kč |
1,2605 |
276 000 Kč |
2006 |
19 450 Kč |
1,1825 |
276 000 Kč |
2007 |
20 884 Kč |
1,1013 |
276 000 Kč |
2008 |
22 584 Kč |
1,0184 |
276 000 Kč |
2009 |
23 000 Kč |
1,0000 |
276 000 Kč |
celkem |
x |
x |
6 624 000 Kč |
- Osobní vyměřovací základ = (6 624 000 Kč / 8 766) * 30,4167 = 22 984 Kč
- Redukce do 10 500 Kč (100 %) = 10 500 Kč
- Redukce od 10 501 Kč do 27 000 Kč (30 %) = 3 745 Kč
- Redukce nad 27 000 Kč (10 %) = 0 Kč
- Redukovaný osobní vyměřovací základ = 14 246 Kč (10 500 Kč + 3 745 Kč + 0 Kč)
- Základní výměra důchodu = 2 170 Kč
- Procentní výměra za odpracované roky = 45 let * 1,5 % = 68 %
- Procentní výměra důchodu = 9 617 Kč (14 246 Kč ∙ 68 %)
- Měsíční důchod celkem = 11 787 Kč (2 170 Kč + 9 617 Kč)
Měsíční státní penze žadatele o důchod v letošním roce, který celý život pobíral přibližně průměrnou mzdu, bude činit 11 787 Kč.
Státní penze u jednotlivých příjmů
Stejným způsobem a za stejných podmínek si nyní vypočítáme přibližnou výši státní měsíční penze u občanů s různě vysokým příjmem a různou dobou pojištění. Průměrnou měsíční mzdu v roce 2009 přepočítáme v předcházejících letech tak, aby roční přepočtený příjem byl v letech 1989 až 2009 stejný (viz. ukázkový příklad). Pro zjednodušení počítáme, že od roku 1986 do roku 2009 ve všech případech žadatelé o důchod pracovali bez jakéhokoliv výpadku.
Státní penze u jednotlivých příjmů
Průměrný měsíční příjem v roce 2009 |
Doba pojištění |
|||
35 let |
38 let |
42 let |
45 let |
|
14 000 Kč |
8 233 Kč |
8 753 Kč |
9 446 Kč |
9 965 Kč |
18 000 Kč |
8 863 Kč |
9 436 Kč |
10 201 Kč |
10 775 Kč |
23 000 Kč |
9 650 Kč |
10 291 Kč |
11 145 Kč |
11 787 Kč |
28 000 Kč |
10 334 Kč |
11 033 Kč |
11 966 Kč |
12 666 Kč |
35 000 Kč |
10 701 Kč |
11 432 Kč |
12 407 Kč |
13 138 Kč |
50 000 Kč |
11 488 Kč |
12 286 Kč |
13 351 Kč |
14 150 Kč |
100 000 Kč |
14 111 Kč |
15 135 Kč |
16 499 Kč |
17 523 Kč |
Pramen:
vlastní výpočty