Jak zdanit zisk z prodeje zahraničních cenných papírů?

V předcházejícím článku jsme narazili na velmi košatou problematiku zdaňování dividend, popřípadě úrokových výnosů ze zahraničních cenných papírů. Nyní se hodlám věnovat takzvaným kapitálovým výnosům – situaci, kdy si koupíme zahraniční cenný papír a následně ho prodáme (buď se ziskem anebo se ztrátou).

U prodejů chybí zahraniční plátce – kde není plátce, tak nemůže být srážka ani zajištění

Jistě si uvědomujete, že při inkasu tuzemské nebo i zahraniční dividendy nám do celého procesu vstupuje plátce, který buď přímo v zahraničí anebo v tuzemsku srazí nějakou procentní část dividendy a vyplácí pouze čistou dividendu. Právě osoba plátce je v této souvislosti klíčová. Respektive klíčová je jeho existence. U dividendových nebo úrokových výnosů jiná cesta výplaty než přes něj není. Jak je to ovšem s běžným prodejem?

Nejčastěji jde o přímý nákup zahraničních akcií nebo v zahraničí registrované otevřené podílové fondy

Drobný tuzemský investor a zároveň i daňový rezident ČR má dnes nepřeberné množství, jak diverzifikovat svoje portfolio prostřednictvím investice do zahraničních cenných papírů. Nejčastěji jde o v zahraničí registrované podílové fondy anebo přímé investice do akcií.

Do zahraničních podílových fondů možná investujete, aniž byste si to uvědomovali. V podstatě všechny větší bankovní domy aktivní v ČR jsou dnes ve vlastnictví zahraničních bankovních značek. Nemusíte být nikterak přehnaně bonitním klientem a bankovní poradce vám jistě na běžné pobočce v Praze, Hradci Králové nebo třeba v Kopřivnici kromě investic do tuzemských podílových fondů zakládaných tuzemskou investiční společností i investice do fondů zahraničních – zejména těch spravovaných zahraniční investiční společností založenou přímo mateřskou bankou.

Zahraniční podílové fondy jsou vedeny nejčastěji v USD nebo EUR a jejich výkonnost a zejména i základní informace o nich si může zpravidla přečíst na webových stránkách v češtině. Nakoupit jejich podílové listy je doopravdy stejně jednoduché jako podílové listy tuzemských podílových fondů. Naprosto obdobným způsobem jsou tyto otevřené podílové fondy i denně přeceňovány a stejně jednoduše lze podílové listy nabídnout ke zpětnému odkupu investiční společnosti.

^REKLAMA

U přímého nákupu zahraničních akcií je situace obdobná. Dnes lze prostřednictvím internetových aplikací tuzemských obchodníků nakoupit prostřednictvím pár kliknutí myší i akcie obchodované ve Frankfurtu, Paříži, Londýně anebo New Yorku. Jako investorovi se vám nabízí právo tuto akcii prodat během jediné hodiny, několika dnů a nebo let.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění tyto obchody neupravují. Pokud ano (viz obvykle článek 13), tak se zdaňuje pouze ve státě rezidence investora

Co s takovými obchody? Nákup a prodej cenného papírů registrovaného nebo obchodovaného v zahraničí bohužel smlouvy o zamezení dvojího zdanění většinou neupravují. Pokud ano, tak je jim věnován článek 13 věnující se ziskům ze zcizení majetku.

Zcizení není v tomto duchu nic jiného než prodej, směna nebo vyvlastnění. Zatímco u nemovitostí nebo podnikových aktiv náležejících stálé provozovně existuje možnost zdaňování i v tomto zdrojovém státu, tak v případě cenných papírů je vždy místem, kde se provede celé zdanění, pouze stát rezidence zcizitele (pro nás investora – tedy ČR).

Je to možná s podivem, avšak svoji logiku to má. Aby mohla být zahraniční strana účastna na určitém podílu zdanění konkrétní transakce, tak by musel být nějaký zahraniční subjekt v pozici takzvaného plátce. Jinými slovy by to musel být on, kdo nějakým způsobem něco vyplácí na základě nějakého vlastního rozhodnutí nebo smlouvy apod. (viz dividendy).

^REKLAMA

Do prodeje v zahraničí registrované akcie žádného plátce nelze obsadit. Jde o transakci, kdy tuzemský investor si za předpokladu spárování nabídky s poptávkou koupí nějakou zahraniční akcii a na stejném principu ji i v blízké či vzdálené budoucnosti prodá. Stejně to je i se v zahraničí registrovanými otevřenými podílovými fondy. Nakoupím za určitý kurz a za určitý konkrétní kurz i prodám. Výsledkem je zisk anebo ztráta. Opět zde není žádný plátce, který by měl právo něco strhávat.

Neupravuje-li takovou problematiku příslušná smlouva, tak bychom se měli podívat do národního zákona. Paragraf 38f se sice zahraničním příjmům věnuje, ale pouze v obecné rovině. K těmto typům transakcí se nijak nevyjadřuje. Bohužel neexistují v této problematice žádné judikáty.

V zahraničí se nic zdaňovat nebude. Nezapomeňme zdanit v ČR.

Daňový rezident ČR má obecnou povinnost v tuzemsku podávaném daňovém přiznání přiznat svoje celosvětové příjmy. To znamená příjmy nejen z ČR, ale  z jakéhokoli jiného státu. To platí i pro tento druh příjmů.

Jelikož neexistuje u těchto transakcí v zahraničí žádný plátce, tak není, jak by vám kdokoli mohl strhnout v zahraničí daň. V návaznosti na to nemá smysl se hrnout do nějaké registrace v zahraničí a podávání tam daňového přiznání. Zdanit bychom takovou transakci měli v tuzemském daňovém přiznání. Podobně jako u v tuzemsku pořízených a prodaných cenných papírů je na místě proti prodejní ceně uplatnit i výdaje související s pořízením.

Jelikož jde zpravidla o cenné papíry kupované i prodávané v cizí měně, tak je dobré se držet paragrafu 38f a nákup i prodej ocenit jednotným kurzem vyhlašovaným cca v polovině ledna ČNB vždy za konkrétní zdaňovací období. Není vhodné se v tomto případě řídit kurzem denním a přepočítávat měnu jiným kurzem k datu nákupu a jiným potom k datu prodeje.