Jaký důchod budou mít OSVČ?
Zejména osoby samostatně výdělečně činné by měli mít dostatečné vlastní finanční zdroje na penzi, neboť vyjít pouze se státním důchodem bude pro ně velmi složité. Co by měly OSVČ vědět o důchodech?
Při zohlednění odvodů na sociálním pojištění placených zaměstnavatelem za zaměstnance odvádí zaměstnanci při stejném příjmu více na sociálním pojištění než OSVČ a mají tedy následně vyšší měsíční státní důchod než OSVČ. Vlastní spoření a investování na důchod by mělo být pro všechny OSVČ samozřejmostí.
Dobrovolné nemocenské pojištění nehraje roli
Účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná. Na výpočet státních důchodů však nemá vliv, zda je OSVČ účastna na dobrovolném nemocenském pojištění či nikoliv. Odvody na dobrovolném nemocenském pojištění mají vliv na to, zdali je přiznána např. nemocenská či mateřská a na výši těchto nemocenských dávek. Výši státních důchodů ovlivňují pouze odvody na sociálním (důchodovém) pojištění, které je při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti povinné.
- Také si přečtěte: Jak zjistit, kolik máte odpracované na důchod
Minimální důchod jen 4 260 Kč
Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a odvodech na sociálním pojištění během produktivního věku, přičemž se hodnotí rozhodné příjmy již od roku 1986. Žadatelé o starobní důchod přitom musí splnit dvě základní podmínky – tj. dosáhnout důchodového věku a získat minimální dobu pojištění v rozsahu alespoň 35 let. Pokud je následně starobní důchod přiznán, tak může být velice nízký, neboť minimální částka starobního důchodu není ani na úrovni poloviny minimální mzdy, ale činí v letošním roce jen 4 260 Kč.
Prominutí záloh = žádný negativní vliv
Za měsíce březen až srpen byly osobám samostatně výdělečně činným z důvodu koronaviru prominuty měsíční platby na sociálním pojištění na úrovni minimální zálohy. Toto prominutí záloh však v budoucnu nesníží osobám samostatně výdělečně činným důchodové nároky, protože se toto období bude hodnotit jako vyloučená doba pojištění.
Při minimálních platbách není důchod ani deset tisíc
Osoby samostatně výdělečně činné platící minimální sociální pojištění musí počítat se značně podprůměrným státním důchodem. Minimální měsíční vyměřovací základ 8 709 Kč (odpovídá měsíční záloze ve výši 2 544 Kč) je totiž výrazně nižší než minimální mzda. Zaměstnanci pracující celý život za minimální mzdu budou mít tedy značně vyšší státní důchod než OSVČ platící minimální měsíční zálohy. V přiložené tabulce máme vypočten měsíční státní důchod za předpokladu, že osobní vyměřovací základ by byl za celé roky na úrovni minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro rok 2020, tj. ve výši 8 709 Kč u různých dob pojištění.
| Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Měsíční státní důchod |
| 8 709 Kč | 36 let | 8 193 Kč |
| 8 709 Kč | 38 let | 8 455 Kč |
| 8 709 Kč | 40 let | 8 716 Kč |
| 8 709 Kč | 42 let | 8 977 Kč |
| 8 709 Kč | 44 let | 9 238 Kč |
| 8 709 Kč | 46 let | 9 500 Kč |
vlastní výpočet autora
Nižší invalidní a pozůstalostní důchody
Osoby samostatně výdělečně činné nemají nižší pouze starobní důchody, ale i případně invalidní důchod. Pozůstalí mají rovněž nižší vdovské, vdovecké nebo sirotčí důchody po osobách samostatně výdělečně činných.
Předčasný důchod nehrozí
Finanční rozdíl mezi řádným důchodem a předčasným důchodem je značný. Krácení za předčasnost se vypočítává za každých započatých 90 kalendářních dní. Rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem je citelný, neboť předčasný důchod je nižší i z důvodu získané nižší doby pojištění než při práci až do dosažení řádného důchodového věku. Samotný řádný důchod má naprostá většina OSVČ velmi nízký, proto si OSVČ z finančního hlediska nemohou předčasný důchod dovolit.
Podnikat lze i v důchodu
V řádném důchodovém věku nejsou žádná příjmová omezení ohledně práce a podnikání. Lze tedy současně pobírat státní důchod a libovolný zisk z podnikání. Vzhledem k nízkému státnímu důchodu tak řada OSVČ vykonává svoji samostatnou výdělečnou činnost i v důchodu.
