Kromě fondů se v poslední době dostávají do pozornosti investorů například certifikáty nebo ETF. Vnímáte tyto produkty jako konkurenci?
Asi budu jediný zástupce fondového byznysu, který ETF nepovažuje za konkurenci, protože je máme v nabídce také. Máme asi 50 ETF pod značkou easyETF, nicméně si myslím, že je to konkurence zejména v segmentu agresivnějších investorů, kteří si sami řídí portfolia a provozují s nimi běžný trading. Pro takové investory podílové fondy nejsou optimálním instrumentem. Za přímou konkurenci je tedy nepovažuji a myslím si, že našeho průměrného investora to zatím neinteresuje.
Pro mnohé investory by byly ETF zajímavější, kdyby došlo k jejich registraci (alespoň některých) na českém trhu. Je také nutné říct, že nárůst obchodování s indexovými instrumenty typu ETF přináší na trh určitou neefektivnost. Jestliže významná část investorů obchoduje celý index, roste korelace mezi tituly v indexu a ceny akcií se mohou více odchýlit od své vnitřní hodnoty.
A to je prostředí, které pomáhá kvalitním správcům, zaměřujícím se na výběr akcií, stock picking. V porovnání s roky 2008 (kdy celé trhy klesaly) a 2009, kdy naopak všechna riziková aktiva rostla, byl rok 2010 příznivý pro aktivní správce. Krize zasáhla různé podniky ve stejném odvětví různou měrou a obdobné tituly se chovají rozdílně.
Dalším typem indexových produktů jsou indexové certifikáty, ale také tento byznys v průběhu krize utrpěl. Investoři si uvědomili, že certifikáty nesou určité kreditní riziko emitenta. A chybou správcovských společností je, že v této době nedokázaly prodat výhody podílových fondů, které jsou transparentní a které mohou nabídnout vysokou míru diverzifikace.
REKLAMA
Do čeho investujete vy sami a jak vidíte vývoj na trzích v budoucnu? Jste pesimista, nebo optimista?
Asi nepřekvapí, že mám významnou část portfolia v konvertibilních dluhopisech. A nejenom v korunových, ale v současné době také i v eurových a dolarových. Je to proto, že na jednu stranu vnímám, že trhy jsou velmi optimistické, ale také vnímám současné tržní prostředí jako trochu umělé a závislé na podpoře ekonomik ze strany vlád a centrálních bank. A konvertibilní dluhopisy jsou pro mě zajímavou příležitostí, jak se trhů účastnit, a nebýt vystaven velkým tržním poklesům. Okolo poloviny portofolia mám v akciových fondech, popřípadě v přímých akciích.
V nejbližší době možná ještě budeme vidět několik růstových měsíců, nicméně s tím, jak se bude blížit konec programu QE 2, může optimismus z trhů rychle vyprchat. Podobně trhy začaly růst s předstihem, ještě před spuštěním programu QE 2. Od poloviny loňského roku akciové trhy, resp. trhy rizikových aktiv rychle rostou a možná už v průběhu druhého čtvrtletí můžeme vidět nějakou výraznější korekci na trhu. Co se týče dlouhodobějšího výhledu, jsem příznivcem středního scénáře, čili určitý mírný růst, nicméně pod potenciálem v delším horizontu, což se promítne také na pomalejším růstu akciových trhů obecně.
A pokud bychom se bavili o jednotlivých sektorech, nebo regionech?
REKLAMA
Preferujeme rozvíjející se trhy, a to z důvodů, které jsou asi notoricky známé – rychlejší růst, menší zadlužení, větší nezávislost na rozvinutých trzích, zatímco právě ty druhé jmenované budou muset projít snižováním zadlužení, snižováním deficitů, což bude omezovat růst. Myslím, že dobrým příkladem toho, co čeká celý rozvinutý svět, je vidět ve Velké Británii, která za poslední kvartál zaznamenala pokles HDP a hovoří se zde o riziku druhého propadu. Tento scénář se může dotknout také dalších rozvinutých ekonomik, přičemž výhodu budou mít ty země, resp. akciové trhy těch zemí, které mají velký podíl tržeb z emerging markets.
Krátkodobě preferujeme v rámci rozvinutých zemí zejména USA, případně Evropu, protože v Evropě jsou akciové trhy relativně levné. V rámci rozvíjejících se trhů preferujeme zejména Čínu, která měla velmi slabou výkonnost v průběhu minulého roku a zdá se, že tato rizika už jsou úplně promítnuta do ocenění na akciových trzích. Také se nám stále líbí Rusko. Ohledně našich sektorových preferencí upřednostňujeme energetiku, strojírenství a technologie.
A co říkáte na vývoj na komoditních trzích, i zde to vypadá u některých komodit, že se zde nafukuje bublina. Názory na další růst se přitom hodně liší.
Souhlasím s vámi v tom, že komodity prošly poměrně velkým nárůstem a jejich ceny vypadají, jako kdyby byla ekonomika v největším boomu a jako kdyby ekonomiky, zejména rozvinutých zemí, neprocházely poměrně náročným obdobím. Myslím si, že se dostáváme na vrchol rozpětí, kde by se mohly komodity pohybovat v průběhu roku. Na druhou stranu si myslím, že dlouhodobé faktory, které ovlivňují nabídku a poptávku, platí a budou platit i nadále. Tzn. například rostoucí poptávka v oblasti zemědělských komodit, změna v kvalitě stravovacích návyků v rozvíjejících se ekonomikách, kde prudce roste spotřeba masných bílkovin, na jejichž produkci třeba několikanásobně více rostlinných surovin jako krmiva, stejně jako růst populace, výroba biopaliv, naopak na straně nabídky negativně působí urbanizace a eroze zemědělské půdy.
REKLAMA
V dlouhém horizontu se tedy zdá, že ceny komodit se udrží relativně vysoko, v tom kratším působí na růst cen komodit v současnosti geopolitická rizika a přetlak likvidity na trhu. Můžeme vidět korekci zejména u těch, které prošly velkým nárůstem, jako jsou drahé kovy. Zde bych se korekci nedivil, protože cena zlata v sobě obsahuje riziko o rozpadu finančního systému a já na finančních trzích takové riziko momentálně nevnímám.
Od kdy vy působíte na kapitálových trzích a co vás k tomu vedlo.
Působil jsem devět let na dealingu v ČS, resp. původně ještě v Giro Creditu, jejíž matka byla převzata Erste Bank ještě před koupí ČS. Zabýval jsem se obchodováním úrokových instrumentů a následně jsem obsluhoval korporátní klienty. Na kapitálových trzích působím celou dobu od ukončení vysoké školy. Poslední dva roky v ČS jsem strávil v oddělení, které bylo odpovědné za nabídku investičních produktů pro pobočkovou síť ČS a to mě nasměrovalo do oblasti podílových fondů, do oblasti retailových investičních instrumentů. To byl předstupeň, který mě nasměroval do BNPP. Na trzích působím 15 let, obchodoval jsem se všemi typy protistran od bank přes velké nebankovní společnosti až po drobné investory a všechny pohledy se v dnešní pozici celkem dobře hodí a doplňují.
Je velký rozdíl přejít od velkých klientů a rizikovějších obchodů k práci s drobnými klienty a méně náročnými, resp. méně rizikovými nástroji? Je to přirozený vývoj? Jaká jsou specifika jednotlivých těchto oborů?
V první řadě, koncové drobné investory nemohu obsluhovat, ale komunikuji s finančními poradci a privátními bankéři, ti jsou mými klienty. Ale k Vaší otázce, obsluha obou typů klientů je stále práce s trhy. Myslím, že dynamika trhů je jiná, určitě se vyvíjí, nicméně základní vědomosti, nebo návyky a psychologie celého trhu se příliš nemění. Určitá odlišnost u drobných klientů nebo třeba univerzálních finančních poradců je potřeba brát v úvahu průměrnou znalost běžného investora a obtížnost vysvětlit fungování trhů a instrumentů tak, aby tomu rozuměl. Musím říct, že se učím vyhýbat se finančnímu žargonu pět let a stále jsem se to ještě nenaučil.
Asi Vás překvapí, že velcí klienti nemají o mnoho dynamičtější profil a často mají mnohem kratší investiční horizont, než běžný drobný investor. Je také patrné, že velcí, institucionální investoři jsou konzervativnější a většina takových portfolií se obejde bez akciové složky. Pokud si k tomu přidáte skutečnost, že tu nabízíme zejména cizoměnové fondy a tudíž největší zájem ze strany drobných investorů je o akciové fondy ze všech koutů světa, vyjde vám z toho, že drobné investory podceňujete.
Ale řekl bych, že úplně zásadní rozdíl mezi obsluhou obou typů investorů není a pokaždé máte dobrý pocit, když si daný nástroj klient koupí a ještě lepší pocit, když se transakce vyvíjí pro klienta příznivě.
Děkuji za rozhovor
