Situace v Japonsku je po zemětřesení a vlně tsunami z konce minulého týdne skutečně kritická a ovlivňuje také dění na finančních trzích. Akciové trhy ztrácejí několik procent, japonské akciové indexy dokonce zaznamenávají rekordní propady za více než dvacet let (Nikkei 225 ztratil za dva dny 17 %).
Milan Vaníček, analytik společnosti Atlantik očekává, že „v krátkém horizontu bude hrát významnou roli sentiment resp. riziko. Zvýšená míra rizika se projeví významně pravděpodobně na celém finančním trhu. Již vidíme, že ani ne potenciální přímý ekonomický dopad jako odvozené otázky okolo jaderné energie jako takové mohou mít výraznější dopady.“
Že situace není nijak překvapivá, si myslí i Marek Hatlapatka, head of research společnosti Cyrrus. „Z krátkodobého hlediska lze pozorovat typickou panickou reakci trhů, která ovšem podle minulých zkušeností může být velmi snadno nahrazena stejně silným nákupním "šílenstvím" v případě, že se situace kolem jaderných elektráren uspokojivě vyřeší.“
I když se podle mnohých v posledních letech vliv Japonska na světovou ekonomiku rychle zmenšuje, je to stále třetí největší ekonomika světa, což se nedá ignorovat.David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance, si myslí, že „z krátkodobého pohledu představuje japonská katastrofa obavy z poklesu poptávky, což by vzhledem k velikosti Japonska mohlo být cítit i v globálním měřítku. Při dnešní silné propojenosti reálných ekonomik i finančního světa, může významnou roli sehrát i devítiprocentní podíl Japonska na globální ekonomice. Stále jde o třetí největší ekonomiku světa. Tyto obavy se projevují v cenách většiny komodit a poklesu akcií firem z cyklických oborů na většině trhů.”
„Přímé dopady japonské katastrofy na globální ekonomiku vidím jako relativně nízké,“ říká Marek Hatlapatka a pokračuje: „Podíl japonské ekonomiky na celosvětovém HDP klesl za posledních 20 let z hodnot okolo 18% na cca 9% a především k dynamice růstu světového hospodářství japonská ekonomika přispívala v posledních letech opravdu jen nepatrně. Naopak lze počítat s příznivým vlivem fáze obnovy zasažené oblasti na místí ekonomiku, ale také mnohé zahraniční firmy.“
REKLAMA
Naopak, Předpovědi na nejbližší období i v delším horizontu se dost liší, někteří berou současnou situaci jako možnost nastartovat ekonomiku, jiní takovým optimismem nehýří a jsou opatrnější. Mezi ně patří i David Marek: „Rekonstrukční práce samozřejmě mohou podpořit růst japonské ekonomiky. Před zemětřesením Kobe v roce 1995 se růst Japonské ekonomiky pohyboval pod jedním procentem. Rekonstrukční práce pomohly tomu, že v roce 1995 zrychlil na 1,8 procenta a o rok později dokonce na 2,7 procenta. Nicméně je potřeba brát v potaz, že Japonsko přišlo o nemalou část již dosaženého majetku. Prostředky, které se nyní budou muset vynaložit na jeho obnovu, by jinak mohly být využity na další rozvoj země a zvyšování životní úrovně. Žádná katastrofa není pro ekonomiku dobrá.”
Podle Milana Vaníčka „může být pro ekonomiku Japonska nepříznivé, že nemá dostatečné množství elektrické energie a zbudovat nové zdroje (v případě, že ty stávající nebudou moci fungovat adekvátně) trvá poměrně dlouho. Celkově pro světovou ekonomiku by naopak obnovení katastrofou zničeného území mohlo být ekonomickou vzpruhou.“
Marek Hatlapatka je také optimističtější, ale pouze z pohledu samotné ekonomiky a zdůrazňuje, že jde také o humanitární problém: „Můj osobní názor je, že i když se jedná o obrovské lidské a materiální neštěstí, churavá japonská ekonomika paradoxně potřebovala nějaký mimořádný impuls, protože jen ten jí již zřejmě může dostat z dlouhodobého "komatu". Takže ano, přírodní katastrofa se může v konečném důsledku ukázat jako přínosná, bohužel pouze pro japonskou ekonomiku, nikoliv postižené občany.“
Největší problémy zatím způsobují již zmiňované porouchané atomové elektrárny. Reaktory v elektrárně Fukušima I vybuchují jeden za druhým a odpůrci atomové energie (a už nejenom oni) bijí na poplach. Hrozící nedostatek energie, který může trvat déle než měsíc, bude znamenat horší výsledky jak jednotlivých společností, tak celého japonského domácí produktu. Zvyšování poptávky po energetických komoditách (jádro a jeho využití se opět dostává na přetřes a nevypadá to s ním dobře) pak může znamenat jejich následné zvyšování cen, i když dnešní vývoj (například u ropy) je prozatím opačný.
Atomové elektrárny jako hlavní faktor současného vývoje vidí i David Marek. „V krátkodobém horizontu se bude dění na finančních trzích odvíjet podle situace v ohrožených japonských jaderných elektrárnách. Vzhledem k tomu, že stále ještě není možné určit dopady na japonskou ekonomiku, ale jde především o rizikový faktor než fundamentální změnu pro aktiva na světových finančních trzích, nelze kvantifikovat dopad na akciové trhy či komodity. Následující hodiny a dny ukážou, do jaké míry se tato rizika přemění na změnu fundamentálních faktorů.”
