Nejhorší poválečná katastrofa
Japonsko zasáhla nejhorší poválečná katastrofa, rozsahy škod připomínají zkázu po druhé světové válce. Ničivé zemětřesení a tsunami zastiňuje jaderná katastrofa. Výsledkem je zdevastované území, oběti na životech, pohřešované osoby, nedostatek elektřiny, a problémy se zásobováním. Škody na majetku jsou odhadovány až na 15 bilionů jenů, což představuje tři procenta ročního hrubého domácího produktu Japonska.
Co na japonské neštěstí bezprostředně říkal svět peněz?
Nastanou-li nečekané události zvyšující míru nejistoty, je obvyklé, že vypukne strach a panika. Ve světě financí čas od času nastávají události, kdy vítězí emoce a rozum jde stranou. Strach, panika a obavy z vyššího rizika znamená zbavování se rizikovějších aktiv, jako jsou akcie nebo komodity.
I v případě japonského neštěstí došlo ke zbavování se aktiv v zemětřesení postiženém Japonsku. Ceny mnohých japonských akcií tak během dvou dnů propadly o desítky procent (a propadl tak i japonský akciový index Nikkey), později se některé akcie odrazily a část ztrát korigovaly. Byl to třetí nejprudší propad v novodobé historii, byly to největší výprodeje od roku 1987. Největší propady ve výši 60 % zaznamenaly akcie Tokyo Electric Power, společnosti, která je provozovatelem jadernou katastrofou postižených elektráren. Rovněž komodity v prvotní reakci zareagovaly na dění v Japonsku cenovým propadem.
Jak se vyvíjí událostí a přibývá dostupných informací, jsou reakce přizpůsobovány aktuálnímu vývoji a budoucím vyhlídkám. Když byly dopady ničivého zemětřesení na trzích přehodnoceny, japonský akciový index Nikkei si po předchozím 10 % propadu polepšil o 6 %. Nenastane-li prohlubování problémů, je pravděpodobné, že averze k riziku bude klesat a akcie dosáhnou ocenění odpovídající firemním výsledkům a dalším fundamentálním faktorům.
Protože v dobách katastrofických událostí lze čekat zvýšenou poptávku po penězích, úřady centrálních bank s cílem uklidnit trhy a oslabit paniku pumpují na trhy dodatečné nově vytvořené peníze. Finanční ústavy tak mohou lépe zvládnout požadavky na zvýšené výběry, finanční systém se stává stabilnější. A tak i japonská centrální banka zaplavuje ekonomiku nově vytvořenými jeny, do bankovního systému země dodá likviditu v řádu stovek miliard dolarů.
REKLAMA
Japonsko ovšem již nemůže uvolnit měnovou politiku snížením úrokových sazeb, protože tyto jsou již nulové. Ke zklidnění situace na peněžních trzích a dodání potřebné likvidity mají sloužit "nouzové" úvěry. Tyto záchranné operace ve velkých objemech dodávají na trhy tolik žádané likvidní peníze. Dodatečnou likviditu má bankovnímu sektoru poskytnout zdvojnásobení objemu programu odkupu palety aktiv od vládních dluhopisů až po ETF na 10 bilionů jenů. Záplava peněz by měla vést k tomu, že bankovní systém nebude vlivem paniky a strachu narušen.
Proč začal paradoxně posilovat japonský jen?
Člověk by si řekl, že když ekonomiku zastihne nějaká pohroma, bude pravděpodobné, že měna navázaná na tuto ekonomiku bude oslabovat. Jenže pro Japonsko to neplatí, v důsledku katastrofických událostí jen posiloval a podobně reagoval i po zemětřesení v japonském Kóbe v roce 1995.
Japonsko je dlouhodobě v deflaci, japonské úrokové sazby jsou dlouhodobě velmi nízké, a tak se vyplatí investovat do lépe úročených cizích měn. Jsou-li tyto prostředky následně ve velkém převáděny zpět do japonských jenů, jen nutně posiluje. Posilování jenu souvisí s tím, kde se vezmou prostředky na obnovu a rekonstrukci. Rekonstrukce vyžaduje příliv kapitálu, a protože japonské firmy i domácnosti dříve ve velkém investovaly v zahraničí, lze předpokládat, že začnou své úspory vybírat a směňovat na jeny. Podobně mohou do Japonska přitékat prostředky, které budou pojišťovny potřebovat na výplatu pojistného plnění.
Existují-li třeba jen spekulace o tomto vývoji, spekulanti nezahálejí a nakupují jeny. Jenže prudký růst kurzu jenu podkopává japonský vývoz jako klíčový sektor ekonomiky – japonská produkce se v zahraničí po přepočtu směnným kurzem prodražuje. I když se původně očekávalo, že proti silnému jenu zasáhne úřad japonské centrální banky, do útoku proti proti zátahu spekulací na růst jenu nastoupil společný postup zemí G7. Ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny nejvyspělejších ekonomik světa G7 se dohodli na společné akci na devizovém trhu, s cílem zamezit posilování jenu a předejít možným komplikacím.
REKLAMA
Je možné, že by události v Japonsku vyvolaly návrat globální recese?
Napjatá situace v Japonsku dopadá na světové trhy a zvyšuje rozkolísanost. V zájmu zemí G7 je nepřipustit opětovné rozšíření nedůvěry v globální finanční systém. Čistě teoreticky by se události v Japonsku mohly stát epicentrem další krize. Řetězec událostí vyvolávajících globální paniku a nedůvěru by mohl ochromit finanční trhy, jako k tomu došlo v roce 2008.
Světová ekonomika nestojí na pevných základech, vlastně se ani neví, jak dopadla světová hospodářská recese a jak se vyřešilo předlužení a toxická aktiva. Vedle toho je tu dění na Středním východě ovlivňující ropné trhy, jsou tu evropské dluhové problémy a obavy o udržitelnost oživení vyspělých ekonomik. Ztráta důvěry a šok se může díky globální propojenosti rychle šířit. I když z pohledu světové ekonomiky jsou japonské ztráty zanedbatelné, averze k riziku, panika a dominový efekt se může stát rozbuškou k návratu krize.
Japonský jen rovněž ovlivněn spekulacemi typu carry trade, kdy se ve velkém půjčuje v nízce úročené japonské měně a prostředky jsou investovány do výše úročené měny. Cílem je vydělávat na rozdílu úrokových sazeb v různých zemích. Takové finanční operace na jedné straně prohlubují globální nerovnováhy, na straně druhé podporují zdání udržitelné finanční stability. I díky této souvislosti mezi japonským jenem a vývojem kurzů jiných měn a cen komodit či akcií by nestabilita jenu mohla podkopat křehkou stabilitu na finančních trzích. Možná právě takové úvahy podnítily G7 k přijetí opatření, jejichž cílem je oslabení jenu a předejití panice v případě splasknutí souvisejících spekulačních bublin.
Zatím se moc nemluví o tom, že události v Japonsku by mohly mít vliv na cenu ropy a dalších energetických zdrojů, potravin a dílů, jako jsou automobilové komponenty nebo mikročipy potřebné pro počítače a elektroniku. Obchodní partneři katastrovou dotčených oblastí mohou přímo pocítit problémy se zásobováním a výpadky odbytu. Podobně mohou zaznamenat pokles přílivu japonských turistů i turistické destinace, poklesem může být dotčen může být i trh s luxusním zbožím.
I když má Japonsko má na celosvětovém HDP devítiprocentní podíl, reálná světová ekonomika je natolik rozsáhlá, že zatížení výpadky nemusí být zásadní. Mnohé exporty, o které svět z Japonska přijde, budou schopny nahradit jiné státy, nedostatek některých produktů může krátkodobě vyšroubovat ceny nahoru, a výpadky mohou mít krátkodobý dopad na světové dodávkové řetězce.
Problémy jaderné energetiky mohou znamenat větší poptávku po ropě a zemním plynu, a tedy i další prorůstový faktor působící na ceny energií. Lze předpokládat, že obnova zničených oblastí v Japonsku vytvoří novou poptávku i po dalších komoditách, jako je řezivo, cement, nebo průmyslové kovy. Rekonstrukční práce mohou znamenat vyšší poptávku, a ta se může následně projevit v cenách.
